Don't lie to yourself! (CZ)

15.

Když se Dominik probudil, svrběla mu ruka, která chtěla napsat Maxovi. Tenhle víkend ho v práci nepotřebovali, a tak měl volno. Sice zítřejší odpoledne slíbil Tomovi, ale dnešek měl absolutně volný. Chtěl něco podniknout. Po snídani se k tomu nakonec odhodlal.

Nechceš něco podniknout? 

Rodiče dnes měli výročí, a tak na stole ležela čokoláda, puget květin a dva lístky do kina. Myšlenka kina se mu zamlouvala. Až se máma vzbudí, bude radostí bez sebe. Rozhodně potřebuje nějaký to povyražení, když už to zdraví zase takhle zlobí. Z myšlenek ho vyrušilo pípnutí esemesky.

Můžeš kdykoliv přijít 😊 M. M.

„Dobré ráno zlato," uslyšel mamku, která zrovna zavírala dveře od ložnice. Její rozzářený úsměv stál za to, když se k ní táta nahnul a políbil ji vášnivě na rty. Dominik stydlivě odtrhl zrak a zasmál se. 

Přestože Dominikovi bylo 18, jeho nejerotičtější zážitek byl v Manchesteru se Sárou a to se mu to ani nelíbilo, když tedy nepočítal to líbaní s Natálií a upřený pevný Maxovo pohled zarývající se do toho jeho. Vzrušeně polkl. Možná proto každý lehký dotek v jeho břiše vyvolával létaní motýlků. Mohl to zkusit s Lisou, která by si rozhodně nechala říct, pomyslel si, ale to ho nelákalo. Na mysli mu stanula Maxovo pevná ramena a vypracované břišní svaly.

 To nepřipadá v úvahu. 

Kdyby zjistil, že jediné, co ho opravdu může sexuálně přitahovat jsou kluci, asi by to s ním seklo. Věděl, co se mu líbí, ale stále se to snažil zastrčit někam do pozadí, dělat, že ta část neexistuje.

Po obědě zazvonil u Maxe, který ho téměř okamžitě pustil nahoru. Dneska na sobě měl hořčicové tričko, které ladilo perfektně s jeho očima a šedými tepláky. V domácím oblečení působil roztomile a už od pohledu vypadalo pohodlně. 

,,Ahoj," zamumlal. Max ho pustil dovnitř, zatímco Elena si zrovna obouvala boty se slovy, že jde konečně nakupovat. Ten týden v přírodě ji úplně odrovnal.

Už to tu bylo naštěstí uklizené a skoro to vypadalo, že se vše postupně dává do pořádku. To o sobě Dominik říct nemohl. Byl rád, že se mámě daří lépe, jenže stále měl sám na sobě ten obrovskej šutr, který jen tak nespadne.

„Dnes večer spolužačka pořádá ve svým obrovským baráku party, nebudeš chtít jít?" zeptal se Max nadšeně a přitom Doma zavedl do obýváku.

„No já... na tyhle věci moc nejsem," přiznal se Dom a pokrčil za chůze rameny.

„No, tak co bys tedy chtěl podniknout?" Max se zatvářil trošku zklamaně a podíval se ven z okna, kde právě začalo lít jako z konve. Přestože bylo teprve půl 2, venku to vypadalo, že za chvíli z nebe začnou padat trakaře.

„Co nějaký film?" řekl na to konto Dom.

„Okay, to zní jako fajn nápad," Max po něm po očku mrkl a začal vše připravovat. Připojil notebook ke své televizi, přičemž Dom hledal něco, co by stálo za zhlédnutí.

„Ještě nám chybí občerstvení. Dělám vynikající carbonara!" zatetelil se Max vesele.

„Ty umíš vařit?" hodil po Maxovi nevěřícným pohledem a zasmál se. 

Samozřejmě že umí vařit. 

Dom si tím schytal slabé bouchnutí do ramene, Max asi usoudil, že větší by mu mohlo už ublížit.

„Nebuď drzej! A jo, kdo si myslíš, že mi tu vyváří?" pokynul mu, ať ho Dom následuje do kuchyně.

„Tak třeba Elena nebo Nick vaří pro všechny."