Why me?

=32=

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Ráno jsem se probudila jako obvykle s tím rozdílem, že jsem byla uvězněna ve Woovové náruči, který pravidelně oddechoval. Vypadal tak sladce, když spal a stále byl nahý. Ostatně já taky.

Opatrně jsem se vymanila z jeho sevření, protože kdybych tak neučinila asi bych ho zlíbala a možná i něco víc.

Oblékla jsem se do županu a po špičkách jsem se dostala ke dveřím.

Už jsem měla ruku na klice, když jsem uslyšela jeho hlas: "Kam si myslíš, že jdeš?" Zeptal se. Zkoprněla jsem ale s úsměvem se otočila na Wooa. "Nechtěla jsem tě budit." Poznamenala jsem a stále stála u dveří. Woo rozsvítil lampičku a zkoumavě si mě prohlížel.

Vydechla jsem a vrátila se k posteli, kde jsem si sedla. "Je to má obvyklá hodina na vstávání a když jsem tě viděla jak hezky spíš, tak jsem tě nechtěla budit svými polibky a doteky." Vysvětlila jsem mu. Woo mi položil dlaně na tvář a palcemi mě hladil. "Bibi, ty se mě můžeš dotýkat a líbat mě kdykoliv se ti zamane. Třeba i takhle brzo ráno." Pronesl a spojil naše rty.

"Dej mi chvilku ať se obleču a pochlubíme se Sanovi společně." Poznamenal Woo a já s úsměvem na to kývla.

Vyšli jsme z pokoje oba v ruku ruce a se spokojeným úsměvem si to naklusali do kuchyně.

"Dobré ráno, nic mi neříkejte. Slyšel jsem úplně všechno." Přivítal nás San a upil ze svého hrnku.
"No tak jsme byli trochu hluční." Poznamenal Woo a objal mě ze zadu. "Promiň Sannie, nechali jsme se trochu unést." Omluvila jsem se a natiskla se na Wooa. "Není divu, takže se omluva přijímá." Pronesl San s nevinným úsměvem.

"Kdo je lepší partie, Woo. Já nebo Bibi." Prohlásil San a zkoumal Wooa pohledem. "A rozhodni se pořádně, jak odpovíš." Dodal San s úsměvem. "Ale tohle nemůžeš srovnavat, Sane." Ozvala jsem se, protože to bylo docela nefér.
"Bibi." Odpověděl Woo najednou. Stočila jsem pohled na něj a letmo ho políbila.

"Tak teď jsi mě ranil." Poznamenal na oko uraženě San a utřel si imanigární slzu ale pak se rozesmál.
Sedli jsme si s Wooem na židličky u baru a San mi podal kávu. Vděčně jsem se na něho podívala a poděkovala. Woovovi podal sklenici džusu. "Jo mimochodem. Včera jsem si psal s Yeosangem a ta večeře platí." Oznámil nám San.

"Super. Zamluvím stůl v restauraci." Pronesla jsem. "Nemusíš. Já si to vezmu na starost." Zamítl San. "Dobře." Souhlasila jsem a napila se kávy.

San odešel a my jsme byli sami.
"A co teď budeme dělat my?" Zeptal se s úsměvem Woo. Koukla jsem se na hodiny. Máme ještě hodinu čas, než se vydáme do divadla.
"Nejdřív se nachystáme do práce a jestli bude čas," Řekla jsem a koketně se na něj podívala. Omotala jsem ruce kolem krku a letmo ho políbila. "tak se budeme moct na chvíli věnovat sobě." dořekla jsem větu.

"A nešlo by to..." "Ne nešlo. Nejdřív povinnosti a pak zábava." Skočila jsem mu do řečí.
"Jdu se vysprchovat. Jdeš se mnou?" Zeptala jsem se s úsměvem. Woo se usmál a kývl na souhlas.

Po sprše, která se neobešla bez letmých polibku a doteků jsme se oblékli a vydali se do kuchyně.
"Co si dáš na snídani?" Zeptal se mě Woo, když jsem usedala na židli. "Nic, nemám hlad." Pronesla jsem a natáhla k němu své ruce. Woo se usmál a sedl si vedle mě.
Hned jsem ho objala a políbila ho.

Chvíli jsme se mazlili a pak se vydali do práce.
Ovšem se zastávkou v kavárně, kde nás Lix vítal od pultu s úsměvem. Došli jsme k němu.

"Ahoj, kde máš Jina?" Zeptala jsem se Lixe ale ten mi nestačil odpovědět, protože mě ze zadu objímaly něčí paže. "Aha." Dodala jsem a otočila se na něj.

Po uvítacím rituálu se Jin i Lix potutelně usmívali až to bylo podestřelé.
"Tak jo kluci, o co kráčí?" Zeptal se Woo a těkal pohledem z jednoho na druhého. "Nechcete nám něco říct?" Optal se Jin s potutelným úsměvem.
"Aha, San stačil žvanit." Poznamenal Woo. "Já si myslím, že to nebyl San ale Chan." Pronesla jsem zamyšleně. "Ale radši bychom to chtěli slyšet od vás." Dodal Lix.
"Ach jo. Ano pánové, já a Jibin jsme ve vztahu." Pronesl Woo a od obou si vysloužil nadšené objetí až jsem se tomu musela zasmát.
Jenže jsem se nesmála dlouho, protože i na mě se nahrnuli kluci jako malí.

✨ To by continued...✨