Nenávidím tě! Já vím.

23

Ležela jsem v posteli a cítila, jak mě Loki drží kolem pasu a zahřívá svou teplou hrudí. Chtěla jsem se zvednout, ale on si mě přitáhl ještě blíž. Pootočila jsem hlavou, abych na něj viděla. Měl zavřeném oči a na tváři mu pohrával lehký úsměv. Byl vzhůru.

,, Pusť mě." Zabručela jsem a zkusila to znovu, ale on si mě znovu přitáhl.
,,Ale copak? Večer se ti moje přítomnost líbila." Řekl provokativně a nedokázal zakrýt pobavený úšklebek. ,,To sice ano." Připustila jsem, ,,Ale musím si jít přepudrovat nos." Prohodila jsem a čekala, až mě pustí. Když znovu zavřel oči, opět jsem promluvila: ,,Musím na toaletu,"
Loki otevřel oči a škádlivě se pousmál. ,, Nejdřív musíš poprosit."
,,To tě mám opravdu žádat, abych mohla odejít na záchod?"
,,Jo"
Povzdechla jsem si a otočila se v jeho sevření víc k němu. ,, Ó, mocný vládce Loki, udělíš mi milost a propustíš mě ze svého sevření, abych si mohla odskočit na toaletu?" 

Loki dělal, jako že přemýšlí a pak mě pustil. Rychle jsem se zvedla a svižným krokem zamířila ke koupelně. Jakmile jsem za sebou zavřela dveře, svezla jsem se po nich a zůstala sedět na zemi. Musela jsem si uspořádat své myšlenky. Včera večer jsem Lokimu úplně propadla. Ukázal mi tu svou stránku, které jsem nedokázala odolat. 

Dneska měl být ten ples. Tam měl oznámit náš sňatek. A já jsem to chtěla. Dovoluji si říct, že jsem se do něj doopravdy zamilovala, ale stále jsem netušila, jestli jednám správně. Ano, zpečetím naše pouto, ale co jiného mi to dá? Loki se mě nikdy nevzdá. Naopak jsem teď posílila jeho pudy mě bránit ještě víc. Nepustí mě nikam. Budu ještě ve větším vězení než jsem teď. 

V tom moje ponuré myšlenky narušilo zaklepání. ,,Jude? Jsi v pořádku?" promluvil tiše a starostlivě Loki. Postavila jsem se a otevřela mu dveře. ,,Ano, všechno v pořádku. Proč by nebylo?" ,,Cítím, že tě něco trápí." 

,,Chtěla bych konečně vědět pravdu." vyhrkla jsem nakonec a vyčkávala. Loki se opřel o rám dveří a těžce si oddechl. ,,Vážně to chceš vědět?" zeptal se a já kývla. Znovu vzdechl.,,Budeš mě nenávidět."
,,Chci vědět, jak to bylo. S kým vlastně mám tu věčnost strávit."
,,Radši bych ti to měl ukázat." Řekl po krátké odmlce a přistoupil ke mně. Dotkl se jemně mého spánku a já jsem se mu zhroutila do připravené náruče.

Nejdřív bylo všude spousta obrazů. Míhaly se rychle a pak se zastavily. Propadla jsem se do jednoho z nich.

Byla to vzpomínka z mého pobytu u Lokiho. Moje vzpomínka, na kterou si nevzpomínám. 
Byli jsme venku v tom ohromném mrazu. Jeho vojáci mě vlekli těmi závjejemi sněhu až mi zmodraly rty. Přivázali mě ke stromu a odešli. Jen Loki tam stál a pozoroval mě.

Další obraz další vzpomínka. Pokusila jsem se hledat svého otce. Našla jsem ho, ale on mě neviděl. Loki mě našel a odvlekl mě zpátky do pokoje. Mučil mě představami, které mě někdy děsí i teď.

Někdo mi obvazoval ruku. Zřejmě jsem ji měla naraženou. Na obličeji jsem měla podlitiny. Jeden muž Lokiho se neudržel, když jsem se ho snažila vyprovokovat a několikrát mě hrubé udeřil. Pak se dovnitř přiřítil Loki. Obrazy dál pokračovaly.

Byla jsem už na Asgardu. Krčila jsem se u dveří, kde byla rada ministrů a rádců. Radili se, jestli mě mají zabít. Pak jsem vybuchla.
Vlasy mi

Ukradených vzpomínek bylo mnohem víc. Pak to konečně přestalo.

Otevřela jsem oči a stále byla v Lokiho náručí. Měl v očích nejistotu a starach a měl mít proč strach.

