21. Krůčky

51 3 0
                                    


Po chvilce se nesměle oddálila. Usmáli jsme se na sebe, dal jsem jí ruku na záda a přitáhl k sobě. Opět jsme se políbili. A ne jednou. Ani se nedá opsat ten pocit štěstí. Ještě když se zapojila víc do líbání...
Bohužel naší krásnou chvilku vyrušil známej hlas.
S- ,,Vy se máte rádi?" oba jsme se oddálili a koukli na schody na kterých malej seděl.
M- ,,Neseď tam, nastydneš."
S- ,,A máte?" přišel k nám. Vůbec jsem nevěděl co říct.
M- ,,No..."
S- ,,Takže budeš můj nový táta?" zeptal se nadšeně
M- ,,Sami asi ne."
S- ,,Proč ne?" koukal zmateně ,,Já chci! Strejdo ty jsi jako můj hodný táta!" obejmul mě ,,Ne jako ten zlej." obejmul jsem ho taky.
S- ,,Tak budeš?"
D- ,,Pokud dovolí maminka."
S- ,,Prosiim." bylo to možná komické. Ale i trochu smutné.
M- ,,Jestli strejda chce." koukli na mě
D- ,,Tak dobře."
S- ,,Jeeeej! Mám tě rád!" obejmul mě víc. Nakonec si ale pro něco šel.
M- ,,Promiň pokud to bylo moc... To s tá-"
D- ,,V pohodě. Možná budu divnej ale trochu jsem to i čekal."
M- ,,Já taky." usmála se
D- ,,A ty promiň pokud byl moc ten polibek."
M- ,,To nebyl. Byl krásnej." usmáli jsme se na sebe. Sakra, jak já jí miluju. A mám to brát jako šanci?

Mery:
Pak jsme se o tom už nebavili. A to bylo dobře. Sakra co to dělám?!
Celý den jsme se věnovali Samíkovi a pak večer ho spolu uložili. Vypadal spokojeně. Vlastně byl... A ještě víc, když Davidovi místo strejdo říkal tati. Musím uznat, že to bylo hezké a hlavně jsem byla i ráda, že je to právě David.
D- ,,Nedáš si víno?" zeptal se s úsměvem, když jsme přišli do kuchyně
M- ,,Ne, děkuju... Musíme si promluvit." řekla jsem vážně
D- ,,Stalo se něco?" zeptal se nechápavě. Sedla jsem si na barovou židli a připravovala se co vůbec řeknu.
D- ,,Mery." chytil mě za ruce, které jsem měla položené na ostrůvku. Když si všiml jak se koukám, tak mě pustil.
D- ,,Aaha... Pochopil jsem to... Špatně?"
M- ,,Ne... Nebo... Já ne-nevím." řekla jsem zoufale.
D- ,,Nechceš si jít sednout do obýváku?" zakroutila jsem hlavou
M- ,,Daví já... Já tě mám děsně ráda. Ii víc než to... Věřím jen tobě a to, že tě Samík bere jako tátu je bezvadný... Jen mám strach."
D- ,,Z čeho? Ze mě?"
M- ,,Ne. Řekla jsem, že věřím jen tobě... Mám strach obecně ze vztahu... Dlouhé roky jsem byla zvyklá na... jiné zacházení.... A-"
D- ,,Já takovej nejsem."
M- ,,Daví ty mě nechápeš."
D- ,,Tak trochu."
M- ,,Chci být s tebou... Ppokud chceš... Jen mi dej čas... Chci se psychicky vyrovnat abych ti dokázala být aspoň trochu dobrou přítelkyni... Ovšem pochopím pokud nechceš čekat."
D- ,,Chci. Čekám přes 3 roky a budu i nadále i když po dnešním polibku to bude těžší."
M- ,,Můžeme dělat malé krůčky."
D- ,,Objímaní... Mazlení?"
M- ,,Ttřeba."
D- ,,Nebo řekni pokud je to moc."
M- ,,Je to ideální... Aa může být i někdy pusa...na krk nebo-"
D- ,,Do vlasů?"
M- ,,Jjo... Bylo to neskutečně příjemné."
D- ,,Tak to budu dělat ještě častěji." usmáli jsme se na sebe a opatrně mě pohladil po zádech. Neovládla jsem se a obejmula ho.
M- ,,Budeš spát s námi?"
D- ,,Jasně." dal mi pusu do vlasů.
Kdy se dají dohromady?














PleaseKde žijí příběhy. Začni objevovat