Last Note {Tom Kaulitz}

6

Dohrála jsem poslední notu z písničky. „Wow, to bylo úžasný" ozvala se Simone hned jak skončila melodie.

„Jen dopiluj ten šestý takt, a nezapomeň na tu repetici" ukázala prstem na papír.

Kývla jsem na to hlavou, a obyčejnou tužkou si to radši zakroužkovala. „To je pro dnešek všechno. Takže si to procvičuj, a snad se uvidíme příští týden" usmála se.

„Jasně" úsměv jsem jí oplatila, a začala si sklízet. Složku not jsem si uklidila do batohu, a zvedla se ze stoličky k pianu.

„Jen... uhm" promluvila jsem, ale nevěděla jak jí oslovit. Jménem? Nebo paní? „Simone, můžeš mi tykat" skočila mi do řeči.

„Jasně, Simone. Mohla bych si u vás odskočit?" Potichu a nejistě jsem se zeptala. „Určitě, tady zahneš do leva, a pak první dveře po tvé pravici" pohladila mě po rameni, a já se vydala na cestu.

Nebylo težké najít první dveře po mé pravici, takže jsem si rychle odskočila, a umyla si ruce. Trochu jsem se upravila v zrcadle, jen odstávající vlasy.

*Tom Kaulitz*

Naposledy jsem se přitáhnul k tyči, a tím dokončil cvičení pro dnešní den. Nebudu lhát, je výhoda mít posilovnu doma.

Bill to moc neocenil, ale já jsem za to dost vděčný. Nebavilo mě furt chodit do těch zpocených posiloven pro veřejnost.

Popadl jsem ručník z lavičky, a utřel si čelo. Dneska jsem se neflákal, a taky že mě bolí celé tělo.

Vysvlékl jsem se z trička, z kterého by se mohla ždímat voda, a vzal si flašku ze které se napil.

Vyšel jsem z posilovny, a všimnul si že mi během mého cvičení psal Georg. Rozhodl jsem se mu rychle odepsat, potřeboval jen nějaké informace o tom dealerovi.

„Ahh!" Vykřikl jemný ženský hlas když jsem do někoho mojí nepozorností vrazil. Jako moje mamka to neznělo.

Podíval jsem se na toho člověka, a stála tam... Ruby? Co ta dělá v mém baráku?

Taky se na mě podívala, ale pak její pohled sjel na mojí nahou hruď. „Co tu děláš?" Vyrušil jsem jí z prozkoumávání mého těla.

„J-já jsem si šla jen odskočit" vyplašeně odpověděla. „To mi došlo když si vyšla z koupelny. Ale co děláš v mém domě?" Nadzvedl jsem obočí, a čekal na její odpověď.

„Tvoje mamka mě učí na piano?" Nechápavě odpověděla. Asi čekala že mi matka říká všechno, ale já jí ještě od té doby co se včera s tátou vrátila z Francie neviděl.

„Aha" semkl jsem rty do tenké čáry, a mezi námi nastalo trapné ticho. „Tak já jdu" prolomila ho Ruby, a s těmito slovy odešla do obýváku.

Cítil jsem jak mi rudnou tváře. Kurva Tome, nemůže se ti líbit takováhle nudná holka.

Zhluboka jsem se nadechnul, a vyběhnul po schodech do druhého patra. V pokoji jsem si vzal tepláky a velké tričko, a vydal se do koupelny.

Zpocené oblečení jsem hodil do prádelního koše, a vysvlečen si stoupnul pod studený proud vody.

Po tom co jsem se vysprchoval, tak jsem se pořádně osušil, a převléknul se do vybraného oblečení.

Fénem jsem si vysušil copánky, a tak byl v koupelně hotoví. Vylezl jsem z místnosti, a rozešel se k mému pokoji.

Když v tom z vedlejšího pokoje vyšel Bill, se sluchátky na hlavě, a úplně ignorující svět kolem něho.

„Bille?" Promluvil jsem na něho, ale on mě neslyšel. „Bille!" Zvýšil jsem hlas, a on se tak na mě otočil.

