Melodie lásky

36. kapitola

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Učitel byl příjemný chlap středního věku. Učil ve svém domácím prostředí a ve svém volnu.

Sumi hrála úžasně, co úžasně, přímo dokonale. Musí jít na tu soutěž.

Učitel nám šel připravit limonádu. Sumi si brnkala na kytaru a já se vydal za učitelem. Byl v kuchyni a připravoval limonádu.
"Pane učiteli, myslíte, že by Sumire zvládla talentovou soutěž?" Zeptal jsem se napřímo. 
Učitel stočil pohled na mě. "Poslyš chlapče, jak dlouho znáš Sumire?" Zeptal se učitel.

Měla jsem přestávku a tak jsem si brnkala na struny. Kenma se někam vypařil. Asi tuším kam.
Nějak jsem to neřešila, protože znám učitele a on zná mě.

"Chvilku ale máme ve škole talentovou soutěž a Sumi se na ni nechce přihlásit kvůli mě." Odpověděl jsem. "A znáš i důvod?" Zeptal se učitel. "Prý kdyby to vyhrála, tak by pak neměla čas na mě ale já nechci aby upřednostňovala náš společný čas před svým talentem. Chce to pak zkusit ve třeťáku, v době, kdy já už tam nebudu." Řekl jsem mu. "Sumire je talentovaná dívka ale taky je tvrdohlavá. Nechce udělat stejnou chybu jako já.
Kdysy jsem měl šanci taky se zúčastnit taletové soutěže a taky jsem v té době měl vztah. Hrál jsem na housle a tak dobře, že jsem tu soutěž vyhrál. Díky ní jsem dostal nabídky a brával jsem všechny. Sláva mi stoupla do hlavy ale můj vztah se rozpadl. Sumi není ten typ, že by si nechala slávu stoupnout do hlavy ale spíš má strach, že pak na tebe nebude mít čas, Kenmo.
Od té doby, co tě poznala, je to jiná Sumire, která chodívala na hodiny a věř tomu, že pokud ti dala slovo, že to zkusí za dva roky, tak to zkusí. Nenuď ji do něčeho v čem je ona dávno rozhodnutá." Skončil svůj proslov učitel. "Tu soutěž by už teď zvládla a za dva roky ji zvládne taky." Dodal učitel a usmál se na mě.
"Pojď, pomož mi s tou limonádou a vrátíme se k Sumire." Pronesl učitel a vzal jednu sklenici limonády. Já vzal limonádu pro mě a pro Sumi a vrátili se do obýváku.

Sumire si stále brnkala na kytaru ale když jsem ji podával sklenici tak ji sice přijala ale bez úsměvu.

Přijala jsem sklenici limonády s poděkováním a rovnou se napila.
Bylo mi jasné, o čem si ti dva povídali a nebyla jsem z toho dvakrát nadšená ale alespoň ho učitel ujistil, že dokážu dodržet slovo.
Uvidíme jestli i Kenma dodrží slovo a nebude mě přemlouvat do té soutěže.

Po hodině jsme se s Kenmou rozloučili s učitelem a vyšli z bytu.
Venku se začalo stmívat.

Vzal jsem ji za ruku a propletl naše prsty. Sumi se na mě usmála a natiskla se víc na mě. "Hraješ skvěle, Sumi." Pochválil jsem ji.

A je to tady. Teď mě začne přemlouvat. Hlásila má hlava. "Děkuji." Poděkovala jsem s úsměvem.

"Hele Sumi, vím na co teď myslíš.
Ano ptal jsem se učitele, jestli bys zvládla tu soutěž a on mi k tomu řekl svůj názor. Nehodlám tě nutit a nebyl to jediný důvod, proč jsem šel dnes s tebou na hodinu." Vysvětlil jsem ji narovinu.

Byla jsem nadšená. Objala jsem ho. "Upřímně jsem se bála, že mi to budeš vymlouvat." Zdělila jsem mu po objetí.

"Nebudu ale nezapomeň na svůj slib." Pronesl jsem.

"Neboj se, nezapomenu." Ujišťovala jsem ho s úsměvem a políbila ho.
Vím, co mu učitel řekl a vím o jakou lásku se jedná.
"Řekl ti učitel něco konkrétního co se týká jeho lásky?" Zeptala jsem se Kenmy po polibku.

"Ne, ale mám jisté tušení." Řekl jsem a vydali jsme se zase na cestu k jejímu domu.

"A co tušíš?" Zeptala jsem se. Jen málo učitelových žáků ví o jeho orientaci.

"Zeptám se asi napřímo. Tvůj učitel je gay?" Zeptal jsem se. Z jeho vyprávění to tak znělo. Kdyby šlo o dívku tak by ji neoslovoval 'má láska' ale rovnou by řekl její jméno nebo alespoň ona.

"Ano. Jsi velice bystrý a všímavý." Odpověděla jsem a dodala pochvalu.

Došli jsme ke mě a před domem se rozloučili dlouhým polibkem a objetím.

Než jsem za sebou zavřela vchodové dveře, koukla jsem se, kde je Kenma. Čekal na místě. Poslala jsem mu vzdušný polibek a zavřela dveře.

✨ To by continued…✨