23. Trénink

42 2 0
                                    


David:
D- ,,Jo. Pro malého... Bere mě tak." zvedl jsem malého a ten mě obejmul.
O- ,,Aaha."
M- ,,Nejdeme dovnitř?"
D- ,,Jo. Stalo se něco?"
M- ,,Asi ne." pousmála se a šla ke mně blíž
O- ,,Jako v pohodě. Jen mě to překvapilo. Nikdy jsem si Davida jako tátu nedokázal představit." zasmál se a já taky
S- ,,Táta je nejlepší. Má maminku rád a hraje si se mnou. Nebo dělá čokoládu."
O- ,,To je jen dobře." usmál se a šli jsme dovnitř.
Samík chtěl jít se mnou do šatny ale nechtěl jsem aby náhodou viděl co nemá. Takže šel s Mery před a čekali.
Když jsem vyšel, tak jsem viděl jak jeden něco hnusně říká Mery.
O- ,,Co se tu děje?!" předběhl mě
Tomáš- ,,O Brejchovou... Ty nejsi nasranej?"
D- ,,Není důvod. Lásko pojď." vzal jsem jí za ruku ,,Co říkal?"
M- ,,Jen, že mám vypadnout. Že nech se opovážim říct jak trénujete a tak."
D- ,,To je..."
S- ,,Proč jsou zlí?"
D- ,,Kdo?"
S- ,,Strejda byl než byl hodnej a tenhle taky."
M- ,,Protože si myslí, že jsme my zlí. Kvůli tá... Adamovi?" koukla zmateně na mě
S- ,,Aha."
D- ,,Ale bude pak dobrej. Jak strejda Ondra."
S- ,,A on je náš kamarád?"
M- ,,Jo. Vlastně... On je můj bratr víš?"
S- ,,Bráška?"
M- ,,Jo."
S- ,,A proč se s námi nebavil? Kvůli ně-němu?"
D- ,,Jo. Ale je pryč a chce se. A tvůj děda a babi taky."
S- ,,Ja mám babi a dědu?" křikl nadšeně
M- ,,Jo." usmála se. Sedli si na místa a čekali. Já s nima.
O- ,,Sklidnil jsem ho. Snad dá pokoj."
Tomáš- ,,Sorry. Nevěděl jsem." šel se obout.
S- ,,A už je hodnej?"
O- ,,Uvidíme." usmál se. Společně jsme se šli taky obout a každý se zajímal co se děje. Proč tady je. Tím, že jsme tam byli všichni, tak jsem řekl co a jak. Co jí dělal. A taky to, že se snažím jí získat. Obávál jsem se reakce ale naštěstí mi všichni drželi palce a podporovali mě🙏🏻

Pak přišel trenér a trénovali jsme ještě víc. Naštěstí jsem nevyšel z cviku a šlo to dle něj furt skvěle. A dle mě taky😅
Vícero z nás tady mělo partnerky nebo tak. Ale největší fanoušek byl můj malej kluk. Pak trenér povolil a vzal jsem ho k nám na led. Hned se chtěl snažit... Vlastnosti snažil. Kluci začali mu přihrávat a vlastně si ho oblíbili. Samík byl nadšený a viděl jsem jak i Mery byla ráda.
Po tréninku jsem se osprchoval a Mery s malým čekala před šatnou. Hned jak jsem vyšel, tak jsem viděl její nádherný úsměv
M- ,,Šlo vám to výborně." přišla ke mně a obejmula mě. Já jí taky. Dala mi pusu na krk a já jí do vlasů.
D- ,,Zítra to vyhrajeme. Pro vás." usmál jsem se na ně
M- ,,O tom nepochybuju." pohladila mě po hrudi.
O- ,,Domů?"
D- ,,Jo."
O- ,,Napadlo mi jestli zítra po zápasu nechcete k nám."
D- ,,Nech rozhodně Mery."
M- ,,Proč já? Ty budeš... Nevím zda unavený ale po zápasu."
D- ,,Ani ne. Nebo jakkdy. Ale záleží od tebe... Jestli je chceš vidět."
O- ,,Když řekneš ne, tak to pochopí."
M- ,,...Můžeme. Nachvilku."
D- ,,Tak jo."
S- ,,Kam půjdeme?"
M- ,,K babi a dědovi."
S- ,,Jeeej!" radoval se. V tom momentě mi napadlo, že s Mery jsou asi okej. Ale co Samík?
Jak dopadne návštěva?











PleaseKde žijí příběhy. Začni objevovat