19. kapitola

40 7 17
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨


Odvedl jsem Sumire domů a ještě jsem se s ní rozloučil polibkem a objetím.
Sumi je báječná a já ji každým okamžikem miluji čím dál víc.

Počkal jsem až zajde do domu ale ona se ještě u vchodových dveří zastavila a ohlédla se dozadu. Zamával jsem s úsměvem, ona mi zamávala nazpět a usmívala se tím nejkrásnějším úsměvem.

Vydal jsem se domů a cestou si pobrukoval.

Celé odpoledne bylo nádherné a Kenma je báječný.
Bylo něco po deváté hodině, když nám začínala být zima a tak jsme se vydali k mému domu.

Nechci být nemocná a pak být doma bez něj. Jen ta představa, že bych kvůli nemoci nemohla vídat Kenmu se mi nelíbila. Navíc když vím, že po něm jede jeho spolužačka.

U mého domu jsme se s Kenmou rozloučili polibkem a objetím. Já ty jeho rty prostě zbožňuji a to objetí, bylo tak hřejivé, že jsem se musela přemlouvat abych ho opustila.

Raději jsem rychlím krokem vydala ke vchodu ale než jsem otevřela dveře, tak se ještě ohlédla dozadu.
Stál tam a usmíval se na mě. Zamával mi a já mu s úsměvem zamávala nazpět.
Zaplula jsem dovnitř a zavřela dveře.

"Ten kluk se mi líbí čím dál víc." Vybafla na mě babička s úsměvem v předsíni. Leknutím jsem se rychle otočila na ni. "Babi, polekala jsi mě." Vydechla jsem a snažila se své srdce uklidnit.

Blížil jsem se k mému domu, když si všimnul známé postavy, kterou bych raději neviděl.
Uvažoval jsem jak jí setřást ale to už mě zmerčila a s úsměvem si to kráčela ke mě.
"Sakra." Ulevil jsem si potichu a šel k ní.
"Co tady děláš?" Zeptal jsem se ne moc příjemně.

"Ahoj, napadlo mě, že bych tě vytáhla do baru." Odpověděla Ikuji a usmála se.
"Ne." Odmítl jsem a chtěl vejít dovnitř ale zarazil jsem se a otočil se na ni.
"Odkud víš, kde bydlím?" Zeptal jsem se ostře a ona se ještě víc usmála.

"Ale Kenmiku, tys zapomněl?" Řekla a vzala mě kolem ramen. A teď jsem se naštval. Hned jsem se vyvlékl.
"Teď mě poslouchej, Ikuji! Já nemám o tebe zájem. Mám báječnou holku, které nesaháš ani po kotníky.
Tak mě nechej už na pokoji a toho Kenmika si nech!" Řekl jsem ji docela naštvaně a vešel domů.
Snad už to teď pochopí.

S babičkou jsem si ještě chvíli povídala a pak šla do pokoje.

V pyžamu jsem skočila do postele a zapla na mobilu instagram.

Jak Azu tak Haru byly online, takže jsem najela na naš skupinový chat.

Me:
Ahoj holky.

Azu:
Ahoj, hele kam jste zmizeli?

Haru:
Vy jste je taky potkali?
Nás přepadli

Me:
Že jsem se tady vůbec ukazovala 😁

Azu:
Moment, Haru. Jak myslíš tím, že vás přepadli? S kým si byla?

Me:
Řekneš ji to ty nebo já, Haru? 🤣

Haru:
Díky Sumi, asi to zvládnu sama. Byli jsme s Yukim v parku, když na nás vybafli ti dva.

Azu:
Zase jsi z něho tahala informace?

Me:
Kdyby informace 🤣🤣🤣

Haru:
Vtipné. Ne, tak nějak jsme spolu začali randit, no.

Azu:
Počkej, to jako fakt?? No ty kráso 🤣

Me:
🤣🤣

Haru:
A co jako tak spolu randíme. Nechte mě! 🙄

Me:
🤣🤣

Azu:
🤣🤣

Haru:
Hele a co vy dva, Sumire? 😏

Me:
Co my? Byli jsme na rozhlédně a pak na pizze a na procházce parkem.
Prostě paráda 🥰

Azu:
A to tě on vytáhl nebo ty jeho?

Me:
On mě. Ale nechápu proč se tak ptáš?

Haru:
Yuki se taky divil

Azu:
Bezva. Takže jsem vyhrála sázku, děkuji Sumi 😁

Me:
Jakou sázku? 🤔

Azu:
No vsadila jsem se s Tetsurem kdo koho vytáhl. On sázel na tebe, Sumi. Prej Kenmu nic nepřinutí vyjít z pokoje a ještě na celé odpoledne.
Já vsadila na Kenmu, protože láska umí zázraky 😊

Me:
Aha a teď se bojím se zetpat o co jste se vsadili 👀

Haru:
Popravdě já taky, potom co jsem viděla ty cucfleky 😅

Azu:
Ale noták holky, za koho mě máte? O večeři přece. 😂

Me:
Jenom? Není možné. 🤣

Azu:
No Tetsu k tomu přidal ještě masáž ale to jsem zamítla 😂

Me:
🤣🤣

Haru:
🤣🤣

Se smíchem jsem se s nimi pak rozloučila a popřala jim dobrou noc.

Ještě jsem napsala Kenmovi.

Me:
Dobrou noc 😘

Kenma:
Tobě taky přeji dobrou noc a krásné sny 😘

Hned jsem se začala zase červenat. Vypla jsem instagram a šla spát. Usínala jsem se spokojeným úsměvem na tváři.

✨ To by continued…✨

Melodie láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat