5. V bezpečí

52 5 0
                                    


Mery:
Když jsme se vrátili domů, tak se ani pořádně nezavřeli dveře a Adam si ze mě udělal boxovací pytel. Akorát dnes ještě víc a zakončil to tou nejhorší možnosti.
Ležela jsem v koutě v kuchyni nahá a místami od krve. Nejhorší bylo, že to malej skoro viděl.
Po víc než hodině jsem se zvedla ale nedokázala hnout. Ani se nedá opsat hned vše co mi dělal. A hlavní důvod? Viděl nás mluvit s Davidem. Neměla jsem s ním mluvit.
Zároveň jsem si uvědomila, že tohle dál nejde. Kdyby to schytal Samík... Nikdy bych si to nedopustila. Nakonec jsem našla mobil a zkusila zavolat Ondrovy.
O- ,,Do háje! Neslyšela si?! Nech mě na pokoji!" křikl a položil. Nestihla jsem říct ani půl slova. Nakonec jsem se bolestivě oblékla a šla nahoru. Samík naštěstí spinkal. Já si lehla na gauč, protože... Vedle něj už nikdy.

Ráno jsem se probrala na křik. Hned jsem běžela do pokoje Samíka. Byl tam Adam a vypadal, že mu už něco udělal! Hrubě ho vzal za ruku. I přes všechnu bolest jsem křikla.
M- ,,Nešahej na něj! Jsi blázen?!" hned jsem začala litovat. To jak se koukal na mě... Malého odhodil a chytil mě pod krkem. Zatáhl mě do ložnice, kde se dělo to co v kuchyni. Chtěla jsem v ten moment um**t.
Když skončil, tak rovnou odešel. Bolelo to ještě víc než předtím. Teď jsme MUSELI jít pryč. Jsem strašná, že jsem to nechala zajít až sem...
M- ,,Dda...Davide?" slyšela jsem ticho ale pak jak se hned probral
D- ,,Co ti udělal. Jsi okej?!"
M- ,,Při..Přijedeš? Prosím." nic neřekl a položil. Dál jsem bolestivě ležela.

David:
Neváhal jsem ani chvíli a jel k nim. I večer zápasu dělala, že je okej ale tohle... Bál jsem se. Mám jí nesnášet ale i přes to, že má syna, tak jsem na ní nikdy nezapomněl.
Onedlouho jsem u nich byl. Hned jsem bušil na dveře až mi otevřel Samík.
D- ,,Ahoj. Kde je maminka?" jen se dal uslzeně koukal ,,Hele." klekl jsem si k němu ,,Neboj... Jdi... Jdi si vzít oblíbené hračky."
S- ,,Já se o maminku bojím."
D- ,,Pomůžu vám. Máš batůžek?" kývl ,,Vem si hračky nebo oblečení a čekej tam." jen kývl a běžel. Já zavřel a hledal Mery. Nakonec malej řekl, že je v ložnici. Běžel jsem tam. Mery ležela na posteli... Moje🥺
Z očí jí tekli slzy, měla rány a hlavně jako kdyby křeče.
D- ,,Mery..." když mě slyšela, tak se snažila hnout nebo zakrýt, protože byla nahá. Hned mi došlo co ten ko**t udělal.
Já vzal nějakou deku a zabalil jsem jí do ni. Měl jsem triško a mikinu cez hlavu, takže jsem jí oblékl mikinu a snažil najít něco dalšího.
D- ,,Co vše potřebuješ."
M- ,,Samík..."
D- ,,Už si balí hračky a tak. Oblečení koupíme."
M- ,,Nne...to ne."
D- ,,Chceš tu zůstat."
M- ,,Jjá... Jjjá nechci...ale Samík musí pryč."
D- ,,Ty taky." dal jsem přes ni deku a bral do auta. Hned jsem se vrátil po Samíka.
D- ,,Máš vše?"
S- ,,Tohle má ráda." podal mi nějakou knihu. Celkem dost věcí se snažil vzít, takže jsem mu pomohl a do jedný igelitky jsem vzal pár oblečení. Posadil jsem ho Mery na klín a věci dal do kufru. Ještě něco jsem vzal co chtěl malej.
D- ,,Už budete v bezpečí."
Budou? Najde si je Adam? Co bude dál?










PleaseKde žijí příběhy. Začni objevovat