𝐾𝑎𝑝𝑖𝑡𝑜𝑙𝑎 1.

142 16 0
                                    

Každou chvíli mi zvonil budík

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Každou chvíli mi zvonil budík. Půl noci jsem byla vzhůru, házela jsem sebou sem a tam bala jsem se že zapomenu rozvrh přednášek furt jsem si to říkala v duchu. Dnešek je pro mě ten nejdůležitější den v mém devatenáctiletém životě.

,,Mio!"

,,Už jsem vzhuru!" zakřičela jsem žaludek jsem měla křečovitě stažený a při sprchování jsem se bála aby se dneska nic nezkazilo. Můj první den na koleji.

O víkendech jsem byla doma a učila se, zatímco moje kamarádi se opíjeli chodili na party a bůh ví co ještě. To nebylo nic pro mě já trávila doma v pokoji na posteli a učila se.

Když jsem si vlezla pod sprchu, napjaté svaly se mi trochu uvolnili. Stala jsem pod teplou vodou a snažila se uklidnit svou mysl, nedokázala jsem se soustředit co vůbec dělám. Umyla jsem si vlasy a umyla si tělo, zabalila jsem své vlhké tělo do osušky, ale to už na mě máma zase řvala z kuchyně, byla víc nervózní než já. Rozhodla jsem se nechat ji trochu uklidnit a začali si fenovat své dlouhé fialové vlasy. Ruce se mi třasli když jsem si zapínala zip od svých džín. Když jsem se oblékla cítila jsem se už míň nervózní, povzdechla jsem si na nasoukala se do bot. Věděla jsem že máma už je dole a čeká na mě, brzo měl přijet můj přítel Jackson aby nás vyzvedl. Je hrozně chytrý a milý, byla jsem mu vděčná když mi slíbil že se bude snažit mě co nejčastěji navštěvovat.

,,Miii-Ooo!"

,,Mami už jdu dolů, přestaň prosímte řvát přes celý barák!" zaječela jsem cestou po schodech. Jackson stal u dveří a zíral do mobilu, bílá košile s modrýma džínama mu ladila s nagelovanýma vlasama, vypadal elegantně.

,,Nazdar vysokoškolačko." Zářivě se usmál a vstal. Přitáhl si mě k sobě a pevné mě objal. Usmála jsem se když jsem pocítila jeho drahou vůní kolínské.

,,Ahoj." oplatila jsem mu úsměv stáhla jsem si své fialové vlasy do vysokého culíku.

,,Odnesu ti tašky do auta." Nabídl se Jackson a natáhl se k mým rukou pro tašky rychle mě políbil na tvář a zmizel ze zavázadli v rukou.
Máma šla za ním. Když jsem vyšla ven a mířila k autu nacpanému mými věcmi trochu mě to uklidnilo že mě čeká dvě hodiny cesty.

Netušila jsem jaké to na vysoké bude. spřatelím se tam s někým?

Two hours later
,,Tak a jsme tady!" Výpíska mama když jsme projeli kamennou branou do kampusu. Byly tam stovky lidí, rodiče se objímali a líbali své děti. Matka trvala na tom že mě s Jacksonem doprovodí až na kolej kde budu teď už bydlet.

,,A97" řekla matka. Strčila jsem klíč do dírky ve starých dřevěných dveří, když se dveře otevřeli matka vykulila oči. Místnost byla malá jen dvě úzké postele, a dva psací stoly. Moje oči spočinuli na dívce ležící na posteli s blond vlasy a potetovaním tělem.

,,Ahoj" pozdravila s úsměvem který mě docela fascinoval.

,,Jsem Chloe" opřela se lokty o postel na které ležela. Chloe vztala a objala mě, na okamžik jsem se zarazila nad jejím gestem nakonec jsem ji objetí obětovala. Sotva Jackson položil mé tašky na zem ozvalo se zaklepaní na dveře.

,,Dále!" Zaječela moje spolubydlící. Dveře se otevřeli a do vnitř vešli dva kluci. Kluci na dívčí kolej? Nejspíš tahle vysoká nebyla ta dobrá volba. Podle maminího vyrazu se jí to nejspíš taky nelíbilo a myslela na to sami co já.

,,Čau ty seš Chloenina spolubydlící?" Zeptal se kluk. S hnědými vlasy a hnědými oči.

,,Ehm jo jsem Mia" vypravila jsem ze sebe.

,,TaeHyung" usmál se s obdelníčkovým úsměvem.

,,Jsem nachystana kluci" prohlásila Chloe a vzala si z postele černou tašku. Skouzla jsem očima k vysokému černovlasému klukovi, který se opíral o futra dveří černé havraní vlasy mu padali do očí v obočí a ve rtů měl pecičky piercingu. Paži měl pokrytou tetováním neviděla jsem ani proužek bílé kůže. Měl na sobě černé tričko s černými džinami s dírami. Byl vysoký, štíhlý a já věděla, že na něj zírám velice nezdvořile, ale nedokázala jsem od něj odtrhnout oči.

Čekala jsem že se mi představí jako jeho přítel, ale on mlčel. Otráveně protočil oči, a z kapsy svých černých džínů vytáhl mobil. Rozhodně nebyl přátelský jako Chloe nebo TaeHyung. Byl ale atraktivnější. Měl v sobě něco, co mi znemožnovalo od něj odtrhnout oči. Vzdálené jsem si uvědomila že Jackson mě pozoruje. Konečně jsem se podívala na něj, a předstírala že tak zírám jen šokem.

Protože to tak bylo, nebo ne?
,,Tak zatím, Mio" pozdravil mě TaeHyung a trojce odešla z pokoje.

Dlouze jsem vydechla. Kdybych tvrdila že, posledních pár minut bylo nepřijemních, to sakra bylo!

,,Dostaneš jiný pokoj!" Vybouchla matka hned jenom co se zavřeli dveře. Jenom jsem si povzdechla.

"tohle bude ještě náročný" pomyslela jsem si.

Předem se omlouvám za chyby, snad se vám to bude líbit já vím není to nic moc, ale zachvili se to rozjede přeju vám hezký čtení

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Předem se omlouvám za chyby, snad se vám to bude líbit já vím není to nic moc, ale zachvili se to rozjede přeju vám hezký čtení. Xoxo<3

𝙵𝚘𝚛𝚎𝚟𝚎𝚛 𝙾𝚛 𝙽𝚎𝚟𝚎𝚛 (𝒥.𝒥𝓀)Kde žijí příběhy. Začni objevovat