(Píšu kapitoly nad tisíc slov )
George šikanovaný kluk, který trpí epilepsií a kvůli tomu ho lidi šikanují a ještě kvůli tomu, že je gay. George neměl nikdy tolik dobrý život. Ano, jeho rodiče jsou skvělý, ale má vůbec nějaké kamarády? Bohužel. Vymě...
Clay Pov: Probudil mě a George otravný zvuk budíku a já se zeptal George jak se cítí. Vypadal tak nádherně po ránu... ty jeho vlasy, které mu padají do obličeje, ty jeho načervenalé tváře po ránu nebo ten jeho ospalý výraz. Dal byl cokoliv za to ho vidět takhle každý den po ránu. Ale zajímalo by mě co myslel to včera večer... opravdu mě miluje? Ano, taky jsem odpověděl 'já tebe taky', ale přišlo mi blbý nic neříkat. George se posadil a podíval se na mě.
„Ale jo... asi se mám líp než včera." Řekl ospale a postavil se. Šel si vzít oblečení a odešel do koupelny se převléct. Já si rychle sundal triko a podíval jsem se na své tělo... samé modřiny i menší monokl na obličeji, kterého si naštěstí George ani nikdo ve škole nevšiml. Bál jsem se chodit zpět domů... ale musel jsem. Kam jinam bych šel? U George bych zůstat nemohl... a nikoho jinýho nemám. Ještě Willa, ale ten bydlí několik mil daleko. Ale přijede za měsíc... mohl bych se ho zeptat jestli bych nemohl chvíli s ním zůstat. Tak dlouho jsem přemýšlel, že jsem si nevšiml ani, že se otevírají dveře od koupelny. Rychle jsem si na sebe začal nandavat triko, ale bylo pozdě. George mě uviděl a přiběhl ke mě. „Dreame co to je?! Kdo ti to udělal?" Začal vyvádět a mě se spustili slzy do očí. Nedokázal jsem ten smutek v sobě už udržet. Začal jsem opravdu brečet a George mě silně objal, ale hned jak mě zmáčkl, tak jsem sykl bolestí. „Promiň..." řekl a začal mě něžně hladit po zádech. Já se po pěti minutách zhruba uklidnil. „Nechceš mi říct, kdo ti to udělal?" Zeptal se mile a posadili jsme se na postel mezitím co on se stále díval na mé tělo.
„T-To můj otec... skoro furt mě mlátí... nesnáší mě. Ani má matka" řekl jsem opět se slzami v očích a jak jsem to dořekl, tak mě George silně objal.
„To bude dobré Clayi... zůstaneš u mě. Tam už se nevrátíš. Chtěl by si, aby jsem to řekl rodičům?" Zeptal se mě a já zpanikařil. Co by si o mě mysleli, kdyby jim to George řekl? Mysleli by si, že jsem slabí? A kdyby to řekli policii, tak kam bych šel? Do sirotčince?
„Ne! Hlavně to ne. Prosím Georgi" Začal jsem opět brečet a George mě opět objal.
„Dobře. Promiň Clayi" začal mě opět uklidňovat, ale pak už jsme museli jít dolů do kuchyně. Dole už byly Georgovo rodiče a oba dva se na nás usmívali.
„Dobré ráno děti. Připravila jsem k snídani palačinky jestli si dáte" řekla jeho mamka.
„Já vlastně... máte jogurt? Palačinky bych jíst neměl..." řekl jsem a ona se na mě usmála a přede mě postavila jogurt.
„Jistě Clayi" ja poděkoval a vzal si svou tašku s mými věcmi.
