George Pov:
Vzbudil jsem se asi po třech hodinách později a Clay byl už vzhůru a byl na mém počítači. Unaveně jsem vstal, ale hned na to jsem spadl zpět na postel. Au, proč mě tak bolí zadek? Jo no jo... povzdechl jsem si a zavolal na Claye.„Umm... Clayi? Pomůžeš mi?" Clay se na mě otočil a zasmál se. Já po něm hodil vražedný pohled a Clay se radši přestal smát. Vstal ze židle a šel zamnou.
„Kam to bude??" Zasmál se a vzal si mě do náruče.
„Nikam jenom potřebuju věci na převléknutí jestli teda chceš semnou dnes někam jít" Clay mě tedy opět položil a šel k mé skříni. Otevřel ji a podíval se do ní.
„Tak třeba košile a džíny?" Zeptal se a já souhlasil. Clay je vyndal a pak si sedl naproti mě na zem. Sundal mi tepláky ve kterých jsem spal a nandal mi džíny.
„Snad někam dojdu..." Clay se zasmál a nandal mi ponožky a pak košili. Poděkoval jsem a Clay se pak šel taky převléknout. Vrátil se po pěti minutách v obleku. Zčervenal jsem nad tím jak nádherný byl a Clay se usmál a šel ke mě a chytl mě okolo pasu a přitáhl si mě blíž.
„Jsi nádherný" řekl mi a já se s červenými tvářemi usmál a sklopil jsem hlavu.
„Ty jsi hezčí..." Clay se usmál sladce a objal mě. Objímali jsme se několik minut a pak jsme se rozhodli jít. Rozloučili jsme se s rodiči a vyšli jsme ven. Rozhodli jsme se jít do restaurace pěšky jelikož jsme ani jeden neměli auto a autobusem se nám jet nechtělo. S Clayem jsme to vzali parkem a já se kochal krásou květin a zvířat.
„Jsem moc rád, že tě mám Georgi. S nikým mi nikdy nebylo tak dobře jako s tebou" Usmál jsem se a chytl jsem ho za ruku.
„Taky tě miluju. Šikanovaný kluk s epilepsií, který chodí s namakaným klukem s cukrovkou. Jako by jsme se našli. Vlastně podívej se na nás, bojujeme spolu proti všem lidem, kterým se náš vztah nelíbí a nebo nemají rádi nás. Jsem rád, že můžu být tvůj přítel Clayi, jsi mé štěstí na celý život. Chci být s tebou do smrti a doufám, že se jednou vezmeme a budeme šťastní" Zastavil jsem se s Clayem a pohlédl jsem mu do očí. Natáhl jsem se a políbil ho na rty. Clay zavřel své oči a políbil mě nazpět. Odtáhli jsme se a pokračovali v cestě. „Jak to je vůbec s tou tvou inzulínovou pumpu a glukózovým monitorem? Neměli jste tam dnes jet? Do té nemocnice to zařídit?" Zeptal jsem se a Clay si vyhrnul trochu košili se sakem a uviděl jsem jak má přivěšený glukózový monitor a na břiše má takovou hadičku? Nebo co to je což byla inzulínová pumpa. Usmál jsem se a objal ho. „To je skvělé!"
„Zajeli jsme tam, když jsi spal" Řekl a já kývl. Uviděl jsem v dáli obchod s květinami a Clay si ho taky všiml a řekl ať počkám na lavičce. Já tak udělal a chvíli jsem čekal a přemýšlel. Clay byl tak milí a laskavý... vím, že jsem několikrát říkal, že si ho nezasloužím, ale opravdu je to pravda. Je až moc dokonalý pro mě. Miluji ho celým svým srdcem. Jeho ranní polibky nebo jeho ruce dotýkající se mého těla nebo jeho rozkošný hlas. Je tak dokonalý, doslova bez chyby. Každý by chtěl takového přítele jako je Clay. Když jste smutný, tak se vás snaží rozveselit nebo když jste naštvaný, tak se vás snaží uklidnit a dělá vás stále šťastný... jeho oči září jako emeraldy i když je bohužel nevidím, ale dokážu si je nějak představit. V jeho očích stále vidim radost a trpělivost. Strašně moc se stará až je to občas otravné, ale stále tak moc okouzlující. Je prostě dokonalý. Je bez chyby.
