Oko za oko

Trocha té přetvářky

Jakmile se Daniel vrátil do svého bytu, okamžitě si musel dát sprchu, jelikož z oblečení neustále cítil čpavý smrad drog a při dnešku se pořádně zapotil. Po té čistý, navoněný a spokojenější si vybíral, v jakém obleku bude chtít trávit zbytek dne. U kalhot neměl takový problém jako u košilí. Jelikož si doteď nedokáže vyžehlit oblečení pořádně a pokud to za něj neprovedl někdo jiný, musel vyhledávat tu nejmíň sežvýkanou košili. Po několika dalších detailech vyjel osobním autem k domovu Ellie.

Poprvé se do vnitřku bytovky dostával obyčejně vchodovými dveřmi, aniž by musel vymýšlet složité cesty za ní přes okapy. Když zaťukal u dveří Darcyových, otevřela mu s přívětivým úsměvem Miranda. „Ty jsi Daniel?"

„Mohu dál? Přijel jsem o trochu dříve vyzvednout Ellie."

„Jasně pojď dál," pobídla ho.

Zul si boty a vkročil dovnitř, kde hned u stolku spatřil před televizí malého Fredyho, který měl zřejmě se svou mamkou rozehranou stolní hru. Co ho Fredy spatřil, na tváři se mu rozlil nadšený úsměv i po jejich prvním seznámení si Daniela pamatoval. „Můj velký kámoš!"

„Ahoj Fredy," kleknul si k němu. „S čím si hraješ tentokrát?"

Malý klučina mu ukázal další akční figurku. „Pomáhá mi, ale s maminkou tu hrajeme Hady. Zatím vyhrávám!"

„Jsi šikula." Nastavil mu dlaň, aby si navzájem plácli. „Příště si klidně zahraju s tebou a doufám, že mě neporazíš," mrkl na Fredyho.

Miranda za nimi nevěřícně stála. Dozvěděla se od svého muže před pár hodinami, že tohle má být Ellie přítel a teď se jen divila, když spatřila, jak si Daniel rozumí s jejím synem. „Ellie dělá něco v pokoji. Je to za dveřmi támhle vpravo za zdí."

„Dobře, paní Darcyová." Zvednul se opět na nohy a nechal Fredyho Mirandě.

Už ode dveří se linula hudba. Vzal za kliku a vešel dovnitř. Muzika vycházela z jejího noteboku na posteli, kde se válelo oblečení a Ellie stála před svou skříní zády k němu. Když docvakl západ u dveří, Ellie to polekalo. Mírně s sebou ucukla, protože na sobě před ním neměla svršek a stála pouze v podprsence. „Klepání ti nic neříká?"

„Dobrá, příště budu, když jsem takový přízrak," ušklíbl se a prohlídl si ji.

Ellie na sebe pohotově natáhla bílou košili, kterou popadla. Uvědomila si, že ji tenkrát stejnak viděl kompletně nahou a nesvlékal jí pouze pohledem, ale i tak se styděla. Ztlumila hudbu na počítači, a ještě si ohrnovala rukávy, aby je měla tříčtvrteční. „Takže se chceš před našimi rodinami přetvařovat?"

„Alespoň mám konečně nějaký důvod, proč za tebou chodit, aniž by to bylo nápadné," založil si netrpělivě ruce na prsou. „Půjdeme?

„Ano, jenom si ještě něco hodím do batohu."

„Do jakého batohu?"

Spěšně do vnitřku naházela zbytek připravených věcí. „Táta mi řekl, ať přespím u tebe a nevracím se pozdě domů. Za tenhle rozruch si můžeš stejnak ty a snad ti nebudu vadit jako host."

„U mě máš dveře i postel otevřenou přeci," pobaveně se prohrábl ve vlasech.

Pro Ellie to spíš vyznělo, jako by si tím uhladil své ego.

„Tvůj otec má službu, že ho tu nevidím?"

„Mají na stanici nějakou poradu."

„Copak? Snaží se zase vymyslet plán, jak mě lapit? Už se těším, až si v nejbližší době se mnou tvůj táta potřese rukou," zasmál se.