„Můžu si tu aplikovat inzulín a nebo vám to vadí? Můžu jít klidně do koupelny"
„Nene v pořádku" usmál se na mě Georgův táta a ja kývl a vzal si svůj glukometr. Změřil jsem si svou hladinu cukru a George a jeho rodiče mě upřeně pozorovali. Přišlo mi to celkem vtipné, že nikdy neviděli lidi s cukrovkou. 4,7. Vyndal jsem si inzulín a aplikoval jsem si dvě dávky inzulínu do ramene. Poté jsem si vše uklidnil a začal jsem jíst jogurt. Jeho rodiče se na mě usmívali a já dál jedl. „Dnes začínám později v práci, kluci chcete hodit do školy?" Zeptal se nás Georgův táta a my souhlasili. Kdo by nechtěl totiž svezení do školy zadara? (Ne asi-.-)
*
„Tak ahoj tati!" Rozloučili jsme s Georgovým tátou a vešli jsme do školy. Přišli jsme ke skříňkám a po chvíli k nám přišli Techno, Sap a Quackity. George je neznal a tak se s nimi spřátelil, ale šlo vidět jak moc je nervózní... řekl mi, že nikdy kamarády moc neměl a tak to bylo pro něho jiný si se bavit s lidmi. Vešli jsme do třídy a já s posadil vedle George, Quackity se Sapem před nás a Techno ještě s někým, mám pocit, že mi říkal že se jmenuje Eret, si sedli za nás. Hodina začala a já se bavil občas s Georgem jelikož mi vysvětloval skoro furt jednu látku, kterou právě teď bereme.
„Prostě to první musíš vynásobit pak dočíst a nakonec odmocnit. To je to tak těžký?!" Už ztrácel mít nervy, když mi to stejný vysvětloval asi už po desátý. Já kývl a on si povzdechl. „Prostě piš co já" řekl a já s radostí kývl. „Ale tvoje smůla, že to nebudeš umět prší testu" zazubil se a já protočil oči v sloup. Já tedy začal psát to co on a přitom se snažil, aby si mě nevšimla učitelka. Po hodině jsme se se přesunuli do další třídy, ve které samozřejmě museli být i Thomas a ta jeho parta.
„Hele me se. Kohopak to tu máme?" Zazubil se Thomas a já protočil oči v sloup.
„Zavři radši hubu Dossne" sykl zamnou Techno a já se na něho otočil a usmál se. On mi milý úsměv oplatil a šli jsme se posadit. Šlo vidět, že má Thomas z Techna respekt, jelikož hned ztichl a nic už dalšího neříkal. George vypadal dnes nějak smutně a tak jsem se k němu otočil a chytl ho za ruce. On se na mě podíval a zeptal se co je.
„Jen... jsi v pohodě? Vypadáš nějak smutně" Zeptal jsem se ho starostlivě a on pokrčil rameny.
„Asi mi nic není..." Snažil se usmát se na mě, což se mu ale moc nepovedlo. Já se na něho vážněji podíval a on si povzdechl. „Tak jo... jen... přijde mi, že si víc všímáš těch kluků. Jako toho umm... techna, Sapnapa a Quackityho. A cítím se okolo nich... divně" uznal a já chvíli jen zíral do blba.
„Georgi to snad nemyslíš vážně. Mám rád jen tebe. Jsi můj jediný nejlepší kámoš. Aww pojď sem" Vzal jsem si ho do objetí a cítil jsem jeho úsměv. On žárlil... Aww to je tak roztomilý. Miluju ho... no jo. Teď se ho na to zeptám... „Jo Georgi? Jenom... včera těsně než jsi usnul jsi mi řekl 'miluju tě'. Jen... co si tím myslel?" Šlo vidět jak jeho tváře zčervenali. Přišlo mi to dost roztomilý...
„C-Co...? Asi... j-já nevím. Byl jsem už u-unavený, tak jsem to omylem řekl" Nervózně se zasmál a já tedy se ho na nic už neptal se nechal ho. Naposledy jsem ho objal a pak jsme začali dávat pozor na hodinu, když začala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kmo. Reálně teď mi vypadl zub. Ano, měla jsem ještě furt JEDEN mléčňák, kterej prostě nechtěl vypadnout. Reálně on tak držeeel. Konečně ale je venku:3 Btw dneska byl takovej slejvák twl. U nás ses mohl koupat na ulicích.
