Nelhal mi..

lepší přítel

Dominika
Ráno jsem se probudila a všimla si, že furt je zapnutý hovor a tak jsem ho ukončila. Věděla jsem, že furt ještě Dominik spí, protože z jeho strany jsem slyšela chrápání. Zvedla jsem se z postele a zamířila si to do kuchyně kde jsem si připravila vajíčka. Sedla jsem si s nimi na gauč a šla se koukat na televizi. Celou dobu jsem přemýšlela, proč Dominik má obvázanou ruku. Bylo mi to neslušné se na to včera hned tak zeptat, takže se ho zeptám v tu dobu kdy se znova uvidíme, což by mělo být brzy, protože včera jsme se na tom domlouvali po telefonu. Už se na něho nemůžu dočkat. Musím mu to říct taky to co on včera a to že mě furt miluje. Nedokážu to udržet nějakou tu dobu v sobě ale taky vím to, že bych měla chvíli počkat aby se to znova nějak neposralo. S těmahle myšlenkami jsem dojedla snídani a šla je dát do myčky. Za necelou hodinu mi zazvonil mobil a na displeji se objevilo jméno: Jakub. Zvedla jsem ho a vyčkávala, co teď přijde. Po chvilce jsem slyšela z druhé strany.

Jakub: za chvíli jsem u tebe.

Tímhle hovor ukončil. Nestihla jsem nic říct a jen popřemýšlet tu chvíli, co po mě chce. Šla jsem se připravit jen abych nevypadala jak úplný bezdomovec. Za pár minut jsem slyšela klepání na dveře. Šla jsem otevřít a v nich stál rozespalý Jakub. "dobré dopoledne" řekla jsem s mírným úsměvem. Nic neříkal a vešel do bytu. Jen jsem nad tím protočila oči a šla si za ním sednout na sedačku. "tak co je?" zeptala jsem se, jen se na mě koukl a zas sklopil oči k podlaze. "co se děje?" zkusila jsem se zeptat lepší tóninou aby aspoň nějak reagoval. Vzal moje ruce a dal je do svých, přitom se mi koukal do očí. "chtěl bych ti něco říct" řekl a v tenhle moment jsem věděla, že se to dost posralo. Koukla jsem se na něho prosebně ale i tak to nepomohlo, protože mi zmáčkl ještě více ruce. "je mi to blbý. Vím, že to řeknu zbytečně, protože furt je tu Dominik kterému máš city a furt by si to s ním chtěla zkusit ale prosím, dej mi šanci. Ukážu ti, že jsem lepší přítel než je on" koukal se mi přitom do očí a já jsem na to nevěděla odpověď. Nechci mu ranit city ale taky vím, že by to nemělo cenu a už jen díky tomu, že ho mám ráda jen jako kámoše. Než jsem stačila něco říct, tak Jakub se zadíval za mě a spustil mi moje ruce které mi dopadly na stehna. On dělal jakoby nic, zatím co já se otáčela. Za zády mi stál Dominik. Svoje ruce měl podél těla a když jsem se koukla na jeho ruce, měl je v pěsti. Na té druhé ruce už neměl obvaz a tak jsem mohla vidět, proč ho vlastně měl. Jeho klouby byly od krve, měl tam několik strupů. Děsila jsem se toho. Zmlátil někoho? Kladla jsem si tuhle otázku po celou dobu než jsem si všimla, že se Jakub zvedá z pohovky a je na odchodu. Za ním šel i Dominik. Musela jsem si stoupnout před něho. Bůh ví, co by se stalo. Zatlačila jsem do jeho hrudi ale co já se zmůžu na tak vysokého kluka, že? Tak jsem tedy vzala svoji ruku a bouchla do něho. Jeho pohled pak mířil na mě, což bylo dobře. Jakub v poklidu odešel a zabouchnul za námi. "co to mělo znamenat?" zeptala jsem se když už vypadal v klidu. Jen mykl rameny a odešel do kuchyně. Šla jsem za ním. Naléval si pití do skleničky. "jak si se sem vůbec dostal?" optala jsem se a čekala na odpověď. "psal jsem ti několikrát ale nikdo mi neodpovídal a tak jsem se sebral a jel do Prahy za tebou. Vejdu do bytu a co nevidím. Svého kámoše jak se mačká na holku kterou pořád miluju" namítl a dál stál u linky.

<3 vím, že teď jsou ty části takové nudnější ale nemusíte se bát. Ono to zase vybuchne🫶🏼