Dominik
Dořekla to a já na nic nečekal, přilepil jsem své rty k těm jejím. Chutnaly sladce. Tak moc mi chyběl ten pocit který jsem zažíval jen s ní. To ona semnou tohle dělá. Dokáže mě ovládat ale jen v tom dobrém smyslu. V tom špatném jsem to dokázal jen já s ní ale takový už já nejsem a musím jí to dokázat. "Dominiku, to nejde" řekla ale já jsem nepřestával líbat, což byla chyba. Odstrčila mě od sebe a zadívala se do země a pak až na mě. V jejích očích se odrážela bolest a já jsem věděl, že je to v prdeli. Tak strašně moc rychle jsem to posral ani jsem se nesnažil sám sebe ovládat. Ukázala na dveře z pokoje a řekla "běž už". Já se tedy zvednul a šel jsem směr k „východu" pokoje. Chytl jsem kliku a koukl se ještě na ní. Měla na krajíčku slzy které jsem opět způsobil já. Ne nikdo jiný. "běž už prosím tě" řekla se šeptem a já odešel. Bolelo mě to. Znova jsem to posral a ani jsem to neměl v plánu. Vyšel jsem z bytu a sedl si do auta. Chvíli jsem seděl v autě v poklidu a po chvilce jsem začal bouchat do volantu. Svoje ruce jsem zabořil do svých vlasů a začal jsem za ně tahat. Slzy se mi hrnuly po tváři a já se v tuhle chvíli vůbec nepoznával. Po 10 minutách jsem vyjel z místa a jel ke mně domů. Dneska se toho stalo dost. Můj parťák vyznal lásku holce kterou taky miluji. Pak ona mi vyznala city a já to znova posral ale nechtěně.Dominika
Sedím furt na posteli a říkám si, že to nemůže být horší. Já sama nevím, proč jsem ho odehnala opět od sebe. Možná velký nátlak jak z Dominikové tak i z Jakubové strany. Nedokázala jsem jinak jednat než takhle. Chtěla jsem být sama ale věděla jsem, že Dominikova pozornost mi bude scházet. Chvilku jsem ho viděla a jsem na něm znova přilepena. Nic se mezi námi tak moc nestalo ale udělala jsem to. Odehnala jsem jediného člověka, co se o mě fakt snaží, krom Jakuba. Kuba je výjimka v nějakých případech. Chci dát šanci Dominikovi, to ano ale Jakub není špatný člověk. Staral se o mě v těch nejtěžších chvílích. Byl tu pro mě když mi bylo jak fyzicky tak i psychicky zle a jsem za to ráda ale teď jak jsme se moc neviděli s Jakubem, tak co když se něco změnilo a já to nevidím? Jak mám vědět, že to semnou Jakub nebo Dominik myslí vážně? Co když Dominik se nějak posunul a už není takový jako kdysi? Dělám chybu s tou šancí? Několik otázek ale ani jedna odpověď a popravdě, nechci ani jednoho ranit, fakt ne a ani to nemám v plánu. Tím pádem nevím jak dál, nevím kam dál se posunutou bez toho abych nezničila vztah mezi mnou a Dominikem a kamarádství s Kubou. Jsem v pasti.Po hodině a něco mi cinkne mobil s upozorněním na zprávu. Snažím se to ignorovat ale marně. Cinkání nepřestává. Sednu si na postel a kouknu se kdo mi furt píše a co je tak moc naléhavého. V ikonce se mi objeví jméno: Tomáš. Nepřečtené zprávy a několik nezvednutých hovorů. Otevřu chat s Tokym a hned na mě vyběhne přes sto zpráv.
Tomáš: přijeď hned do Pardubic!
Tomáš: kurva, jeď do Dominikova bytu!
Tomáš: HNED!Takových zpráv jsem tam měla několik, tak jsem na nic nečekala a vyrazila na cestu. Přemítala jsem si v autě ty nejvíce bolestné scénáře, co to jen šlo. Co když se něco stalo? Po téhle myšlence jsem zrychlila.
🤍
ČTEŠ
Nelhal mi..
FanfictionPokračování příběhu: Slibuji.. Lhal si mi několikrát, tak jak já ti teď můžu věřit? -vymyšlený příběh!