Nelhal mi..

na chvíli

Dominik už odešel z bytu a já tu zůstala sama. Sedím na terase a přemýšlím. Mám dobrý pocit z toho, že jsem tomu dala šanci. Aspoň tomu našemu "kamarádskému" vztahu. Od té doby, co odešel furt musím na něho myslet. Tehdy jsem měla i jiné myšlenky než je on ale teď? teď v té hlavě mám jen jeho. Jeho pohled na mě, jeho paže kolem těch mých, jeho hlas. Nedokážu na něho přestat myslet. Když zavřu oči, vidím nás dva spolu.

Dominik                                                              Právě teď sedím ve studiu a kluci se mě vyptávají na nás s Dominikou. Už mě to unavuje, furt se ptají na to samé. "jsem rád, že jste spolu nějak už za dobře. Bylo hrozný tě vidět každý den jen skleslého a schovaného ve studiu" poplácal mě Tokáč po rameni. To samé zopakovali i kluci. "Radku, tak dneska to teda vypustíme, jo?" křikl jsem na něho, protože byl ve vedlejší místnosti. "jo, za chvíli tam sem" křikl nazpátek. Ani ne za 5 minut jsem viděl Radka jak sedí už u počítače a připravuje track který jsem nazpíval kdy my dva s Dominikou jsme byli od sebe. Než jsem stihl vejít do studia, někdo mě zatáhl na bok. Byla to naštěstí Natka. "ja ti to hovorila, že to s tebou ešte skúsi. Dominika je dobrá holka, tak prosím ťa, neznič jej znova. Nezaslúži si to, dobre?" vybalila na mě hned, když jsme byli od kluků, co nejdál. Já na to kývl a odpověděl jsem na to stručně. "Měla jsi pravdu a věř mi, já tu holku už nikdy víc nezlomím a nenechám jí odejít a kdyby jo, tak by to bylo z dobré vůle, jen proto aby se netrápila semnou". Usmála se a pohladila mě po rameni a na to odešla za kluky. Já jsem tam stál do té doby než na mě zavolal Radek. "jsi ready?" zeptal se pro jistotu když jsem stál už u něho. Jen jsem kývl a hned pak zmáčkl tlačítko odeslat. Nedávali jsme na to žádnou premiéru, neměl jsem to ani zapotřebí aby tam byla. Track se jmenoval na chvíli. Popisuje mé pocity k ní a co jsme prožívali a zažívali spolu. Taková smutná romantárna do které se vždy rád vracím. I kdybych byl střízlivý nebo ne, furt by pro mě ten track měl samý význam. Nahání mi to husí kůži, když to poslouchám. Nejradši bych teď byl znova u ní ale nemůžu. Nejde to ale taky to nedokážu vydržet.

S kluky sedíme teď právě u her a místo toho abych dával pozornost hře a celkově klukům, tak si píšu s Domčou. Jsem rád, že s ní mám už znova kontakt. "hej" vrtne do mě Jakub který se na mě kouká nasraně. "co je?" zeptal jsem se otráveně. Jen se na mě udiveně podíval a pak hned rozhodil rukama. "co je? co je vole, jsi na tahu". Vzal si zpátky do ruky ovladač ale nespouštěl ze mě oči. "nehraju, sorry" namítl jsem a vstal z gauče. Zamířil jsem si to ke dveřím a bez rozloučení jsem vypadl.

Doma jsem se objevil kolem 8 večer s tím, že jsem si po celou dobu psal s Dominikou a diskutovali o různých blbostech. Dost jsem se nasmál, konečně. "kdy půjdeš spát?" ptal jsem se do telefonu když jsme si spolu zrovna volali, přitom jsem si sundával své oblečení a dával na sebe tepláky. "zatím nevím, ty?" ozvalo se z druhé strany telefonu. "já půjdu spát v tu dobu kdy ty se rozhodneš" uchechtl jsem se a slyšel jsem, že i ona. A takhle ten hovor pokračoval až do půlnoci, kdy jsem slyšel jemné oddechování z její strany. Pochvíli jsem upadl do říše snů i já.

Vím že dlouho nic nevyšlo ale nemám motivaci teď psát, budu doufat že se znova do toho dostanu🫶🏼 (děkuji za všechny ohlasy a že to čtete! Vidím vás❤️)