12. Kapitola

102 7 30
                                    

George Pov:
Nemohl jsem tomu uvěřit... Clay je můj přítel... když jsme se odtáhli od polibku, tak jsem začal brečet. Byl jsem strašně moc šťastný, že s ním chodím. Clay se na mě usmál a objal mě silně.

„Nebreč Gogyyy" já zabořil svou hlavu do jeho hrudi a uklidňoval jsem se.

„Jsem šťastný..." zašeptal jsem a ucítil jsem jak mi věnoval polibek do vlasů. Zčervenal jsem se a podíval se na něho. Měl jsem nutkání ho políbit. Postavil jsem se na špičky a políbil ho na jeho jemné rty. Z jednoho polibku se stalo líbání. Trochu do mě strčil, abych spadl a ležel na posteli a on se na mě vyhoupl a posadil se na mé boky. Rukou mu vjel do vlasů a já měl své ruce na jeho bocích. Slastně jsem vzdychal do polibku mezitím co mi čechral vlasy. Po chvíli jsem ucítil náraz do mích rtů a uvědomil jsem si, že je to jeho jazyk. Zčervenal jsem a pootevřel pusu. On mi vjel jazykem do pusy a prozkoumával každičký místo. Po chvíli jsem i já zapojil jazyk, ale jelikož jsem tohle nikdy nedělal, tak jsem pořádně nevěděl co dělat.

Vjel svou studenou rukou pod mé triko a začal si hrát s mými bradavkami a celkově mě hladil po těle. Když jsme se pomalu nemohli ani nadechnout, tak jsme se odpojili a on se na mě podíval šibalsky. Vzal lem mého trika a podíval se na mě tázavě. Já nejistě kývl a on mi ho sundal. Hodil ho vedle na zem a prohlížel si mou hruď a mé břicho. Stále jsem měl nějaké modřiny z toho incidentu s Thomasem a každičkou mou modřinu opět zlíbal. Já se celou tu dobu na něho díval a chvílemi vydal nějaký vzdych. Když přestal, tak jsem chytl lem jeho trika a pomalu mu ho sundal. Moc mi to nešlo jelikož jsem byl pod ním a tak mi pomohl. Sundal si triko a odhalil své vymakané tělo. Já zčervenal až na prdeli a nedokázal jsem odtrhnout z jeho hrudi oči.

„Líbí?" Zasmál se a já si zakryl hanbou oči. On se začal více smát a snažil se mi dát pryč ruce z obličeje. „Schováváš se?" Já se potichu zasmál a on mi pak dal pryč ruce z obličeje. Podíval se mi do očí a opět mě políbil. Po našem líbání a trochu poposedl dolů a začal mi sundavat tepláky. Já zmrzl. Nevěděl jsem co mám dělat. Jsem připravený? Mám mu něco říct a nebo mlčet? Clay viděl jak se bojím a přemýšlím nad tím, tak mě jen ujistil. „Neboj se. Jen ti chci... ULÍBAT NOHY K SMRTI" Zakřičel jako malé dítě a já se zasmál. Sundal mi tepláky a začal mi líbat mé stehna a stále se posouval dolů a dolů až k chodidlům. Myslel jsem si, že mi je taky zlíbá jako celé mé tělo, ale on mě místo toho začal lechtat. Já se začal nekontrolovaně smát a chvílemi jsem si myslel, že se počůrám smíchy. On přestal až po pěti minutách a pak si lehl vedle mě a já ho praštil do hrudě. „Au! Za co?" Zranitelně se chytl za srdce a já ho propaloval pohledem.

„Nedělej že nevíš" on se koukl ke stropu, že o ničem neví a pak zpět na mě. Já se zasmál a tentokrát jsem se na něho vyhoupl já. Sehl jsem se a políbil ho. Pak jsem si na něho lehl a objal ho okolo krku. On své ruce dal na můj zadek jako by mě držel a já se připravoval ke spánku i když bylo odpoledne.

Clay Pov:
Byl jsem nadšený, že je Gogy můj přítel. Miluji ho... je sladký, nádherný, milý, krásný, roztomilý, malý a hlavně je můj. Nikomu ho nedám.

*

Byl čas večeře a Gogy se akorát probouzel.

„Oh... já spal tak dlouho...? Mohl si mě vzbudit." Řekl a já se ne něho pousmál.

