Last Note {Tom Kaulitz}

28

Po tom co Oliver odešel jsem měla tak deset minut na přípravu než zase přijde Simone.

Rychle jsem uklidila nádobí co jsme nechali v obýváku a rychle jsem běžela do pokoje.

Nějak ultra velký bordel jsem tam neměla. Oblečení co se válelo na zemi jsem roztřídila na to co můžu ještě nosit a na to co už by se mohlo vyprat.

Oblečení na vyprání jsem odnesla do dolní koupelny kde je pračka. Jen jsem to tam hodila do prádelního koše a vrátila se zpátky do pokoje.

Ustlala jsem si ještě postel a trochu si poklidila noční stolky a pracovní stůl. Hodiny ukazovaly 14:58, takže by tu už Simone měla být každou chvíli.

Sešla jsem do obýváku a s mobilem v ruce čekala až přijde. Za nějakou dobu se po celém domě rozezněl zvonek.

Rychle jsem běžela ke dveřím za kterými stála kdo jiný než Simone. „Ahoj" usmála jsem se na ní a nechala jí projít dovnitř.

„Ahoj" pozdrav mi opětovala a začala se zouvat. „Tak co, trénovala si?" Řekla radostně. Simone je pro mě taková matka když tu mojí tu zrovna nemám...

Nechápu jak Tom může být její dítě, nebo jak si mohla vzít tak nechutného manžela?

Bill je celý po Simone. Úsměvem, povahou, vzhledem a tím jak jsou oba vždy veselý i přes všechno...

„Snažila jsem se ale znáš to, musím se teď hodně učit jak jsem se vrátila po týdnu do školy" mykla jsem rameny.

„Chápu. Musíme tě vrátit do tempa" zasmála se a já sní. Na nic jsme nečekaly a šly jsme rovnou ke mně do pokoje.

Zapnula jsem si klávesy a přichystala si noty mezitím co Simone si prohlížela kde jsme skončily naposledy.

„Dneska by jsme mohli zopakovat Rondo Alla Turca, co ty na to?" Podívala se na mě.

„Ty moc dobře víš jak tu písničku nenávidím" založila jsem si ruce na prsou.

„Máš pravdu, vím, ale taky je to taková ta písnička na kterou tě všichni budou prosit ať ji zahraješ. Takže šup šup ať mě jako tvojí učitelku v budoucnu neztrapníš" pobídla mě.

Protočila jsem očima a našla si ty správné noty. Zhluboka jsem se nadechla a ještě si noty přejela očima abych si při hraní byla jistá.

Upřímně si nikdy nejsem jistá ale tak co už.

———————————

„Měj se Simone!" Zamávala jsem na ni když už odcházela po příjezdové cestě. Dneska jsme skončily dříve takže mám ještě dost času na přípravu. Víc než jsem čekala.

Outfit jsem si rozmýšlela snad celou lekci. Myslím že Simone byla dost naštvaná že jsem furt mimo...

V pokoji jsem ze skříně vytáhla několik možností co si vezmu dneska na sebe.

První možnost byly džíny s nízkým pasem a k tomu bílé tílko s krajkou. Venku je furt zima a tak bych si přes to přehodila nějakou koženou bundu.

Druhá možnost je džínová sukně s černými silonky a šedým dlouhým tričkem s větším výstřihem.

A jako moje poslední možnost byly obyčejné černé šaty s tou samou koženou bundou a k tomu podpatky.

Kvůli těm podpatkům jsem to rovnou vyškrtla protože v těch by se mi šlo tou dlouhou neupravenou cestou fakt blbě.

Měla jsem tedy na výběr jen ze dvou outfitů. Po dlouhém rozmýšlení jsem si zvolila druhou možnost.