Melodie lásky

39. kapitola

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

"Tady je má hvězdička. Pojď na mou hruď než tam bude nával." Zaslechla jsem za svými zády a s úsměvem se otočila na tátu. Hned jsem se na něj zavěsila. "Tati, ráda tě vidím." Pronesla jsem mu dojatě do náruče.
"Já tebe taky, hvězdičko." Pronesl táta a tiskl mě víc do náruče. Oba své rodiče mám ráda.

Najednou mě táta pustil a koukal za mě. "Ty jsi pravděpodobně Kenma." Pronesl táta a vzal mě kolem ramen.

Pozoroval jsem tu rodinnou idylku a najednou mě otec od Sumi oslovil. "Ano to jsem já." Řekl jsem s úsměvem. "Rád tě poznávám," Pronesl táta s úsměvem a natáhl ke mě pravici. "Ale upozorňuji tě, vlastním zbrojní pas takže zbraň pro mě nebude těžké sehnat, jestli mojí hvězdičce ublížíš." Začal mi vyhrožovat její táta ale potutelně se usmíval. I tak jsem se polekal a na sucho polkl.

"Tati, chceš mi ho vylekat?!" Zeptala jsem se a objala jsem Kenmu kolem ramen. Co kdyby mi náhodou vážně vzal roha.
"Ne, jen si dělám srandu." Mávl nad tím rukou táta a zasmál se. Kenma si úlevně vydechl a nervózně se usmál.

Už chápu po kom má Sumi smysl pro humor. Nervózně jsem se usmál a objal Sumi kolem pasu.

Sedli jsme si do obýváku na pohovku a bavili se. Rodiče vyprávěli různé historky ze svých cest a já je s úsměvem poslouchal. Koukl jsem po očku na Sumire, která hltala každé jejich slovo. Byla vážně rozkošná.

Babička nám k debatě udělala i pohoštění. Mě a Kenmovi udělala horkou čokoládu, mámě zelený čaj a tátovi černou kávu. Donesla nám jablečný koláč, nad kterým se Kenmovi rozzářily oči.

"Naše babička umí dělat nejlepší jablečné koláče." Informovala s úsměvem máma. "To už Kenma ví, viď zlato." Pronesla jsem s úsměvem a pohladila ho po vlasech. Kenma měl zrovna plnou pusu, tak jen spokojeně kývl na souhlas. Zasmála jsem se a líbla ho na tvář.

"A jak jste se seznámili?" Zeptal se táta. "No to se nasmějete." Poznamenala jsem s úsměvem a začala jsem jim vyprávět naše seznámení.
Oba se během mého vyprávění smáli a hlavně té části, kdy jsem jim vyprávěla o mé myšlence, že je Kenma gay. To se smál i Kenma a babička taky.

Najednou jsem si uvědomil kolik je hodin. "Rád jsem vás poznal ale musím jít domů, než máma vyhlásí celostátní pátrání." Omluvil jsem se a zvedl se. "V klidu si zase sedni, protože jsem tvé mámě volala a říkala ji, že jsi u nás." Promluvila babička. "Aha. Dobře, děkuji." Pronesl jsem s úsměvem a sedl si zase zpátky.

"Klidně bys tady mohl i přespat." Navrhla babička a šibalsky se usmála. Koukl jsem se na babičku a pak na rodiče. Sumi z toho byla nadšená ale já věděl, kam tím babička míří.
"Nám to vadit nebude ale budete každý v jiném pokoji." Pronesl táta. "Klídek synku, tenhle chlapec se nesnaží za každou cenu dostat na vyšší level." Uklidňovala babička svého syna. "Nebo se snad mýlím?" Zeptala se babička a podívala se na mě. "Ne nemýlíte, madam." Odpověděl jsem a zdůraznil jsem to oslovení. "Já ti dám takovou madam." Začala se čertit babička a my se začali smát.

Takže nakonec Kenma přespal u nás, lépe řečeno v mém pokoji a nejlépe v mé posteli, se mnou. Dalo by se říct, že tohle byl pro mě vánoční dárek.

Po večeři jsme se s Kenmou odebrali do mého pokoje. Vypadal trochu nervózně.
"Co se děje, Kenmo?" Optala jsem se, když jsem za námi zavřela dveře od pokoje. Kenma stál uprostřed pokoje a díval se na postel.

Tak jo. Trochu jsem se bál té společné noci a nejvíc se bál, když za námi Sumi zavřela dveře. Pravda, už jsme se dostali blízko k tomu ale teď to bylo asi moc blízko.
Najednou jsem slyšel Suminu otázku. Prudce jsem se otočil na ni. "Nic. Nic se neděje." Odpověděl jsem a snažil se o normální tón.

Najednou mi to došlo. Kenma se bojí, že se ta společná noc zvrtne v něco víc. Usmála jsem se na něj a pohladila ho po vlasech.
"Kenmo, nemusíš se bát. Je to jen přespávačka, nic víc nic míň." Uklidnila jsem ho a do ucha mu šeptla: "Já tě nechci znásilnit." Usmála jsem se. "Po tom tvém výroku přemýšlím o opaku, Sumi." Pronesl s úsměvem a objal mě kolem pasu.

✨ Omlouvám se, že to trvá ale nějak jsem se zasekla u tohoto příběhu. :D
To by continued…✨