Please

6. Zachránil

U mě jsme byli celkem rychle. Ještě aby ne, když jsem rychle řidíl.
Před domem, jsem nejdřív odemknul, pomohl malému z auta a Mery vzal do náruče i když chtěla vystoupit. Furt byla slabá...a sakra! Vždy musí do nemocncie, ne?!
D- ,,Necháte si tu věci a jedeme do nemocnice."
M- ,,Ne. Jen to ne."
D- ,,Musí se na tebe... Nebo i na Samíka kouknout."
M- ,,Jsem... Jsem v pořádku."
D- ,,To teda ne." všichni jsme přišli do mé ložnice. Byla tam největší postel, takže proto.
D- ,,Zůstaň ležet, jo? Když tak mu napiš, že jste pryč nebo... Ne. Počkej na mě." jen kývla
D- ,,Chceš mi pomoct s věcma z auta?" nic neřekl a kouknul na Mery
M- ,,Jen běž." opatrně jsem ho chytil za ručičku. I se bál, protože nejdřív moc nechtěl ale pak se držel.
Vše jsme odnesli a jednou jsem ho řekněme zachránil před pádem. Zakopl o schod, skoro upadl ale pohotově jsem ho chytil.
Čekal v obýváku a já odskočil do kuchyně pro jednu věc a Mery vodu.
D- ,,Dáš si?" podal jsem mu malou čokoládu. Říká se, že je dobrá na nervy nebo uklidnění. Jako přidá mu asi energii ale aspoň něco na odreagování.
S- ,,Fakt?"
D- ,,No jasně." vzal si jí
S- ,,Děkuju strejdo." usmál se. Chytil mě za ruku a šli jsme za Mery. Podal jsem jí vodu a malej se k ní přitulil.
M- ,,Děkuju." šepla
D- ,,Maličkost."
M- ,,To rozhodně ne. Vždyť... Zachránil jsi nás. Nevím jak se ti odvděčit."
D- ,,Že ho nahlásiš. Pokud si myslíš, že je to kvůli tomu aby nehrál, tak ne. Jen nechci aby vám ještě něco udělal."
M- ,,Mam strach že nás najde a...a nebo udělá něco Samíkovi."
D- ,,Základ máme. Dostali jsme vás odtamtud. A teď nedovolím aby vás našel nebo vám něco udělal." jen kývla. Donesl jsem jim věci do ložnice a hlavně jeho hračky. Hned si šel hrát a ja se musel Mery zeptat.
D- ,,Mery?" šepl jsem ,,A nemůžeš být těhotná?"
M- ,,Ne to ne...nnebo doufám."
D- ,,Mám koupit test?"
M- ,,To bys udělal?" celou dobu jsme šeptali
D- ,,Jo. Dostal jsem vás z domu hrůzy a musíš se zotavit... Zároveň koupím nějaké náplaste a obecně... Ty rány se musí vyčistit a do nemocnice nechceš."
M- ,,Dobře... Dones."
D- ,,Zachvilku jsem tu, jo? Nikam nechoďte. Nebo jo. Můžete kamkoliv v tomhle domě. Ale nechci aby vás našel venku. Minimálně dneska."
M- ,,Chápu Davide. I déle asi uvnitř."
D- ,,Když tak je tu zahrada. Můžete tam." usmál jsem se, šel do auta a jel.

Mery:
Během pár hodin nebo přesněji minut se vše začalo měnit. Ovšem strach narůstal. Byla jsem neuvěřitelně vděčná Davidovi, že nás zachránil. Mohl udělat to stejný co Ondra.
S- ,,Mami?"
M- ,,Ano? Co to jíš?"
S- ,,Strejda mi dal čokoládu."
M- ,,Aha." usmála jsem se. Jsem zároveň ráda, že se zajímá nebo bere ohled na Samíka. Nemusel by. Dokonce by ho mohl nesnášet, když je Adamův.
S- ,,Jak se jmenuje strejda?"
M- ,,David."
S- ,,On je moc hodnej, že?"
M- ,,Je... Díky němu budeme v bezpečí."
S- ,,Jsem se bál."
M- ,,Taky broučku ale už bude dobře." pohladila jsem ho a usmála se. Snažila jsem se uklidnit ale nějak mi to nešlo. Obzvlášť, když mi David nasadil brouka do hlavy s těhotenstvím...
Bude těhotná?