Wrath✓

~Chapter 56~

Jude

Bylo mi zle a oficiálně o tom nesměl nikdo vědět, protože přesně dnes nastal ten den, kdy budu mít schůzku nejen se všemi potencionálními Podbetami, ale možná už i Jaxovým otcem, který to zváží než to půjde ke všem Alfám.. Tohle všechno znamenalo, že dneska doopravdy nebyl ten den na to, abych ho strávil v posteli kvůli nemoci.

Vlastně mi ani nedávalo smysl, že jsem onemocněl. Vlci měly silná těla a tak jakákoliv nemoc byla extrémně vzácná. Já to tak připisoval všemu tomu blbému stresu v posledních dnech, který mě svazoval. Zjistit, že centrála učila další generaci o poutu jako o něčem tak lehce vyhoditelném bylo naprosto nechutné, ale já na to nemohl nic říct.

Není to tak dlouho od doby co jsem byl ve vztahu se ženou, kvůli které bych byl své pouto odmítnout... A já věděl, že to bylo hrozný, protože Jax i Peter vnímali pouto tak posvátně, že by je to ani nikdy nenapadlo, což mě v retrospektru učinilo cítit se jako toho největšího čůráka pod sluncem. Jasně teď už bych to nikdy neudělal a jen o tom přemýšlet mi zvedalo žaludek. Ne rozhodně se mi zvedal žaludek. Já tvrdě polkl a utřel si krk, kde mi začal vyskakovat pot.

,,Jsi připravený Jude? Všichni už jsou tady." Tony na mě hleděl s klidem v očích, což já přesně v tuhle chvíli potřeboval. Jednodušeji se potom ignorovalo to horko, točení hlavy a bolavý krk. Já jen tedy přikývl a rozešel se za ním, abych ke všem promluvil, protože oni neměli nejmenší tušení proč se museli vrátit zpátky.

Po ceremonii se Annora a Cooper se vrátili do jejich smeček a ostatní ke svým povinnostem nikomu z nich pravděpodobně nedávalo smysl tohle svolání. Vešel jsem do místnosti a momentálně to byl v celku chaos. Mateo tam velice slovně napadal Coopera, který na něj jenom vyplazoval jazyk a Annora, která na to celé hleděla s otráveným pohledem, přičemž Andre vypadal, že brzy odejde, aby se zbavil této komedie a já v ten moment musel přehodnotit moje rozhodnutí o tom zda doopravdy chci, aby se tahle banda stala Betami.

,,Ticho!" Pronesu tvrdě a všechny oči spadly na moji osobu. Mateo vycenil svoje špičáky, Cooperovi zkameněla tvář a Annora jako jediná se mírně usmála, přičemž Andre vypadal naprosto bez jakékoliv emoce.

,,Neříkej mi co mám dělat Beto." Pronesl jedovatě Mateo a já si promnul spánky, v kterých mi doslova tepalo. Bylo mi mizerně a tenhle přístup ničemu nepomáhal. ,,Proč jsi nás sem vůbec svolal? Přišel ses nám ještě naposledy vysmát do ksichtu?" Zapomněl jsem jaký byl Mateo kretén, když dostal jednu ze svých nálad. Annora to naštěstí vyřešila za mě, když Mateovi dala tvrdý pohlavek.

,,Dej mu prostor, aby se mohl vyjádřit nebo tady snad chceš sedět donekonečna?" Mateo si odfrkl a uhl pohledem, přičemž Annora se podívala přímo na mě s tázavajícím pohledem.

,,Ne Mateo má recht proč jsme tady?" Cooperův hlas byl obklopen otrávením a já prosil bohyni, aby mi dala trpělivost na tyhle lidi. Očividně mě pořád nemuseli a já to chápal, oni prohráli a mně přepadnul titul Bety, což znamenalo, že nikdo z nich mě asi nemiloval. Přece jenom chtěli stát na mém místě a dělat přesně to co já.

,,Zavolal jsem vás všechny s účelem vám něco nabídnout." Nad tím se všichni zasekli a i Andre tázavě nadzvedl obočí, přičemž já si zoufale toužil sednout. ,,Jak jistě víte začal mi trénink Bety a já konečně poznal kolik povinností Beta jako taková má a-"

,,Nezvládáš to?" Já zpražil Matea pohledem, aby zavřel klapačku. ,,Ne Mateo zvládám to v pohodě, ale napadlo mě jak bych to mohl udělat ještě lepší." Mně bylo jasné, že bych dokázal dělat všechno co dělal strejda Tony sám, ale rozhodně by to bylo s více rukama jednodušší a efektivnější. Navíc s vzrůstajícím počtem lidí ve smečce by tohle jednou prostě muselo přijít, ale tehdy by na to mohlo být moc pozdě a jak já říkám je lepší se na problém připravit ještě než vznikne.