Why me?

=33=

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Vylezli jsme z kavárny se svou kávou. "To snad není možný. Nejsme spolu ani čtyřiadvacet hodin a už to ví všichni." Rozčiloval se Woo. Já se musela smát, protože vypadal tak roztomile, když se čertil.

Nastoupili jsme do auta a já ho pohladila po vlasech.
"Já nechápu, proč se tak rozčiluješ, zlato i když vypadáš k nakousnutí." Pronesla jsem laškovně. Woo na mě stočil pohled a usmál se.
Naklonil se ke mně a já mu vyšla vstříc. Políbili jsme se a pak se vydali do divadla.

V práci to byl záhul ale i sranda. Jedna herečka, veselá kopa, vstoupila do maskérny s úsměvem a všimla si, že jsem jiná, podle ní. Dala jsem se do řečí a celou dobu, co byla u mě na líčení jsme se bavily.

Je v mém věku a byla vážně zábavná a taky je bez přítele, teda zatím.
Její jméno je Jeong Jain.

Jain odešla do kostýmerny a já měla chvíli čas.
Napsal mi Jin.

Jin:
Ahoj Bibi, máš dnes odpoledne čas?

Me:
Ahoj, moc ne. Jdeme na večeři s Wooem a Sanem. San nám představí svého nového přítele.

Jin:
Páni, ten to vzal hopem. 😁

Me:
Věděl o Woovém tajemství déle než já. Co jsi potřeboval?

Jin:
Jen jsem domluvil testy ale vydrží to do zítřka.

Me:
Dobře. Zítra to spáchame 😅 A kde vůbec jsou domluvené.

Jin:
V nemocnici. Mám tam kamarádku, tak jsem jí napsal jaký mám problém a ona mi nabídla pomoc.

Me:
A na ni Lix nežárlil?

Jin:
Ze začátku jo ale teď už je v pohodě. Nechápu proč má tendenci žárlit na všechny, kdo se točí kolem mě.
Dokonce i na zákazníky žárlí.

Me:
Jen si brání svoje, Jine. Woo je taky žárlivý i když ne tolik jako Lix 😊

Jin:
Já vím. Proto mu každou chvíli dokazuji, že nemá důvod žárlit ale někdy je to moc.

Me:
Já vím nemáme to jednoduché s těmi našími drahouškami.

Jin:
No to nemáme. 😁 Hele v kolik zítra budeš končit?

Me:
Ve tři budu mít padla.

Jin:
Dobře. Domluvím to na čtvrtou. Tu půl hodiny do zavíračky už tady Lix zvládne sám.

Me:
Domluvím se s Wooem aby nás tam vzal autem.

Jin:
To by bylo fajn. Ty nemáš řidičák?

Me:
Ne. Mám obavy o zdraví svých spoluobčanů a nebo že bych způsobila dopravní nehodu.

Jin:
🤣🤣 Tak to jsme dva 🤣🤣
Já bych zase pozoroval všechno kolem sebe jen ne cestu 🤣

Me:
Přesně tak. Nejhorší jsou cesty kolem rozkvetlých luk. 😅

Jin:
Tak mě stačí i lidi co jsou dobře oblečení ale krása těch luk je taky zajímavá a ta vůně.

Me:
Hlavně ta vůně. Jedno léto jsem šla stanovat na rozkvetlou louku. Byla to nádhera.

Jin:
To věřím. Hele mám tady nové zákazniky tak se zatím měj. Pa

Me:
Dobře, ty taky. Papa

Odložila jsem mobil. "S kým sis psala, že ti vykouzlil úsměv na rtech." Zajímal se Woovův hlas u dveří.
Otočila jsem se na něj a s úsměvem k němu přistoupila. "S Jinem." Odpověděla jsem mu a omotala jsem ruce kolem krku. "Snad i na něj nebudeš žárlit." Dodala jsem a políbila ho.
"Na něj nemohu." Pronesl a objal mě kolem pasu.

"Byla u tebe ta slečna Jeong Jain?" Zeptal se Woo. "Byla. Copak nejde vidět mé líčení?" Zeptala jsem se. "Jde, beruško, tak mě napadla jedna věc." Začal Woo. "Seznámit ji s Chanem. Jo, mě to napadlo taky." Dodala jsem s úsměvem.

"Někdy mě fakt děsíš s těmi stejnými myšlenkami." Pronesl Woo překvapeně. "Tomu se říká telepatie, lásko." Dodala jsem s úsměvem. Woo jen zakroutil nevěřicně hlavou a pak se zeptal: "Kdy to chceš spáchat?"
"Nevím," Pokrčila jsem rameny. "do pátku to nestihneme." Dodala jsem vážně. "No to asi ne, když je dnes středa." Souhlasil se mnou Woo.

"A co jsi řešila s Jinem?" Zeptal se a sedl si na křesílko před zrcadlo.
"Všechno možné. Zítra máme ty testy, tak jsem uvažovala..." udělala jsem pomlku a sedla si na jeho klín. Ruce jsem mu omotala kolem krku. "Chceš odvoz." Dodal Woo. "Nestačím se divit, jak perfektně u nás funguje ta telepatie." Poznamenala jsem s úsměvem a políbila ho. "Ale abych byla přesnější. Potřebuji vyzvednout Jina, pak jet do nemocnice a odvést ho zase do kavárny." Upřesnila jsem a pro jistotu udělala na něj psí oči.
"Bez problému. Na kolik to máte?" Zeptal se Woo. "Jin to bude domlouvat na čtvrtou hodinu." Odpověděla jsem.
"Dobře." Souhlasil a žádal si polibek, který jsem mu věnovala.

✨ To by continued...✨