Last Note {Tom Kaulitz}

12

*O tři měsíce později*

„Čau kluci!" Pozdravila jsem je, když jsem nastoupila do auta, kde zatím seděli jen Tom a Bill.

Ještě jedeme totiž pro Gustava a George. Kluci mě takhle vyzvedávají už nějakou tu dobu, a dost mi to ulehčuje rána, nebudu lhát.

„Nazdárek" pozdravil mě Bill, a Tom se jen na mě přes zadní zrcátko usmál. Jak jsem říkala tak jsme vyzvedli Gustava a George, a pak jeli rovnou do školy.

„Tak co Ruby, těšíš se?" Zeptal se mě Georg který čerstvě nasednul do auta. „Co?" Nadzvedla jsem obočí, protože jsem nechápala o čem mluví.

„No na tu novou spolužačku" objasnil, ale mě tak zmátl ještě víc. „O čem to kurva mluvíš?"

„Myslím že Diana se jmenuje" připojil se ke konverzaci Bill. „Hele lidi nemám vůbec tucha o čem mluvíte" založila jsem si ruce na prsou, a oni se začali smát.

„Možná kdyby si někdy vnímala ve škole tak o tom víš, určitě vám to učitel o hodině říkal" smál se Tom.

Jen jsem protočila očima, a radši je ignorovala. Poslední dobou jsem se s nimi hodně sblížila, a skoro každé odpoledne trávím u Billa a Toma doma.

Vlastně jsme taková parta, ale furt mám pocit že přede mnou něco tají... jakoby se báli že se něco dozvím, a vždy si dávají bacha aby jsem se to nějak nedozvěděla.

Dojeli jsme ke škole, a první kdo vystoupil jsem byla já, aby mě náhodou někdo s nimi neviděl, a nešířil o nás drby.

Ano bavím se s nimi, a to hodně, ale taky i s holkami, které se to nesmí dozvědět. Nikdo neví že mám nějaký blízký vztah s kluky, protože ve škole neprohodíme ani slovo.

Holky se bavily v kroužku před vchodem do školy. Doběhla jsem k nim, a všechny je pozdravila.

„Ruby dneska provázíme tu novou holku, víš o tom že?" Oznámila mi Angie.

No jakoby o tom nevím... vlastně jsem ještě nedávno neměla tucha že nějaká nová holka přijde, ale co už.

„Jo jasně, nemůžu se dočkat" falešně jsem se usmála. „Tak jdeme za ředitelem, měla by tam ta holka čekat" řekla Elsie, a celá parta se rozešla do školy.

Nebudu se radši ptát proč je ředitelna v nejvyšším patře, protože ještě teď ty schody rozdýchávám.

Morgan zaklepala na dveře, a po tichém "dále" je otevřela. Poskytl se mi pohled na drobnou zrzku která zrovna něco řešila s ředitelem.

„Ehm... dobrý den, my jsme ti co mají provázet tady..." podívala se Jane na zrzku, a snažila se vzpomenout na jméno.

„Diana" doplnila jí zrzka „Jo Dianu po škole" dokončila svojí větu Jane, a ředitel kývnul hlavou na pochopení.

„Dobře. Ještě chci doplnit že chodíš do 2.C, pokud se nemýlím tak tam chodí i Angie s Ruby" řekl ředitel, a ukázal na nás dvě.

Ta holka mi je už od pohledu strašně nesympatická, ale snad jen blbý pocit. „Děkuju" usmála se na ředitele, a vydala se k nám.

S rozloučením jsme opustily ředitelnu, a začalo provázení po škole. Radši jsem celou dobu mlčela, vlastně jsem tu taky novější.

Ukázaly jsme jí snad každou místnost, a Elsie vždy k tomu doplnila nějakou vtipnou historku, což bylo celkem zajímavé, a aspoň jsem se zas tak nenudila.

Ale musím uznat, že radši tu budu trpět se svými kamarádky a nějakou Dianou, než se nechat mučit od učitele na hodině matiky, kterou zrovna naše třída měla.

***

Je čas oběda. Dějepis, a tím pádem poslední hodina nám skončila, a já rychlostí světla běžela ke skříňkám abych nemusela zase čekat dlouho ve frontě na oběd.

„Ruby?" Zaťukala mi na záda Angie když jsem zrovna zamykala svojí skříňku. Jestli to kvůli ní nestihnu, a budu zase hnít dvacet minut ve frontě, tak uvidí.

„Děje se něco?" Otočila jsem se na ní, a čekala až to ze sebe vyklopí. „Jen aby si věděla že Diana bude sedět s námi na obědě. Nechci aby seděla sama víš..." mykla rameny.

„Jo jasně, chápu" usmála jsem se. Vůbec z té Diany nemám dobrý pocit. Zdá se mi jakoby... falešná? Spíš vypadá tak, že mi dokáže zničit život pouhým lusknutím.

Už jsem nečekala ani sekundu, a běžela do jídelny. Fronta naštěstí nebyla až tak velká, a dokonce jsem stihla zabrat i nejlepší stůl, a to úplně v rohu u okna.

Časem přišly i holky společně s Dianou. V její přítomnosti se mi moc mluvit nechce, a radši jsem celou dobu mlčela.

Dozvěděla jsem se že Diana se přestěhovala z Hamburku, kvůli tomu že si její táta tady našel novou práci.

Dojedla jsem už svůj oběd, ale holky se rozhodně ke konci svého jídla neblížily. Celou dobu si místo jezení povídaly, a tak jim to trvalo dvakrát víc než normálně.

„Hele už musím domů. Ráda jsem tě poznala Diano. Mějte se" s falešným úsměvem jsem se zvedla od stolu, a šla odnést tác se špinavým nádobím.

Neměla jsem pro dnešek náladu strávit ve škole o sekundu déle, takže jsem si ve skřínce naházela potřebné učebnice do tašky, a vydala se ze školy.

Dneska mají kluci odpoledku, a tak musím domu pěšky, ale trochu chůze mi neuškodí.

Vyndala jsem si z kapsy zamotaná sluchátka. Dlouho mi trvalo než jsem je rozmotala, ale podařilo se, a já si je tak zapojila do mobilu, a mohla v klidu poslouchat písničky.

Od té doby co mi Tom řekl že poslouchá Korn, tak jsem si je rozhodla poslechnout, a celkem jsem si tu kapelu oblíbila.

Doteď jsem tenhle styl písniček vůbec neposlouchala, ale jako malá jsem od táty slyšela dost Hard Metalu, a tak jsem zvyklá.

Úspěšně jsem došla domů. Vyzula jsem se z bot, a rovnou se vydala do obýváku, kde jsem sebou hodila na gauč.

Dnešní den mě dost vyčerpal. Nejradši bych teď usnula, ale ještě mě čeká lekce piana, a plus mi zacinkal mobil. Koukla jsem se kdo mi píše, byl to táta.

T: Ahoj zlato, dneska se zase zpozdím v práci.

To jsem mohla čekat... poslední dobou skoro doma vůbec netráví čas, ale asi mi to moc nevadí.

R: jo jasně... Mám dneska ještě piano tak přijdu večer :)

Ahooj!
Moc takhle nepíšu, ale chci vám říct že tohle je snad nejnudnější kapitola roku, ale prostě k ději to patří.

Snad si užíváte vánoční klid, a čusky. Vaše Ally.