12. Pizza

42 5 0
                                    


Na další den mě naštěstí pustili. David je musel tak trochu podplatit aby tady mohli zůstat. Ovšem jsem byla za to vděčná. Nedokázala bych tu být v noci sama. Furt bych... Nedokázala bych být v klidu.
Každopádně, když mě pustili, tak jsme hned jeli na policii. Chtěla jsem to mít co nejdřív za sebou.
Jen jsem nevěděla jak to bude těžký. Musela jsem opsat vše. Samík byl naštěstí zaujatej rybama v akváriu, takže to nemusel poslouchat. Zároveň jsem byla vděčná Davidovi, že tam byl se mnou. Vzpomínky boleli. Jako ještě trochu hlava ale to je vedlejší. Celou dobu byl při mně a hladil mě po ruce. Dokonce mě nechal ať si o něj opřu hlavu, za což jsem byla ještě víc vděčná.
Vše zapsali, já podepsala co bylo potřeba a odešli jsme. Jen Samíkovi se moc nechtělo, protože byl fascinovanej rybama😂
D- ,,Mám návrh."
M- ,,Jakej?"
D- ,,Co kdybychom si objednali na oběd pizzu?"
S- ,,Joo!" křikl nadšeně Samík z autosedačky. Jen jsem s úsměvem kývla. U Davida jsme pár dní ale malej je jak vyměnej. Byl veselejší. A to bylo pro mě to nejcennější🙏🏻

Onedlouho jsme dorazili k Davidovi. Preventivně zaparkoval v garáži a společně jsme šli dovnitř. Samík hned běžel na záchod ale pak si hrát. Já šla do obýváku a přemýšlela co teď. Podobné myšlenky měl asi i David, protože promluvil jako první.
D- ,,Jsi si klidně lehnout. Budu se Samíkovi věnovat a vše."
M- ,,To nemusíš."
D- ,,Ale jo. Toho kluka jsem si oblíbil a...a vlastně jsi to užívám být s ním." zasmál se a já taky
M- ,,Jde ti to s ním skvěle." usmála jsem se. Jednou to bude úžasný táta a přítel. Už teď celkem závidím jeho budoucí holce. To mě přivedlo k jedný otázce, kterou jsem nedopatřením řekla nahlas.
M- ,,Proč jsi sám?"
D- ,,Co?"
M- ,,Nno.... Jsi skvělej. Vždyť... Staráš se o nás, chápeš a chceš chránit. Jak je možný, že nikoho nemáš?"

David:
D- ,,Noooo." vůbec jsem nevěděl co jí říct
M- ,,Jsi na kluky?"
D- ,,Ne! To ne... Líbí se mi ženy." a konkrétne jedna nádherná blondýna se synem, která stojí přede mnou a kouká na mě těma nádhernýma očima.
D- ,,Asi se jednoduše nenašla žádná... Normální. Většinou na mě letí, protože jsem David Hofbauer, hokejista."
M- ,,Chápu... Já jsem tě celý život brala jako kámoše Ondry."
D- ,,A tak chci aby mě brala i budoucí... Jjako že jsem třeba... Náhodný člověk na ulici." a nebo právě kámoš tvého bráchy
M- ,,Jednou se najde."
D- ,,Snad ano." usmál jsem se a Mery taky. Nakonec si šla lehnout na gauč. Spát se jí prej nechtělo ale tak jsem jí donutil relaxovat. Samík to chápal nebo viděl taky a tak ji přinesl jednu její knihu.
Já mezitím objednal pizzu a volal a trenérem abych se domluvil na náhradním tréninku.

Vše jsem domluvil, pizza přišla a šel jsem i s ní do obýváku za nima. Malej byl natěšený.
M- ,,Pizzu jsme neměli dlouho, že?" usmála se na malého a ten kývl. Taky jsem se usmál a dal to na stůl. Všichni 3 jsme se na to vrhli😂
D- ,,Jinak... Volal jsem s trenérem."
M- ,,O čem?"
D- ,,Ten náhradní trénink. Půjdu tam zítra."
M- ,,Dobře. A kdy máš zápas?"
D- ,,Pozítří."
S- ,,A můžeme přijít?"
D- ,,Pokud chceš a maminka dovolí, tak jasně." usmál jsem se.
S- ,,A můžu jít i na trénink... Oon mě nikdy nevzal ale chtěl jsem."
Povolí Mery a vezme ho? Jak trénink proběhne?











PleaseKde žijí příběhy. Začni objevovat