28. kapitola

38 4 7
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Docházel nám vzduch. Rozpojili jsme rty a ztěžka vydýchávali.
"Takhle ty řešíš hádky?" Zeptala jsem se lapajíc po dechu.

Byli jsme nuceni náš polibek ukončit. Ztěžka jsme dýchali.
Nad její otázkou jsem se usmál. "A tobě se to nelíbilo?" Zeptal jsem se ji a pohled mi spadl na její rty.

Pousmála jsem se. "Lhala bych, kdybych řekla ne ale takhle se neřeší problémy, Kenmo." Pronesla jsem a přitáhla si ho do polibku.

Slova a činy jsou dvě odlišné věci. A teď jak si mám vyložit tento polibek ale nemusela mě pobízet dvakrát. Hned jsem ji polibek opětoval.

"A my máme nějaký problém?" Zeptal jsem se po polibku a palcem ji přejížděl po dokonalé tváři.

"Náš momentální problém je to, co jsi slíbil babičce. Co když ti nedovolím ani jedno?" Zeptala jsem se s úsměvem.
Chci ho trochu poškádlit.
V Kenmových očích se na malý moment objevil záblesk pobavení.

Tak teď mě dostala. Popravdě jsem netušil, že by byla schopná mi dát košem při tvorbě značky, spíš jsem myslel, že s tím sexem bude problém.

Zapřel jsem se jednou rukou o dveře za jejími zady v úrovni její hlavy.
"A ty bys mi to nedovolila?" Zeptal jsem se s úsměvem.

Když se zapřel o dveře, tak vypadal o dost větší oproti mé maličkosti. A nejen to. Vypadal i víc neodolatelně, víc sexy a ke všemu to završil tou otázkou.
Upřímně? Teď bych mu dovolila nejspíš všechno ale tohle jsem mu nemohla prozradit. Ne, že by toho využil ale spíš proto, že jsem ho chtěla trochu poškádlit.
"O tom sexu se teď bavit nebudeme, protože na to je ještě brzo ale co se týká toho značkování, tak v tom máš padesátiprocentní šanci na úspěch." Pronesla jsem se škodolibým úsměvem.

Vytřeštil jsem na ni oči. "Jen padesátiprocentní šanci? Musím se zeptat Kura, kolik měl on." Řekl jsem pobaveně. "Co bych měl udělat proto aby byla stoprocentní šance?" Zeptal jsem se a prty jí sjížděl z tváře na její krk, který mě lákal čím dál víc. Spíš to je pro mě jako výzva.
Pod polštářky prstů jsem cítil jemnou kůži.

Tak jo. Teď jsem si to zavařila já. No jo, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Stačil jeden jediný dotek jeho prtů mého krku a málem se mi podlamovaly kolena.
Schop se Sumire! Křikla jsem na sebe ve své hlavě. Takhle lehce se nevzdáš! Řekla jsem si rázně.
"Tvá šance se navýšila o deset procent." Pronesla jsem bezmyšlenkovitě.
Do prčic. Takhle snadno dosáhne stovky ale už bylo pozdě vzít svá slova zpět.

Překvapilo mě, že to bude tak snadné ale nezlobil jsem se.
"Tak snadno? Tak to vypadá, že to bude brnkačka." Rypnul jsem si s úsměvem a sklonil se k jejímu krku a jemně jsem o něho otřel své rty.

Mám takový dojem, že její slabé místo bude na jejím krku, což je moje plus.

Nahradil prsty svými rty a já myslela, že se zblázním.
Netušila jsem, že je to tak příjemné a že to bylo až moc příjemné.
Asi poznal jak na mě i když jsem se snažila všemožně skrýt své emoce, moc mi to nešlo.

Samovolně jsem mu jednou rukou zajela do vlasů. Měl je tak hebké a krásně voněly.

Najednou zvedl hlavu a mě zamrzelo, že přestal ale nesmím to nechat na sobě znát. Nasadila jsem neutrální výraz a čekala co se bude dít dál.

Šlo poznat, že se jí to líbilo i když to chce skrýt ale její oči prozradily víc než nejspíš chtěla a lehce načervenalé tváře prozrazovaly taky víc než by měly.
Snažila se udržet si neutrální výraz. Byla rozkošná.
"Kolik procent jsem získal?" Zeptal jsem se s úsměvem.

"Dvacet. Co? Deset. Počkat, to je taky moc. Pět. Sakra, kašlu na procenta. Máš mé svolení." Začala jsem plácat nesmysly a uznala prohru. Opět mě porazil.


✨ To by continued…✨

Melodie láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat