Last Note {Tom Kaulitz}

16

Po celém domě se ozval zvonek. Hned jsem se zvedla z postele, a běžela rychlostí blesku dolu ke dveřím.

„Ahoj!" Pozdravila mě Diana, která stála za dveřmi. „Ahoj, pojď dál" uhnula jsem z trámu dveří, a nechala jí projít do tepla.

Ona se zula z bot, a sundala si kabát. Ten jsem si od ní převzala, a pověsila ho na nějaký volný věšák.

„Celou cestu sem, jsem přemýšlela jakého panovníka si vybereme na ten projekt" vyhrkla udýchaně.

„Jo? A koho?" Založila jsem ruce na prsou, a čekala na její odpověď. „Vilém I. mě napadl. Ale samozřejmě záleží na tom jestli s ním souhlasíš i ty"

Řekla stydlivě, jakoby se bála jaký je můj názor. „Jo, ten má zajímavý život" pozdvihla jsem rameny.

„Super!" Usmála se. „Tak jdeme nahoru" ukázala jsem za sebe na schody, a ona kývla na souhlas.

Vydaly jsme se ke mně do pokoje, kde jsem ještě před jejím příchodem pečlivě uklízela.

„Máš to tu hezký" rozhlížela se po mém pokoji. „Děkuju" usmála jsem se, a šla si sednout na postel.

Z nočního stolku jsem podala můj notebook, a čekala až si Diana sedne vedle mě na postel.

Rozhodně to je divný pocit být v jednom pokoji s osobou, které jsem se snažila celou dobu vyhýbat. Ale vlastně ani nevím proč...

Ona ještě něco hledala ve své tašce, a pak vytáhla nějaký sešit, a pár tužek a propisek.

Konečně si sedla vedle mě, a já tak dala notebook mezi nás. Zapnula jsem ho, a zadala heslo.

V Google vyhledávači jsem našla zmiňované jméno císaře a zároveň krále.

„Tak s čím začneme?" Koukla jsem se na Diana která si už dělala nějaké poznámky na papír.

„Tak nadpis, a pak základní informace. Jako třeba kde a kdy se narodil, a jak se vlastně stal králem"

Ťukala propiskou na jednotlivé poznámky. „Jasně" semkla jsem rty do tenké čáry, a vytvořila náhodný dokument.

Udělala jsem neutrální nadpis, a začala psát informace o Vilémovi I. které jsem si vyhledala.

Musím uznat že s Dianou se pracovalo dobře. Je dost chytrá, a i zábavná. Asi jsem jí trochu ve škole podceňovala.

Během pracování jsem ještě skočila do kuchyně pro nějaké sladkosti, a celkově pro něco na chuť. Vzala jsem brambůrky, oříšky, a ještě nakrájela tři jablka, a k nim na talíř přidala mandarinky.

Vše jsem opatrně odnesla nahoru do pokoje, a společně s Dianou pokračovala v práci. Chtěly jsme to mít opravdu propracované, a stručné, takže jsme se nad tím trápily až do 20:00.

„Hotovo!" Zařvala radostně Diana když dopsala poslední slovo. „Konečně" povzdychla jsem si, a lehla si na měkký polštář.

Ona se lehla na ten druhý polštář, a společně jsme se štěstím smály. Možná to přeháníme, ale opravdu mám radost z toho že po zbytek pololetí mám klid od dějepisu.

„Musím domu, než bude ještě větší tma" zvedla se, a začala si balit. „Chceš doprovodit? Času mám dost..." nabídla jsem jí.

„To by bylo skvělý! Nerada chodím sama po tmě" usmála se, a dala si zápisník do tašky.

Nádobí po jídle co jsme snědly jsem odnesla do kuchyně. S Dianou jsme si nazuly boty, a pořádně se nabalily, protože je pozdě, a to znamená že venku je i zima.