Oko za oko

Hezký večer

Následující den seběhla schody z bytu. Město se již zahalilo do tmy a před vchodem na ni vyčkával Daniel v bílé košili a černém obleku. Velmi elegantní přesto ho sjela podezřívavým pohledem.

„Copak?" tázavě se pousmál, zatímco si prohlížel její jemně nalíčenou tvář a upravené vlasy se stočenými konečky doplněné čelenou. Šaty jí prozatím zakrýval tmavý kabát kvůli chladnému počasí.

Nasedli do auta. „Myslíš, že to neprokouknu, když máš k obleku zase botasky."

„Vždyť ty taky nemáš podpatky."

„Tušila jsem, že kvůli tanci jsi mě tam nepozval a jestli budeme někde běhat, jsou mi baleríny příjemnější."

„Popravdě to jsem měl trochu v plánu, i když umím líp bojovat. Fajn, prokoukla jsi mě," ušklíbl se, „něco velkého tam Hogan má mít ukryté. A chci se dostat do jeho počítače, který má v kanceláři."

„A jak to provedeš? Akorát tě budu zdržovat nejsem jako ty -"

„Ne, ty jsi pro můj plán důležitá. Jsi můj druhý článek a přísahám, že tě nevystavím ničemu zlému. A půjde to velice lehce. Uvidíš."

Tak uvidíme, co máš v plánu. Zamyšleně sledovala cestu před nimi. Už z dálky na ně vyčuhovala budova celá patřící Samuelovi Hoganovi. Třicetipatrová prosklená příšera s přistávací plochou na střeše pro vrtulník. Některé z pater měli pronajaté různí obchodníci a v početnější části pracovali Hoganovi zaměstnanci z několika jeho firem. Ať úředníci, či advokáti, všichni měli hluboko naplněné kapsy.

Dojížděli na soukromé parkoviště budovy, kde se hromadili všemožně zámožní lidé z města a Hoganovi věrní přátelé. Vylezli z auta a Ellie si sňala kabát ze šatů. Danielovi se při pohledu na ní rozzářily oči. „Vypadáš jako..."

Tázavě se podívala do jeho očí i na tu jiskru, kterou v nich měl.

„...jako okouzlující víla." Šetrně jí dvěma prsty upravil rozuteklý pramínek z čela. Její nynější vzhled jí přidával ještě na mladosti i roztomilosti.

Nejistě se poohlédla, čišela z ní nervozita a necítila se v takové společnosti dobře. "Já nevím, jen... Totiž, když vidím, jak všechny ty honosně naškrobené ženy vypadají. Nikoho tu ani neznám."

Zasmál se od srdce. "Především jsi tu kvůli mně, abych se po celý večer cítil příjemněji a rozhodně bych dnešek vyhrál s tebou jakou s tou nejmladší a nejpřírodnější partnerkou z obecenstva. A pokud mi na tebe nějakej z těch dědků šáhne, věř mi, že mu urazím pazouru!" Vyznělo to jako hrozba, ačkoliv se stále usmíval. Vzal ji povzbudivě kolem ramen a odvedl do vnitřku. Vzhůru je vyvezl výtah, který se jim rovnou otevřel do rozprouděného sálu.

"Někde tu budou moji rodiče," dodal a rozhlížel se davem. "Á támhle jsou!"

Nechala se Danielem táhnout, protože se zaposlouchala do živé hudby, která hrála v doprovodu houslí a dalších strunných nástrojů. Na okamžik ji to ukolébalo, poté stanula před Sarou a Erikem Boltonovými. Syn je pozdravil a Ellie se Sarou se objaly. Měla k ní přívětivý vztah. "Vypadáš nádherně, drahoušku," v jejím hlase vyzněl maminkovský tón, což Ellie po tolika letech opět zahřálo u srdce, div ji to nerozplakalo. "Už jste si zatancovali?"

"Mami, nepředbíhej, vždyť jsme teprve dorazili. Ještě si to obhlédneme." Líbnul svou mamku na tvář a pak své partnerce nabídnul rámě.

"Tvoji rodiče jsou úžasní lidé."

"Taky si kolikrát říkám, čím jsem si je zasloužil." Pozastavili se pár metrů od tanečního parketu a hudebníků, kteří hráli krásné melodie na své nástroje.