ĎÁBEL S DUŠÍ ANDĚLA

Část 6

„Nebudu ti po vůli," zamračila se na něj, „vím moc dobře, kdo jsi!" vyprskla proti němu, snažíc se o pevný tón hlasu. Ale bylo znát, že se ji slzy derou do očí. 

„Jo? Vážně?" zacukalo mu ve tváři, „tak kdo tedy jsem, podle tebe?" Stále stál opřen ledabyle o stěnu, s rukama založenýma na prsou a měřil si pohledem, její nahé tělo. 

„Jsi největší děvkař, široko daleko!" vydechla, „sexuální úchylák. Jsi zvrhlý a nechutný. Moc dobře vím, jaké sexuální praktiky preferuješ! Nestačí ti jedna žena. Prý musíš ojet hned několik žen najednou!" 

Aidan pevně semkl čelisti. Snažil se ale na sobě nedat znát, svůj vztek. 

„Snad," pronesl zcela klidně, „možná jsem, největší děvkař, jak ty říkáš, ale je to moje věc! Můžu kurva šukat třeba deset holek najednou, a tobě to může být fuk! Můžu si to dovolit, kurva! Nemám žádných závazků. A možná si taky děvenko, zapomněla, kdo jsem!" konečně se odlepil od stěny a postavil se nad ní.

 Samantha automaticky ustoupila krok vzad. 

„Jsem boss mafie Casa Mio Onore. A nejsem to já, koho bys měla soudit! Já tě kurva nechtěl! To tvůj otec, mi tě předhodil jako kus masa na porážku. Daroval mi tě. Vykoupil své svědomí, a svůj život tvým! Moc dobře věděl, co tě čeká, pakliže mi nebudeš po vůli. Můžu, tě kurva zabít, a nikdo ani nemrkne. Můžu si s tebou dělat, co chci. Můžu z tebe vyšukat duši. Nechat tě tu shnít. Můžu všechno! A tvůj povedený otec, to moc dobře věděl. Za to, co udělal, ho čekala smrt. A on ji vyměnil, za tu tvou. Můžeš být ráda, že ti nabízím jen to, abys se mnou šukala, kurva!" Oči, mu pláli hněvem a zlostí. Křičel na ni, ale nedokázal se ovládnout. 

Však to byla pravda. Je na živu jen proto, že od chvíle co ji spatřil, na ni nedokáže přestat myslet. On nebyl ten, který ji zavrhl a poslal na jistou smrt. Naopak, nabízí ji vykoupení. I když v podobě toho, aby se stala jeho milenkou a byla mu po vůli.

 „Odveď mě zpátky do cely." Zašeptala náhle Samantha, aniž by k němu vzhlédla. 

Aidan se na moment odmlčel. Její vzdor, a hlavně její odvaha, ho nepřestávala překvapovat.

 Díval se na její křehké tělo, třesoucí se pod jeho zkoumavým pohledem, a rozbušilo se mu srdce. Ještě nikdy, takovou ženu nepotkal. Ještě nikdy, se mu žádná tak nevzpouzela. 

Samy se mu nabízely. Lákala je jeho moc, a hlavně jeho peníze.

 Mohl si s nimi dělat, co chtěl, a ony mu to s radostí dávali. Chtěli to. Chtěli všechno, co jim dělal, jen aby mohli být v jeho přítomnosti. 

Nesčetněkrát se přistihl již při tom, že ho to ani již nevzrušuje. Bral své děvky jako povyražení, ze své samoty.

 Kolikrát je ani sám nevyhledával, ale sami se mu nabídli. Tak proč, si nevzít to, co mu sami dávají? 

„Jak chceš." Vydechl a chytil ji za ruku.

 Naštvaně ji táhl chodbou za sebou, a pak rozzuřeně otevřel dveře její cely. Strčil ji dovnitř, a ještě než zabouchl dveře, si ji změřil pohledem.

„Doufej v to, aby mně tvůj vzdor, nepřestal bavit! Mohlo by se totiž lehce stát, že udělám to, proč mi tě tvůj otec předhodil!"