Nelhal mi..

"Vždyť mě znáš"

Dominik mě pustil až po chvilce. Bylo vidět, že si něco možná uvědomil. Už mi nepřišlo ani smutné to, že vždy se to posere. Druhá šance se prostě nevyplácí. Otočila jsem se k němu zády, vyběhla jsem z bytu a nasedla jsem do auta s tím, že nevím kam mám jet. Domů nemůžu už jen díky tomu, protože nevím jestli tam Jakub furt je nebo ne. Rozjela jsem se a napadl mě jediný člověk s kterým teď bych chtěla mluvit.
Vystoupila jsem z auta a zazvonila na zvonek. "Prosím?" Ozvalo se z druhé strany. "Ahoj, tady Dominika. Chtěla bych se zeptat jestli teď máš čas a pokud jo, tak jestli bych za tebou nemohla jít nahoru?" Zeptala jsem se a z druhé strany zvonku jsem neslyšela ani jediné slovo. Místo toho se ozval bzukot dveří který mi dal jasný náznak, že můžu vstoupit.
Zaťukala jsem na dveře a hned jsem se objevila v objetí. "Tak moc jsi mi chyběla" řekl a zašeptal mi do ucha. "I ty mně Pepo" usmála jsem se. Odtáhla jsem se a naraz jsme vstoupili do jeho bytu. "Tak proč si tady?" Zeptal se když šel zalívat čaj který měl položený na lince. "Jen jsem chtěla vidět člověka kterého dobře znám" řekla jsem a dál si prohlížela jeho byt. Dlouho jsem zde nebyla. Naposledy kdy jsme se pohádali až tak, že jsme se od sebe odloučili. On se v kuchyni uchechtl a s dvěma čaji přistoupil ke mně do obývací místnosti. "Nemusel si mi dělat" špitla jsem a dál jsem hypnotizovala pod tácek od hrnečku. "Bez toho by to nešlo, vždyť mě znáš" zasmál se a usrkl si z čaje, to samé jsem udělala i já. Nepřišla jsem sem abych mu tady vykecala vše, co se stalo za posledních pár hodin, spíše jsem potřebovala aby mě někdo rozesmál a to vím, že on to dokáže.
"Budeš doma celou dobu? Nebo máš něco v plánu?" Zeptala jsem se už po hodině kecání. Mykl rameny a spustil "To co jsem chtěl udělat, tak jsem už udělal, takže to značí jen jedno a to je, že dnes už nic dělat nemusím" usmál se a já mu úsměv opětovala. "Nechtěla bys tu dneska semnou zůstat?" Zeptal se a já se na něho otočila. "Ne, nemyslel jsem to tak. Myslel jsem, že bychom mohli hrát hry a jen tak chillovat" uvedl na pravou míru. Mně to přišlo jako skvělý nápad, už jen díky tomu, že se tady cítím fakt bezpečně. "Nevadilo by ti to?" Zeptala jsem se pro jistotu. Jen pokýval hlavou. "tak jo. Beru to" řekla jsem a usmála jsem se na něho.

Hry jsme hráli až do večera. Strašně jsme se u toho nasmáli a já úplně zapomněla na to, co se stalo dneska ráno.
"Nechceš se kouknout na nějaký film?" Nabídla jsem a jen jsem vyčkávala na odpověď. "Jo jasně ale musíš vybrat" hodil mi ovladač ale já ho hodila zpátky k němu. "Ne, prostě vyber nějaký random film a je to" namítla jsem a čekala jsem, co vybere.

Po pár minutách sledování filmu nás to extrémně začalo bavit a tak nám u toho nesměl chybět i popcorn.

"Já si půjdu už lehnout ano?" Řekla jsem a už jsem se zvedala. Pepa udělal to samé. "Ja ti půjčím nějaké své triko a tepláky" řekl a vedl mě do ložnice. Šel rovnou do šatníku kde vybral nějaké šedé tepláky s černým trikem. Šla jsem se převléct do koupelny která byla hned vedle pokoje.
Vešla jsem do ložnice v tu dobu kdy se on zrovna převlíkal. "Ježiš, promiň" uchechtla jsem se a otočila se k němu zády. "Však nic se neděje" řekl v tu dobu kdy já jsem k němu byla už otočená. "Budu spát v obýváku" oznámil když byl na odchodu ale já ho zastavila. "Nemusíš, můžeš tu vedle mě spát. Však se nic nestane ne?" Uchechtla jsem se a sedla jsem si na postel. Přešel ke své straně postele a oba jsme si naraz lehli. "Dobrou noc" řekl a přitom zhasl světlo. "Dobrou" oplatila jsem nazpátek a po chvilce jsem opadla do říše snů.

Po hodně dlouhé době nový part. Tady táhle část je slabší ale další budou oproti tomuhle silné/tvrdé🤍