Melodie lásky

54. kapitola

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

✨ Tahle kapitola je předposlední v neděli vyjde poslední. ✨

Od té chvíle jsme byli už jen spolu. Celé léto jsme si to užili společně. Dokonce jsme měli i nějaké akce s naší partou a stáhli jsme i Tobia a Shoyu, kteří mi prozradili pravdu o svém vztahu. Nemohl jsem tomu uvěřit. Vždyť jsou pravý opak toho druhého. Tobio je tichý společník s vražedným pohledem a Sho zase je zase hlučný a hodně společenský. Ale musel jsem uznat, že jim to spolu slušelo.

Celé léto jsem si to s Kenmou užívala. Ať už se jednalo o jakoukoliv akci, byli jsme spolu. Já byla spokojená, že ho mám u sebe a on jen zářil, což mi potvrdila i jeho máma.

Začal školní rok a my se opět vrátili do lavic. Tentokrát to bylo jiné. S Kenmou jsme si slíbili, že budeme vše řešit napřímo.

S novým školním rokem jsem měla podespat novou smlouvu se studiem. Tohle jsme taky řešili s Kenmou a rovnou jsem mu řekla, že ať si o mně myslí cokoliv, nehodlám nadále spolupracovat s tím studiem. Nevymlouval mi to ani mi to neměl za zlé.
A tak, když nastal čas podepsání té smlouvy, seděla jsem na židli v kanceláři mého učitele a vraždila ho pohledem.

"Tak Sumire, jak se máš? Užila sis prázdnin?" Optal se učitel s úsměvem. "Upřímně? Teď rozhodně fajn a ano. Prázdniny jsem si užila. S Kenmou." Dodala jsem ostře. Překvapeně se na mě koukl. "Nejsem tady kvůli smlouvě ale kvůli tomu abych vám oznámila, že nebudu nadále se studiem spolupracovat a nehodlám nadále spolupracovat hlavně s vámi. Co jste si myslel?! Že na to nepříjdeme?!" Vyštěkla jsem po něm. Postavila jsem se a opřela se dlaněmi o stůl. "Strčte si tu vaší podělanou smlouvu hluboko do zadnice. Sbohem." Poradila jsem mu a vydala se ke dveřím.

"Jen jsem chtěl aby ses soutředila na svůj talent. Ten kluk tě jen rozptyloval." Pronesl pan učitel. Já se zarazila. "Ten kluk byl pro mně motivací. Je pro mně mnohem důležitější než můj talent. Je to to nejcennější co mám." Pronesla jsem odhodlaně. "Proto raději zahodíš svůj talent?! Kvůli jednomu klukovi?! Až budeš slavná, tak jich můžeš mít spoustu." Argumentoval učitel z vyšším tónem. "Ale žádný nebude jako Kenma. Nikdo se mu nevyrovná. Sbohem pane učiteli." Vyštěkla jsem a vyšla z kanceláře. Následně jsem rázným krokem vyšla i ze studia.

Venku jsem se zhluboka nadechla a vydechla. Slzy se mi nahrnuly do očí.
Venku na mě čekal Kuroo a Azu. Kuroo si udělal řidičák a vyměnil chůzi za kola.
Oba mi navrhovali, že tam půjdou se mnou ale tohle jsem musela udělat sama.

Azumi ke mně přistoupila a objala mě. "Udělala jsi dobře, Sumi." Poznamenala a hladila mě po zádech. "Já vím." Souhlasila jsem. "Kuroo, prosím tě odvezeš mě za Kenmou na kolej. Chci být chvíli s ním." Žádala jsem ho. "Jasně. Nasedejte dámy." Pronesl Kuroo a otevřel dveře svého vozu. "Děkuji." Poděkovala jsem mu a nasedla. Azu si sedla dopředu vedle svého prince a zamilovaně se na něj dívala.

Seděl jsem nad učivem, když mi zavibroval mobil a na dispeji se objevilo jméno mého sluníčka a musel se usmát. Hned jsem to zvedl.

Me:
"Ahoj, sluníčko." Řekl jsem do sluchátka.

Zavolala jsem mu, když jsme zaparkovali u koleje.

Me:
"Ahoj, zlatíčko. Máš na mně chvilku?" Optala jsem se. Říkával, že na mě si udělá čas vždycky ale netušila jsem, jestli je to tak.

Postavil jsem se a přešel k posteli, že si lehnu.

Me:
"Na tebe vždycky. Copak se děje?" Odpověděl jsem ji ale neušel mi ten tón. Tohle se mi nelíbilo.

Usmála jsem se.

Me:
"To jsem ráda. Tak vykoukni z okna ven." Poradila jsem mu.

Hned jsem tak učinil a nestačil se divit. Před bránou mé koleje stálo známé auto, o které se opíral Kuroo, Azu a moje Sumi. Usmál jsem se.

Me:
"Už běžím." Řekl jsem do sluchátka a zavěsil. Popadl jsem mikinu, peněženku a mobil a vyběhl z pokoje. Zamkl jsem ho a běžel jsem za Sumi.

Nestihla jsem ani pozdrav a už jsem byla v jeho náručí. Hned jsem se cítila lépe. Tiskla jsem se k němu jako bych ho neviděla dlouho i když jsme se loučili předevčírem. Tak moc jsem ho milovala.

Byl jsem rád, že ji vidím i když jen na chvíli. Na kolej bych ji nedokázal propašovat. Máme tam přísné pravidla.

Kuroo zaparkoval auto na parkovišti kousek od koleje a pak jsme se šli všichni projít. Ukazal jsem jim centrum města a pak jsme si všichni sedli na lavičku v nedalekém parku.

Sumi mi řekla svůj důvod návštěvy a já ji za to miloval ještě víc, pokud to ovšem víc šlo. Mrzí mě, že jsem nemohl být s ní ale měl jsem písemku, kterou jsem si musel napsat.

✨ To be continued…✨