Please

18. Dotek

Když jeho rodiče odešli, tak jsme uklízeli. Nebylo toho moc. Ale hlavně jsme pomáhali Samíkovi s hračkami. Bylo vidět, nebo snad a nepředstírali to, že jsi Samíka oblíbili. Hráli si s ním. Zajímali se.
M- ,,Tví rodiče jsou úžasní."
D- ,,To jo....neblylo to moc, když se ptali na vztah a podobně? Nebo děti a-"
M- ,,V pohodě... Vážně. Naopak jsem ráda, že až moc vzali Samíka." zasmála jsem se ,,Nevadí?"
D- ,,Ani v nejmenším." velice jemně mě pohladil po tváři. Stáli jsme tam a usmívali se na sebe. Až do doby než mi přišla zpráva. Koukla jsem se a všechno dobrý najednou zmizelo. Byla to anonymní zpráva, ve které mi někdo vyhrožoval.
David si můj lek všiml a kouknul se.
D- ,,Tohle je snad špatnej sen. Půjdem-"
M- ,,Už ne. Možná to psal Adam ale co teď může..."
D- ,,A budeš v klidu?"
M- ,,Pokud budeš se mnou." zarazil se a já taky ,,Ttedy... Jako při-"
D- ,,Rozumím... V pohodě?"
M- ,,Jo. Jen mě to vylekalo ale... S tebou jsem v bezpečí." usmáli jsme se na sebe
M- ,,Jinak... Aasi je.."
D- ,,Co?"

David:
Bože, jak jsem miloval, když byla nervózní nebo tak. Vždy byla tak roztomilá.
Opět jsem jí jemně hladil po tváři a čekal. Zároveň kromě pohledu jak byla nádherná a někdy roztomilá, tak jsem si užíval i ten dotek.
M- ,,Spal bys dneska s námi v posteli? Je velká a...a nějak mi chybí v noci jistota. Ale chápu, když ne."
D- ,,Pokud chceš a Samíkovi to nevadí, tak rád." Mery se usmála ještě víc. Ženská co mi to děláš, že cokoliv co uděláš, tak jsem z toho úplně roztečenej nebo mi srdce rozbušíš.
Nakonec jsme šli ze Samíkem a když nastal čas, tak jsme se chystali ke spánku.
S- ,,A ty budeš tady s námi?"
D- ,,Dneska jo."
S- ,,Jupiiii!" nadšeně skákal a šel do koupelny
M- ,,Tak často nadšený nebo obecně nadšený ještě asi nebyl." pohladila mě po zádech
D- ,,Už bude." usmáli jsme se na sebe.

Na další den jsem měl zase samostatnej trénink. Nejdřív jsem se soustředil a byl sám. Když jsem byl ale dost vytrénoval, tak jsem přibruslil k Mery a Samíkovi. Zase byli tady se mnou a zase jsem se jak já, tak Samík nemohl dočkat až budu trénovat jeho. Hledal jsem už brusle a celou výbavu. Ještě to ale musím navrhnout Mery, zda jí to nebude vadit.
Chvíli jsme ještě zkoušeli bruslení ale šlo mu to výborně a tak jsme se vrhli na to co chtěl dlouho. Střílení na branku. Za každým byl nadšnej nebo skákal.
M- ,,Samíku ale opatrně."
D- ,,Dávam na něj pozor. Kdyby něco, tak ho chytím." mrkl jsem na ní. Ještě chvíli jsme trénovali než mi napadlo, že zavolám i Mery. Nechtěl jsem aby byla sama nebo tak a...a hlavně jsem měl už malej dotykovej absťak😅
D- ,,Nejdeš k nám?" zavolal jsem na ní a s úsměvem otočil. Úsměv zmizel, když jsem viděl kousek od Mery stát naštvaného Ondru...
Jak to celé dopadne?