Clay se vracel s modrými hortenziemi v ruce a já se usmál a zčervenal.
„Pro mou princeznu" Usmál se na mě a podal mi kytici. Já ji s radostí vzal a čichl si k ní. Nádherně voněla... jako on. Poděkoval jsem a prohlížel si ji. Pokračovali jsme v cestě a pak jsme zastavili před jednou restaurací. Byla nádherná... s otevřenou pusou jsem se na ni díval a Clay se nad tím zasmál. Chytl mě za ruku a vedl mě dovnitř. Uvnitř byl nějaký pán, který nás přivítal Clay mu řekl svou rezervaci. „Clayton Soot" řekl své jméno a ten pán nás zavedl ke stolu a pak k nám přišel nějaký číšník.
„Dobrý den, jmenuji se Chris a budu váš osobní číšník. Co by jste si dali k pití pánové?" Zeptal se nás a já se podíval na Claye a on objednal červené víno. Napil jsem se a bylo vynikající. Dále jsem se podíval na menu, ale vše bylo moc drahé.
„Zlato, objednej si co chceš. Platím já" Nad tím zlato jsem zčervenal a kývl i když jsem oč nechtěl. Skončilo to tak, že jsem si dal steak s brambory a česnekovým dresinkem. Povídali jsme si s Clayem o všem možném, smáli se vtipům a vyprávěli jsme si historky z našeho dětství. Pak nám přinesli naše jídlo s my začali jíst. Clay si dal krevety s něčím a dal mi ochutnat. Bylo to skvělé a tak jsem se zeptal o další a Clay s úsměvem mě krmil. Ten večer byl okouzlující a k nezapomenutí. Oba dva jsme si to strašně moc užili.
„Co vůbec chceš dělat po střední?" Zeptal jsem se Claye a on se zamyslel.
„Nevím... chtěl jsem začít dělat YouTube, dokonce jsem si vymyslel i přezdívku Dream jelikož jsem celkem snílek a jsem prostě ze snu, ale jako na školu asi na architekturu a nebo design. Ty?" Řekl se smíchem a pak se zeptal na mě. Chvíli jsem přemýšlel jelikož mě nic nepadalo, ale pak jsem prostě něco řekl.
„Asi medicína nebo účetnictví, ale spíše ta medicína. Vždy mě bavilo zjišťovat nějaké informace o měnících a takhle." Řekl jsem a Clay kývl hlavou. Chvíli jsme byly ještě v restauraci a pak jsme se rozhodli jít ještě k pláži jelikož je od nás hodně blízko. Byly jsme někde na útesu a pozorovali hvězdy. Já se držel Claye za ruku a pak skákal po kamenů. Smáli jsme se a tenhle večer byl nejlepší v mém životě... Clay mě dokázal udělat tak šťastným... miluji ho strašně moc a doufám, že se za pár let vezmeme...
OMG ZÍTRA POSLEDNÍ KAPITOLA AAAA. Btw zítra i vysvědčení konečněěě, tak co kolik trojek na Lízo? Já jednu naštěstí😂
Hej nechci nic říkat, ale na tik toku jsem našla nějaký video, kde je 'prý' Dream na obrázku jak vypadal za mlada... no podívejte se.
Dříve se jmenoval Clayton Ray Huff, ale nevěřím, že je to real. Vždyť to by Dream shodil tak přes 50kg. No nevím...
Shrnutí:
Clay bere George na romantickou večeři a George si uvědomuje jaké štěstí má, že má Claye...-Words: 1146
ČTEŠ
Fighting Together //DNF
Fanfiction(Píšu kapitoly nad tisíc slov ) George šikanovaný kluk, který trpí epilepsií a kvůli tomu ho lidi šikanují a ještě kvůli tomu, že je gay. George neměl nikdy tolik dobrý život. Ano, jeho rodiče jsou skvělý, ale má vůbec nějaké kamarády? Bohužel. Vymě...