,,Zlobím se, ale zároveň ti děkuju. " Řeknu po kratší odmlce a Loki se na mě udiveně podívá. ,,Kdyby jsi mě toho všeho nezbavil, nevím, jestli bych se dokázala dat zase dohromady. Ale zlobím se. Vidíš jak se zlobím?" Uatvatila jsem se naštvaně, ale na to jsem se k němu přitiskla, až jsem ho povalila na chladnou dlažbu koupelny. Loki vypadal vykolejeně, ale nebránil se.

Lehce jsem se k němu naklonila, jako bych mu chtěla dát polibek. On se ke mně nazáhl, abyi ho opětoval, ale rychle jsem se zkutálela a zasmála se. Děsilo mě, jak jsem to vzala lehce. Ale Loki se změnil.

,,Zlobím se, a proto dostaneš trest. Žádné líbání." Usmeju se a zvednu se. Loki se zamračí, ale nemůžu si nepovšimnout pozvednutých koutků úst. ,, Dobře, to mi připadá jako přiměřený trest. Ale myslím, že tím budeš trestat i sama sebe."

,, Myslíš? Tak schválně, kdo to vydrží dýl." Výzvu ho a nechám ho v koupelně samotného.

——————————————

Začaly poslední důležité přípravy na ples, které se týkaly i mě. Musela jsem si vyzkoušet tunu šatů a šperků. Když jsem si vybrala konečně dokázala vybrat, byla jsem tím kouskem unešená.
Dlouhé tmavě zelené šaty, u kterých byl z venku zlatý korzet. Vypadaly jako nějaká zbroj, ale i tak byly půvabné. Myslím si, že se mi budou líbit.

Dvě služebně mě nahnaly do vany, kde jsem se vydrhla a umyla si vlasy. Na to mě posadily k toaletnímu stolku a začaly mi sušit vlasy, malovat a upravovat.
Do vlasů mi vpletly diadém z černého kovů posázený smaragdy. Jinak jsem je měla rozpuštěné.
Nasoukala jsem se do šatů a mou hruď sevřel korzet. Trochu jsem zalapala po dechu, ale na to mi ho služebné trochu povolily, abych mohla lépe dýchat.

Už nestal téměř čas. Venku se setmělo a doráželi první hosté. Všichni se tesili na překvapení, co jsem mnkral přichystal.

Před dveřma se zničeho nic začaly ozývat dva mužské hlasy. Chtěla jsem je jít otevřít, ale služebně mě ještě posadily, provedly poslední úpravy, uklidnily se a odešly vchodem pro služebnictvo. Já věděla, že tam někde musel být. Tak jsem se zvedla z polstrované židle a šla ke dveřím. Otevřela jsem já a objevila jsem Lokiho a... Thóra. Vypadalo to, že se hádali.  Jakmile si mě všimli oba ztichlo. Thor hned zamířil pohledem k mým rukoum, na kterých stále byly náramky, které stěžovaly naší dohodu. Ani jsem i nich už nevěděla.

Podrážděně se podíval na Lokiho. ,,Ty si ji chceš vzít a pořád ji nechávás ty okovy, jakoby byla nějakej otrok?!" Zařval na něj a znovu se na mě podíval. ,,Ale aspoň, že si ji dal zase do kupy." Řekl a poté mě obejmul. Zase se ode mě odtáhl, vzal mou ruku a políbil mi ji. ,,Má lady," broukl a odešel. Ještě ale vrhl naštvaný pohled na Lokiho, kterej mu ale nevěnoval pozornost, protože celou dobu na mě jen zíral. ,,Jsi... Nadherná," výdechl a přistoupil ke mně. Vzal mou tvář do rukou a políbil mě. Opětovala jsem polibek že vší vervou a zvesela si uvědomila, že on první porušil naší dohodu. ,,Ale ale ale. Kdopak to tu porušil sázku," řekla jsem mezi polibky, ale nepřestával jsem. Nemohla jsem se jeho rtů nabažit.
,,A sakra, no tak už víme, že to nevydržím," zachctal se Loki, ale pak zvážněl.

,,Thor má pravdu. Nemůžu tu ty okovy jen tak nechat. "
Vzal mě za ruce a něco začal říkat, náramky na rukou i na krku zazářily a v záblesku zeleného světla zmizely. Najednou jsem ucítila svobodu.
,,To znamená, že jsem volná," vydechla jsem a podívala jsem se mu do jeho zelených očí. Vypadal zklesle.
,,Myslel jsem si, že by jsi hned odešla a já... asi bych to nezvládl."
,,Teď bych už nikdy neodešla," řekla jsem a políbila ho.
,,Děkuju."