✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨Došli jsme do kuchyně, kde u linky stál Bin. "Jsme tady." Pronesl Chan a Bin se na mě otočil s úsměvem.
Měl ruce špinavé od koření a hned ke mě přistoupil. Chan ho zastavil a já mu byla vděčná.
"Bine, spletl sis maso." Poznamenal Chan a já měla co dělat abych se nerozesmála.
Bin se podíval na své ruce. "Promiň, hned si je umyju." Pronesl Bin a hned tak učinil.Než si Bin stačil umít ruce, tak mě ze zadu objaly něčí paže. "Konečně jsi tady." Vítal mě podle hlasu Jin. "Hele nemusíš jí drtit." Ozval se Chan.
"Aha. Tady někdo žárlí." Pronesl Jin s úsměvem a vzal mě kolem ramen. Na to se začal Chan trochu červenat a hrozně mu to slušelo."Kdybys nedělal takové přepadovky, tak by nežárlil." Pronesl Lix, který se objevil vedle Jina a na tváři mu hrál šibalský úsměv. "Ahoj Jibin." Pozdravil mě a objal mě zepředu. "Ahoj Lixi." Pozdravila jsem ho nazpět a opětovala jeho objetí.
"Když já za to nemůžu." Žadonil Jin smutně až mi ho bylo líto.
Opustila jsem Lixovu náruč a objala Jina. "To je v pohodě. Buď sám sebou." Zašeptala mu do ucha, pustila ho a ještě na něj mrkla. Jinovi se na tváři objevil zářivý úsměv."A teď tě můžu přivítat i já." Pronesl Bin a já se s úsměvem otočila na něj.
Nechala jsem se obejmout od Bina."Slyšel jsem, že se dostavila hlavní ozdoba našeho večera." Ozvalo se kousek od nás a Bin mě pustil.
K nám došel Seungmin s úsměvem na tváři a s otevřenou náručí. Hned jsem ho s úsměvem objala na pozdrav."Jaká pak hlavní ozdoba?" Zeptala jsem se po objetí Seungmina a šťouchla ho do ramene.
"Snail má pravdu." Pronesl Chan a položil si svou ruku na mé záda. Já se zarazila nad tím oslovením.
"Dobrá teda a teď mi vysvětlete, kdo je Snail." Ozvala jsem se a pozorovala všechny kolem sebe.
Jin ukázal prstem na Seungmina. "Takže přezdívka." Dodala jsem pobaveně. "Bohužel." Povzdychl si Seungmin. "A hádám, že jí nesnášíš." Dodala jsem. "Přesně tak." Pronesl Seungmin. "Moc dobře ti rozumím." Řekla jsem a poplácala ho po rameni.
"Ale Bibi zní tak roztomile." Řekl Jin. "Bibi?" Optal se Chan s úsměvem. "Ano to je zase bohužel má přezdívka." Vysvětlila jsem Chanovi. "Souhlasím s tebou, Jine." Pronesl Chan pobaveně.
"Seungmine, mohl bys mě provést chatou. Tady jsou samí zrádci." Pronesla jsem a chytla se jeho ramene. "Bude mi ctí." Pronesl Seungmin a odkrácěli jsme od ostatních. Ještě jsme slyšeli za sebou hlasitý smích.Seungmin mi ukázal všechny pokoje. Byly čtyři, pokud jsem dobře počítala a pak mi ukázal obývací místnost, kde na stěně nad pohovkou byl balónkami napsaný nápis: happy birthday.
"Moment, kdo je oslavenec?" Zeptala jsem se.
"Já ale to neřeš." Ozvalo se za námi. Já se otočila na dotyčnou osobu. Stál tam Lee-Know a na hlavě měl čelenku ve tvaru sobího paroží.
"A proč o tom nevím. Měla jsem za to, že se jedná o grilovací párty a ne o narozeninovou párty." Řekla jsem zaskočeně. "Právě proto ti říkám, neřeš to. Já osobně bych to neslavil ale kluci jsou jiného názoru." Pronesl Lee-Know s úsměvem. "Ale já nemám žádný dárek." Pronesla jsem sklesle. "Tak tohle už vůbec neřeš, protože seznámení s tebou je pro mě dárek." Řekl Lee-Know."Jibin, ahoj." Volal na mě z terasy Han a mával na mě. S úsměvem jsem mu zamavála zpátky.
"Dodatečně ti něco koupím a tečka." Oznámila jsem Lee-Knowovi. "Ne. Ty mi uděláš ten náramek a tečka." Pronesl rázně Lee-Know.
Seungmin mi podal sklenici s drinkem. Já se na něj děkovně usmála a přijala sklenici.
"Nemůžu ti dát jen náramek." Protestovala jsem.
"Můžeš." Řekl Lee-Know a vzal si drink. "A připítek a nic víc nechci." Dodal s úsměvem. Rezignovaně jsem si povzdechla a přiťukla si s ním se slovy: "Na zdraví." a přiťukla si i se Seungminem. Pak jsme si všichni tři připili.✨ To by continued...✨
ČTEŠ
Why me?
FanfictionPřátelství nebo láska? Toť otázka, kterou si bude klást Jinbin v tomto příběhu.