Sundal si sluchátka, a naštvaně čekal co po něm chci. „Vyřeš tu objednávku se zbraněmi" krátce jsem mu rozkázal, a on jen protočil očima, a už se sluchátky na hlavě pokračoval ve své cestě, nejspíš do kuchyně.

Zavřel jsem se v pokoji, a skočil do postele. Z nočního stolku jsem si vzal svůj notebook, který jsem následovně zapnul.

„Co je?" Rozespale se ozval Gustav, kterému jsem zrovna zavolal přes video hovor. „Tys spal?" Zeptal jsem se se smíchem.

„Jo vole!" Naštvaně odpověděl, a já se zasmál ještě víc. „Promiň brácho, ale jen jestli nepřevezmeš veškerou mojí práci. Mám teď něco na starosti, a musí to někdo ode mě vzít" povzdechl jsem si.

„Jo jasně, chápu" furt v polospánku odpověděl. Snad si nemyslí že se mu tohle zdá, a je aspoň trošku při vědomí.

„Díky" usmál jsem se do kamery. „Jen, je to kvůli té Ruby?" Zeptal se, a mě úsměv zmizel ze tváře.

„Cože?" Vytřeštil jsem oči. „Sis myslel že si toho nikdo nevšimne? Furt o ní mluvíš, sice z nenávisti, ale skrýváš za tím city" objasnil.

Falešně jsem se zasmál nad jeho odpovědí. Jestli si tohle myslí, tak to se dost mýlí. „Kvůli té pitomé holce bych svojí práci nezahodil, jen potřebuju pauzu" zvážněl jsem.

„Chápu" krátce odpověděl, a já byl rád že už to nějak dál neřeší. „To je všechno, takže ti děkuju, a můžeš pokračovat ve spánku"

„Díky šéfe" zasmál se, a hovor típnul. Nevím co ho to zase napadlo, prý zahodit svojí práci kvůli Ruby...

***

„Dělej Bille!" Vykřiknul jsem na svého bratra. Už půl hodiny je zavřený v koupelně, a připravuje se do školy.

Jenže my už měli před pěti minutami jet, a on ještě ani nesnídal. Hádám že ani snídat nebude, takže jsem mu koláč od mamky zabalil do školy.

Už jen čekám až se opováží sejít dolů, a my mohli jet. Musíme ještě vyzvednout kluky.

„Jo bože!" Zakřičel nazpátek, a já ho už viděl jak jde po schodech. „Konečně, snídani si vezmi sebou, a jedem" odsekl jsem, a šel se obout.

Šel jsem k autu, a sedl si za volant. Klíči jsme nastartoval, a zapnul topení, protože neskutečně mrzlo.

Bill si sednul vedle mě, a já tak konečně mohl s velkým zpožděním vyjet.

Nejdříve jsme jeli pro Gustava, protože bydlí blíž. Zajel jsem do jeho ulice, a už viděl jak čeká, a mrzne před jeho barákem.

„Čau" řekl když nastupoval do našeho auta. „Ahoj" usmál se Bill „Čau" pozdravil jsem ho, a rozjel se z ulice pryč.

Gustav s Billem se bavili o nějakém úkolu z němčiny, ale já to úplně ignoroval.

Už jsem přijel i před dům George, který si šel sednout vedle Gustava na zadní sedačku.

„Čau kluci" pozdravil nás při tom jak si nasedal. „Ahoj" sborově jsme ho pozdravili, a já už jel přímo ke škole.

„Tak co Ruby, Tome?" S otravným hlasem se mě zeptal, a já se na něho podíval přes zpětný zrcátko.

„Cože?" Nadzvedl jsem obočí, a Gustav s Billem se tomu zasmáli. „Furt o ní mluvíš, divím se že teď ne, tak se ptám co mezi vámi je?" Vysvětlil mi jeho otázku.

„Ještě jednou někdo z vás zmíní Ruby, a prostřelím mu hlavu" řekl jsem přes zuby. Po mých slovech už všichni zmlkli, a já se tak mohl v klidu soustředit na jízdu.