22. Ráno

49 3 0
                                    


Ráno jsem se budila na jemné polibky na krk. Chvíli mi trvalo než jsem se probrala. Hned jak jsem otevřela oči, tak jsem viděla usměvavého Davida.
D- ,,Dobré ráno."
M- ,,...Dobré." taky jsem se usmála. Pohladil mě po tváři a dál koukal.
M- ,,Děje se něco?"
D- ,,Ne... Jen jsi krásná. Jako každé ráno."
M- ,,Daví." zasmála jsem se. Lehl si víc a přitáhl mě k sobě.
M- ,,Kde je Samík?"
D- ,,Teď odběhl na záchod... Já to využil." usmál se a dal mi pusu na čelo.
M- ,,Na tohle si asi rychle zvyknu." zasmála jsem se
D- ,,Já taky." usmívali jsme se na sebe. Všude bylo ticho. Přiblížil se a skoro jsme se znovu políbili. Jen jsme uslyšeli známí hlasek.
S- ,,Tati?" oba jsme se zarazili a David se sedl. Chvíli mu to asi trvalo ale pak se usmál.
D- ,,Ano?" Samík k nám přiběhl a sedl si k Davidovi.
S- ,,Už jsi vzhůru?"
M- ,,Ano." usmála jsem se a pohladila ho.
D- ,,Dnes mám volno až do večera a zítra zápas... Přijdete?"
M- ,,Že se ptáš. Jasně... Konečně vás budu moc podporovat veřejně."
D- ,,To ano."
S- ,,Co to znamená?"
M- ,,Že se můžeme fandit nahlas."
S- ,,Aha."
M- ,,Jen doufám, že novináři-"
D- ,,Ignoruj je. Jsou to špíny... Většina."
M- ,,To ano."
D- ,,Co si dáme k snídani?"
M- ,,Mmmm... Udělám wafle?"
S- ,,Anoo!"
D- ,,Taky jsem za!" křikli nadšeně a šli jsme všichni dolů.
S- ,,A můžu zase trénovat?"
D- ,,Pokud trenér dnes povolí. Už tam bude, víš?"
S- ,,Aha." šel si hrát do obýváku a ja vařit. David chvíli stál ve dveřích ale pak šel ke mně.
D- ,,Napadlo mi jestli nechceš Samíka přihlásit do nějakého klubu."
M- ,,Jako hokejového?"
D- ,,No. Jde mu to a baví ho to."
M- ,,Taky mi to napadlo ale nevím. Není ještě malej?"
D- ,,Jsou různé. Některé majou přípravný ročník jakokdyby."
M- ,,Aha."
D- ,,Nech si to samozřejmě projít hlavou. Klidně s ním budu cvičit sám a možná se přidá i Ondra. Jen tam by měl vrstevníky a tak."
M- ,,Tak jo. Možná by ho to připravilo na školku."
D- ,,A neměl tam už chodit?"
M- ,,Ještě to není povinné... Ale nešel kvůli němu."
D- ,,To mi mohlo napadnout."
M- ,,Mm... Takže... Nechám si to projít hlavou."
D- ,,Dobře. Já jsem za ale nejsem rodič."
M- ,,Tak trochu si." trochu jsem se zasmála
D- ,,Jako jo ale chápeš. Jsi ta hlavní."
M- ,,Děkuju, že to necháváš na mně." usmáli jsme se na sebe a šel za Samíkem. Ja se pořádně vrhla do vaření. Bylo to rychlé a chutné.

Večer jsme šli s Davidem na trénink. Chtěla jsem ho nechat jít samotného ale ujistil mě, že někteří tam mají taky děti nebo partnerky. Ale byla jsem nesvá. Nevím jak budou reagovat nebo tak.
D- ,,Čau." pozdravil Ondru na parkovišti
O- ,,Ahojte."
M- ,,Ahoj."
S- ,,Dobrý den." řekl nesměle a Ondra se usmál
O- ,,Jdeš taky k nám?"
S- ,,Jo. Jdeme se koukat na tátu a pak mě bude učit!" křikl nadšeně a Ondra nechápal.
O- ,,Tátu?"
S- ,,Jo." chytil Davida za ruku
Jak bude Ondra reagovat? A vůbec celý tým na Mery?













PleaseKde žijí příběhy. Začni objevovat