ĎÁBEL S DUŠÍ ANDĚLA

Část 4

Aidan se otočil, a změřil si dívku pohledem. Měl nutkání ji nechat být. Ať se třeba pomočí. Byla jeho vězeň, a mohlo by mu to být fuk, ale zaváhal. 

„Fajn," řekl nakonec, a hnul se směrem k ní, „doufám, že ti je ale jasné, že bych to dělat nemusel." Povytáhl obočí v otázce, a teprve když lehce přikývla, ji odpoutal. 

„Tak se hni." Zavrčel a strkal ji před sebou, ze dveří. 

Vedl ji dlouhou chodbou, a po té, na jejím konci otevřel dveře. Nastrkal ji do místnosti. Byla zde taková záložní koupelna, pro chvíle, kdy se vrátil z vyjížďky, a potřeboval ze sebe smýt prach a špínu, dřív, než vstoupí do obytné části domu. 

Samantha se evidentně překvapeně rozhlédla kolem. V suterénu domu, nečekala tak honosnou koupelnu.

 „Tak dělej!" zavrčel Aidan, a pohodil hlavou směrem k záchodové míse. 

Samantha zaváhala. Potřebovala již opravdu nutně, ale jeho přítomnost, ji vadila.

 „Nemohl bys jít pryč?" 

„Ne!" řekl stroze a jeho oči zajiskřily. Založil si ruce na prsou a zadíval se jí do tváře, „máš jedinečnou možnost. Buď ráda, že jsem v dobrém rozpoložení." 

„Ty..., ty..." vyprskla Samantha, ale zřejmě si uvědomila, že další její odpor, ji nebude k ničemu. Zadívala se na něj, skoro zoufale. Neměla jinou možnost, pakliže se nechtěla počůrat. 

Stáhla si tedy kalhoty a v rychlosti dosedla na mísu. 

Aidan polkl. Čekal další její odpor. Možná další označení jeho osoby za nechutného a zvrhlého, ale tohle ne. Díval se na ni skoro nevěřícně. 

Postřehl jen, že se po chvíli začala rozhlížet kolem. Bez přemýšlení jí podal ruličku papíru, nad její hlavou. Byla rudá, až ke konečkům vlasů. Až mu jí bylo líto.

 „Můžeš se i vysprchovat." vydechl najednou. Ale hned vzápětí, toho litoval. Nechtěl vypadat, jak moc velký lidumil. 

Překvapeně povytáhla obočí. „Já..., opravdu? To bych..., to bych ráda." Zašeptala a sklopila zrak, pod jeho pohledem. Bylo to již čtyři dny, co se sprchovala naposledy a cítila se hrozně. „Ale ty..., nebudeš se dívat?!"

 „Samozřejmě, že budu!" procedil skrz zuby, „ani se odsud nehnu. Jestli chceš, máš tu možnost. A přemýšlej rychle, další, se ti naskytnout již nemusí." Opřel se pohodlně o stěnu se založenýma rukama na prsou a pohodil hlavou ke sprchovému koutu. 

Samantha zaváhala. Představa horké sprchy byla lákavá. Potřebovala ji, jako sůl. A bylo ji jasné, že další příležitost, již dostat nemusí.

Otočila se tedy k němu zády a začala se svlékat. Měla tak pocit, že vidí jen její záda a pozadí, a tak se nestyděla. 

Když rozepnula své šaty, a ty se ji svezly v malé hromádce k nohám, Aidan skoro přestal dýchat.

 Bylo mu jasné, že se zády otočila schválně. Aby viděl jen její pozadí, jenže zrovna to, on na ženách miloval nejvíce. 

Srdce se mu rozbušilo jako na poplach, když odhodila i podprsenku a kalhotky. Její zadeček byl trochu větší, jak to měl rád a krásně tvarovaný. Byla vážně nádherná.

 Nikdy se mu ještě nestalo, aby jen pouhý pohled na nahou ženu, v něm vyvolal takovou touhu. Měl co dělat, aby se nevrhl k ní do sprchy, protože když začala voda stékat po jejím těle, musel se několikrát zhluboka nadýchnout. 

„Otoč se!" řekl najednou, aniž by se hnul ze svého místa, „chci tě vidět!" Snažil se dát do svého hlasu nezájem a chlad. 

Stále stál opřen zády o stěnu, s rukama složenýma na prsou, a díval se na ni. 

Po několika dlouhých vteřinách, se váhavě otočila. Zjistila zřejmě, že nemá na výběr. 

Aidan polkl, ale nedal na sobě znát jak moc, je rozrušen. Ucítil tlak ve svém rozkroku. Jeho penis se probudil k životu. 

Nepokrytě si ji měřil pohledem. Jezdil po jejím těle od hlavy až k patě, a vůbec neskrýval svoje vzrušení. 

A když se odvážila k němu vzhlédnout, všiml si, že celá zrudla. Stála ve sprše, voda jí stékala po těle a poznal na ní, že se cítí nesvá. Bezradná a studem sotva dýchá. 

Najednou mu došlo, že toto nádherné stvoření, je jistě ještě panna.