„V pořádku. Rád se na tebe koukám, když spíš. I já si na chvíli zdříml. Tak pojď už je večeře" George kývl a oba jsme vstali a vydali se do kuchyně k jídelnímu stolu. Posadili jsme se vedle sebe a já položil svou ruku na Georgovo stehno a George mou ruku stiskl. Jeho rodiče se na nás usmívali a Georgovo mamka přede mě položila salát a před George steak s brambory. Jo, mám salát kvůli mé cukrovce. Potřebuju nějakou zeleninu a tak mi Georgovo mamka ho udělala. „Děkuji" na se na mě usmála a já si ještě píchl inzulín a začal jsem jíst.

„Tak co jste dělali?" Zeptal se nás Georgův táta a my s Georgem zčervenali.

„Eh- no... odpočívali jsme a... povídali si" jeho táta se na jeho mamku podíval a oba se zasmáli. Věděli snad co jsme tam dělali? Budeme mít problém?

„Znělo to trochu jinak" Řekla na oplátku teď jeho mamka a my ještě více zčervenali. Nevěděli jsme jestli se můžeme zčervenal ještě více.

„Eh... no... m-my-" George chtěl něco říct, ale vypadli mu slova. Já ho chytl za ruku a kývl na něho, že to může říct. Sice jsem to chtěl nejspíš utajit v tajnosti, ale tak jeho rodiče s tím budou v pohodě... snad. „My... s-spolu ch-chodíme" řekl George nervózně a jeho rodiče se usmáli.

„To je skvělé kluci! Moc vám to přejeme s tatínkem!" Řekla nadšeně Georgovo mamka a já na ně usmál. George měl tak skvěle rodiče... záviděl jsem mu je. Přál bych si mít takové rodiče jako má George. Aby byly na mě milí, laskaví, aby mě podporovali a aby na mě byly aspoň jednou pyšní. Povzdechl jsem si a George se na mě podíval.

„Jsi v pořádku Clayi?" Zeptal se mě starostlivě a chytl mě za ruku.

„Ale jo. Jen... máš skvěle rodiče" on se na ně podívala usmál se.

„To jo... neboj se. Berou tě jak za svého syna a mají tě hodně rádi. Jsi tu kdykoliv vítaný." Pohladil mě hřbetem palce po mé ruce a já se smutně, ale i šťastně usmál.

„Děkuji..." Zašeptal jsem, aby to slyšel jenom on a on kývl.

Po jídle jsme se rozhodli jít si už lehnout jelikož jsme byly už unavený a tak jsem si ve zvyku už sundal triko jako doma a George se zčervenal.

„Měl by sis začít zvykat... zlato" on pořádně zčervenal a já si nandal své kraťasy na spaní a lehl jsem si do postele. On v mikině si ke mě lehl a nechal se odkrytý, jelikož mu bylo pravděpodobně vedro. „Není ti teplo?" Zeptal jsem se ho a on kývl. „Tak ukaž" sedl jsem si a sundal jsem mu jeho mikinu a on byl pouze v boxerkách. Lehli jsme se opět a tentokrát se už přikryl a objal mě. Položil si svou hlavu na můj hrudník a přehodil si svou nohu přes tu mojí. Já ho políbil do vlasů a popřál mu dobrou noc. „Dobrou noc... lásko"

„Mhm... Dobrou."

Vím, že furt ta kapitola končí tak, že usnou, ale já nikdy nevím jak tu kapitolu mám ukončit a hlavně se řídím podle fanartů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vím, že furt ta kapitola končí tak, že usnou, ale já nikdy nevím jak tu kapitolu mám ukončit a hlavně se řídím podle fanartů. Potřebuji tu kapitolu vždy ukončit tak, aby tam byl nějaký fanart😂

Snad jsme si už přečetli tu informaci na mém úctě co jsem sdílela a pro ty kteří ne, tak jde o to, že po tomto příběhu si dám opravdu MALOU pauzu.

Btw kolik tenhle příběh má mít kapitol? Návrhy a hneeed:DD

Shrnutí:
George se stal Clayovým přítelem a oba zažívají opravdu romantickou chvíli. Clay je stále smutný kvůli tomu, že ho jeho rodiče nemají rádi a závidí Georgovi jeho vztah s rodiči.

-Words: 1244

Fighting Together //DNFKde žijí příběhy. Začni objevovat