22

428 30 7
                                    

„Rychle vystupovat!" Zařval učitel a tak se všichni zvedli, a co nejrychleji se dostali z autobusu.

Zastavili jsme přímo u parku Neptunbrunnen. Teď by jsme měli mít rozchod jak nám slibovali, takže snad to bude zábavnější než to muzeum Hygieny.

Autobus už odjel a my čekali na pokyny učitelů. „Teď máte rozchod na čtyři hodiny! V 18:00 se sejdeme zase tady, jasný? Udělejte nějaké skupinky ve které se budete po celou dobu hlídat. A hlavně nikdo nebude sám!"

Rozkázala učitelka. Všichni si začali hledat lidi do skupiny, ale my s holkami jsme už měli jasno.

Rychle jsem k nim doběhla a už ignorovala kecy učitelů. „Musíme rychle do toho obchoďáku protože zavírají ve 16:00!" Vyhrkla Morgan.

„Proč tak brzo?" Nechápala Elsie a popravdě ani já. „Je neděle, buďme rádi že mají vůbec otevřeno" vysvětlila nám to Diana.

S povolením učitelů jsme se už vydaly od parku směrem... ani nevím kam. „Počkejte někdo mi volá" protočila očima Diana, a udělala si trochu od nás odstup aby měla soukromý.

My dál pokračovaly v debatě jestli je lepší Dm nebo Rossmann. „Já třeba nevidím žádný rozdíl" pokrčila rameny Angie.

„Nekecej. Když máš šanci tak jdeš vždycky jen do Dmka" vykřikla Jane a já se musela zasmát nad tím, jak každou jejich hádku berou až moc vážně.

„Umm nerada vás ruším ve vaší konverzaci, ale chci se zeptat do jakého obchodu teď jdete?" Doběhla nás Diana.

„Do Rossmannu!" „Do Dmka!" Vykřikly naráz Jane s Morgan. To už jsem fakt nevydržela, a musela jsem vybouchnout smíchy.

„No to je jedno... já jen že potřebuju rychle do lékárny" mávla nad tím rukou. „Aha, tak máme jít tam jako první?" Zeptala se Angie.

„Ne to je v pohodě, jen někdo musí jít se mnou abych nebyla sama. Co třeba ty Ruby?" Podívala se na mě.

„Jo klidně" usmála jsem se, a ona mi úsměv oplatila. „Ok dohodnuto. Tak my jdeme" popadla mě za ruku, a bez toho abych stihla něco namítnout tak už mě táhla jiným směrem.

„Diano kam to jdeme?" Zeptala jsem se jí když jsme zabočily až do moc podezřelé uličky.

Byl to jen opravdu úzký prostor mezi dvěma budovami a nacházely se tu popelnice, kaluže, a neskutečný zápach.

„Hned pochopíš" zašeptala, a s vážným výrazem mě táhla dál. Začala jsem se dost bát, kdo by se nebál že jo...

Diana prudce zabrzdila a nakoukla za roh budovy. „Ok do žádné lékárny nejdeme, jen si potřebujeme něco zařídit. Nemluv do té doby než to bude potřeba, a hlavně nepanikař! Jde o hodně..." potichu mi rozkázala.

Adrenalin a strach mi proudily krví. Srdce mi bušilo tolik, že to musela Diana slyšet.

Co se bude dít?

V hlavě jsem si kladla tolik otázek, ale snažila jsem se zůstat v klidu. To dáš Ruby. Musíš.

Rozešla jsem se za Dianou. Nevím co mě čeká, ale už není cesty zpět. Spatřila jsem dvě skupinky lidí.

Všichni byli oblečení v černém, podle toho jsem poznala že se jedná o nějaké spory Mafie.

Počkat. Jak ví Diana o nějaké mafii?

„Rychle pojď se schovat" zatáhla mě za popelnici odkud jsme viděli na ty lidi.

Svět se mi jakoby třásl a tak jsem nedokázala rozpoznat jakýkoliv obličej. Třeba ty lidi znám...

Last Note {Tom Kaulitz}Kde žijí příběhy. Začni objevovat