Why me?

=36=

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

"Nebude vám vadit, když odvezu Sanga a Daha domů?" Zeptal se San před restaurací, kde jsme všichni stáli. "A budete u nás i přes noc?" Zeptal se Daho. "Dobrá otázka, Daho." Podotkla jsem s úsměvem. San stočil pohled na Daha. "Ehm. Měl bych?" Zeptal se San a promnul si zátylek. "Nerad to říkám ale měl bys ať z nás nemáš trauma, protože se chystám z Bibi sundat ty krasné šaty." Poznamenal Woo s úsměvem a objal mě kolem pasu. Já se na něj podívala a usmála se. 

"Brácha, jestli řekneš, že ne, tak se na dnešní noc stěhuji k sousedce." Vyhrožoval Daho Sangovi. "K té protivné bábě?" Divil se Sang. "Radší protivná bába než tvé náříkání, že jsi pana Choa odmítl." Pronesl Daho s nafouknutými tvářemi.
Já a Woo jsme se začali smát zatímco Sang rudnul čím dál víc a svého brášku probodával pohledem.

"Mám takový pocit, že ty budeš stejná krevní skupina s Bibi." Poznamenal Woo mezi smíchem.
"Tak já si myslím, že je rozhodnuto." Pronesla jsem a koukla na Sanga. Ten zrudnul ještě víc.
"No tak jsem jistý, co?" Pronesl Sang. "No to jsi ale neboj nejsi jediný. Já jsem taky dnes jistá." Poznamenala jsem s úsměvem a otočila se na Wooa. "Jen doufám, že při sundávání těchto šatů budeš opatrný. Nechtěla bych je mít rozthané, když si je chci brát ještě v pátek." Oznámila jsem mu a letmo ho políbila na tvář.
"Já myslel, že si koupíš nové na ten galavečer." Poznamenal Woo udiveně.
"Moment tady mi něco uniká. Tys ho přesvědčila?" Zeptal se San.
"Nerad ruším vaší konverzaci ale mě už je zima." Ozval se do toho Daho. Já se usmála.
"No Sannie, měl bys je odvést. Zítra ti všechno povím." Řekla jsem s úsměvem.

Loučili jsme se s těmi třemi a počkali až odjedou.
"Tak a my zavoláme taxíka." Navrhl Woo a už vytahoval mobil z kapsy. Já mu zastavila ruku. "Nech mobil mobilem a pojď." Dodala jsem a snažila se vykouzlit ten nejkrásnější úsměv. "Ale noták, Bibi." Žadonil Woo. "Vždyť je to kousek." Argumentovala jsem s úsměvem.

Nakonec jsme došli domů pěšky.
"Proč jsme nemohli jet taxíkem." Zkučel Woo, když jsme vešli do bytu. "A proč bychom měli jet taxíkem. Večerní procházka nám udělala dobře a ještě k tomu nám svítily hvězdy." Argumentovala jsem s úsměvem a sundávala si kabát.
"Večerní procházky mi nevadí, když jsme na to dobře oblečení ale tys byla v šatech a v kabátu a to nemluvím o botech." Argumentoval Woo a já si uvědomila jednu věc. I při večerní procházce, kdy si má vychutnávat noční oblohu posetou hvězdami, má starost o mé zdraví.

"Woo," Oslovila jsem ho, když byl na cestě do kuchyně. Stočil na mě pohled. Přistoupila jsem k němu a vzala ho za obě ruce. Měl je studené. "miluju tě." Pronesla jsem. Woo na mě zíral jak na páva ale v očích se mu odrážela radost. "Ještě jsem nebyla připravená ti to říct ale teď jsem. Miluju tě a jsem ráda, že zrovna tebe mám po svém boku." Dodala jsem a pohladila ho po tváři. Sklonil se k mým rtům a spojil je v krásný a dlouhý polibek.  

✨ To by continued…✨