Epilog

163 6 10
                                    

----------------------Jude--------------
Otevřela jsem oči. Okolo pípaly přístroje. Ležela jsem v bílých prostěradlech. Elektrické hodiny ukazovaly 15:45 3. května. Přesně rok od toho, co...
Dveře se otevřely a v nich stál táta.
,,Jude," vydechl a rozeběhl se ke mně přes pokoj. Objal mě.

Byla jsem tak unavená. Tak strašně unavená.
Pak se na mě podíval a vzal mou tvář do dlaní.
,,To ses musela probudit dneska?" zeptal se a po tvářích mu začaly téct slzy.
,,Co se stalo?" optala jsem se omámeně.
,,Ty si to nepamatuješ?"

V tom se ozvala rána, pak hlasy a rychle kroky. Další křik a mužské hlasy.
Táta si přede mne postavil a přes ruku si přetáhl rukavici od jeho obleku. Namířil jí ke dveřím, které se rozlétly v zeleném světle.

Malém se mi zastavilo srdce.
,,Zdravím tě, drahá Jude," řekl Loki.

(POKRAČOVÁNÍ: STÁLE TĚ NENÁVIDÍM! JÁ VÍM)

Ahojky, moc vám všem děkuji, že jste se mnou vydrželi aulz do konce prvního dílu. Opravdu strašně moc vám děkuji. Ani jsem si nedokázala představit, kolik lidí tento příběh čte. Každé nové přečtení a každý hlas komentář, mě vždycky strašně potěší. A proto vám ještě jednou moc děkuji.
Těším se na vás v dalším díle Lokiho a Judine cesty za láskou.

PS: viděli jste už Lokiho? Já jsem strašně na konci bulela😅😭

Nenávidím tě! Já vím.Kde žijí příběhy. Začni objevovat