Why me?

=7=

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

"Hele asi dopiju a půjdu domů." Oznámil mi San a podíval se na svou poloprázdnou sklenici. "Zamítá se!" Pronesla jsem nekompromisně a postavila se. "Pojď tančit." Řekla jsem mu a natáhla k němu ruku.
Chvílí si prohlížel ruku a pak mě. "Nechat si tebou pošlapat nohy?" Zeptal se a usmíval se.
Pak mou ruku přijal a postavil se.
Došli jsme na parket a já zaujala pozici tanečnici. Zvedla jsem ruce. "Co děláš?" Zeptal se San a měl co dělat aby nevybouchl smíchy.
"Chytneš mě nebo se tady budeš smát mé nešikovnosti." Zeptala jsem se ho.

Najednou mě někdo ze zadu vzal za ruku a otočil až jsem měla co dělat s rovnováhou.
Ocitla jsem se v Chanové náručí. "Já si s ní zatančím, Sane." Oznámil Chan aniž by ze mě spustil pohled. Cítila jsem jak začínám červenat a raději jsem sklopila pohled na naše špičky.

"Jak chceš ale riskuješ, že tě pošlape." Řekl s úsměvem a s pokrčením ramen. "Risknu to." Řekl a vzal mě za bradu. Pomalu ji zvedal do úrovni svých očí. "Dívej se mi do očí." Řekl tak jemně až se mi podlomily kolena. Ještě štěstí, že mě vzal kolem pasu.
"Teď dej pravou nohu dozadu." Řekl tiše a já tak učinila. "Levou nohu přisun k pravé." Pokračoval a já poslechla. "Pravou do boku." Řekl a tak učinila. "Přisuň levou a pak krok dopředu." Pravil a já jak paralizovaná jeho hlasem konala tak jak on chtěl. "Vidíš, že ti to jde." Pochválil mě a já vykouzlila úsměv.

Tančili jsme na dvě písničky a ani jednou jsem mu nestoupla na nohu. Což byl úspěch pro mě.

Vraceli jsme se ke stolu a všichni i San nám tleskali. Pohledem jsem hledala Wooa a našla ho u baru. Zrovna si chtěl objednat další drink.
"Děkuji za tanec." Poděkoval Chan s úsměvem. "Nee, to já děkuji." Poděkovala mu nazpět a sedla si vedle Sana.

"Hele Sane, měli bychom rychle dopít a jít domů, než se Woo slije do němoty." Navrhla jsem mu. "Souhlasím." Pronesl při pohledu na svého přítele.

Rychle jsme dopili a rozloučili se s klukama. Han mi předal lísteček s objednávkou na náramky. "Takže všichni?" Zeptala jsem se. "Snad ti to nevadí?" Zeptal se Han a nervózně promnul zátýlek. Já se na něj usmála a položila mu jednu ruku na rameno. "Právě naopak. Jsem ráda." Ujistila jsem ho a Han se usmál ještě víc. 

San přehodil bundu přes Wooa a naklonil se k němu. Něco mu zašeptat do ucha a ještě vytáhl peněženku aby mohl zaplatit naší útratu ale barman zakroutil hlavou a ukázal na Chana.

Já stále stála u stolu a loučila se s Jinem a Lixem.
"Snad už mě budeš vítat s úsměvem stejně jako Jin." Pronesla jsem s úsměvem na Lixe. "Neboj. Odteď jen s úsměvem." Ujistil mě Lix s úsměvem.
"Tak jo, kluci, ráda jsem vás poznala." Řekla jsem ještě na rozloučenou. "My tady a někdy to musíme zopakovat." Volal na mě Bin. "To si piš." Potvrdila jsem s úsměvem.

Vyšli jsme z baru a zamířili domů. "Jaká byla útrata?" Zeptala jsem se Sana. "Nulová. Barman mi řekl, že je to na účet podniku a pak ukázal na Chana." Odpověděl San.

"Říkal jsem ti, že je to dobrá partie." Zamumlal Woo. Já se koukla na Sana, protože ten tón se mi vůbec nelíbil.
San objal svého přítele kolem pasu a Woo se o něj opřel. Něco není v pořádku ale byla jsem až moc unavená na to abych zkoumala oč jde.

Mlčky jsme došli domů a San pomáhal Woovovi s bundy a bot ignorující jeho protesty.
Woo vypadal jak hadrová panenka i když ho ta umíněnost neopustila. Stejně se nechal odnést Sanem do pokoje. Já je jen sledovala s úsměvem.

✨ To by continued…✨