Melodie lásky

14. kapitola

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Ráno jsem se vzbudila odpočatá a už se těšila na setkání s Kenmou.

S úsměvem jsem si udělala ranní hygienu a šla do kuchyně.
Babička už tam seděla nad dnešními novinami a na stole voněly čerstvé koláčky.

"Dobré ráno." Pozdravila jsem ji a líbla ji na čelo.
"Dobré ráno. Tady má někdo dobrou náladu." Pronesla babi a šibalsky se usmála. "Ano. Je krásný slunečný den a ještě ke všemu sobota. Co víc si přát." Řekla jsem nadšeně a zalila si čaj. Sedla jsem si ke stolu.

"Aha. V kolik jdeš ven s tím mladíkem?" Zeptala se mě, když jsem se zrovna zakousla do jednoho koláče.
Málem mi zaskočilo, jak mě babička přepadla tou otázkou. Jak to dělá, že ví všechno.

"Babi, ty máš snad křišťalovou kouli nebo co? Jak jsi uhodla, že jdu s ním ven?" Zeptala jsem se, když jsem spolkla sousto. Babička se na to zasmála.

"Ne to nemám, děvče." Pronesla mezi smíchem. "Jen se chováš úplně stejně jako tvůj táta, když se zamiloval do tvé mámy." Vysvětlila mi s úsměvem a mrkla na mě.

No nic, nemá cenu jí to vymlouvat. "Ve tři." Odpověděla jsem a cítila jak mi zčervenaly tváře. Jak jsem se mohla tak rychle zamilovat?
Na to se babička začala culit jak měsíček na hnoji.

Napila jsem se čaje.
"A kdy mi ho představíš?" Zeptala se babička s úsměvem a mě málem zaskočilo tentokrát z čaje.
No další podpásová otázka.

"Na to je trochu brzy. Nemyslíš? Vždyť sotva jsme spolu prohodili pár slov." Obhajovala jsem se. Pár slov možná ale to nepočítám ty pohledy a ten krásný polibek na mýtině.

"Dobrá, dobrá. Ale už jste se líbali, protože jinak by ti nedával pusu na líčko včera při loučení." Řekla babička a já cítila jak mi zrudly tváře ještě víc.

"Babi!" Napomenula jsem ji rázně.
Nevím jestli vedu konverzaci s dospělou ženou nebo s puberťačkou.
A jsem zvědavá na její výslech, až se s Kenmou dopracujeme na naše první milování. Ježiši na co to zase myslím.

"Víš o tom, že jsi rudá jako rak?" Zeptala se mě babička. Zhluboka jsem se nadechla.
"Jo vím." Odpověděla jsem s výdechem.

Ráno jsem otevřel nedobrovolně oči díky mamce, která mi rozdělala žaluzie a mě tak oslepily sluneční paprsky.

"Mami, to je kruté probuzení v sobotu." Pronesl jsem a schoval tvář pod peřinu. Pak jsem si uvědomil, že je sobota a já ve tři hodiny jdu vyzvednout Sumire.

Máma něco brblala pod nosem a já vyskočil z postele s takovým nadšením až mě to samotného překvapilo.

Líbnul jsem mámu na tvář a rychle běžel do koupelny.
S dobrou náladou jsem provedl ranní hygienu a dokonce si dal i sprchu.

Šel jsem na snídani do kuchyně a nešlo si nevšimnout máminého šibalského úsměvu. Sedl jsem si ke snídani a čekal s jakou otázkou na mě vybafne.

Sedla si ke stolu a pila svůj horký nápoj s hrnku ale mlčela.
Tak jo. Snad mě nechá v klidu najíst. Řekl jsem si pro sebe a zakousl se do bagety. Máma se na mě podívala a podepřela si jednou rukou bradu.

"Co máš v plánu odpoledne?" Zeptala se. A je to tady. Řekl jsem si. Touhle nevinnou otázkou začíná výslech. Povzdychl jsem si.

"Jdu ven se Sumire." Odpověděl jsem ji. "Aha. To kvůli ní jsi ráno vystartoval z postele a věnoval mi pusu na líčko?" Zeptala se.
"Vhodnější chvíli na výslech sis nemohla vybrat. Tak jo. Co tě ještě zajímá než se zakousnu do té bagety, která je mimochodem skvělá." Řekl jsem a pousmál se na ni.

"Už jste se líbali?" Zeptala se máma.
Už chápete proč jsem nepokračoval ve snídani?
"Ano mami, už padl i první polibek. Ještě něco?" Zeptal jsem se a máma se usmála ještě víc. Zavrtěla hlavou a napila se.
"Dobře." Pronesl jsem a tím uťal tuhle konverzaci. Teda to jsem si původně myslel.

Sotva jsem se zakousl do bagety máma na mě vybafla s další otázkou: "Jen doufám, že mi ji představíš, než s ní skočíš do postele?" A tvářila se úplně nevinně a tázavě, zatímco já se skoro zadusil bagetou a tak tak jsem to ustál.

"Mami?!" Napomenul jsem ji, jen co jsem popadl dech.
"Co 'mami'. Jen se chci ujistit, jestli mi ji představíš." Obhajovala se máma.

✨ To by continued…✨