Last Note {Tom Kaulitz}

9

*Ruby Eichel*

„Tak se mějte" rozloučila jsem se s holkami, který šly opět spolu domu. Normálně bych šla na druhou stranu od školy, ale dneska jsem čekala na Toma.

Když jsem vycházela ze školy, tak zrovna šel na oběd. Takže doufám že mu to nebude zas tak trvat.

Když už jsem měla holky z dohledu, rozhodla jsem se jít si sednout na schody, a počkat tam s učebnicí chemie.

Aspoň trošku využiju toho času, a budu se učit na test, který píšeme v pondělí. Ale abych byla upřímná, vždycky se učím až před hodinou, což není moc efektivní.

Opakovala jsem si periodickou tabulku, ale vyrušilo mě v tom slabé klepání na rameno.

Rychle jsem se otočila abych zjistila kdo to je. Bylo jasný že Tom... „Ahoj" usmála jsem se „Čau" úsměv mi oplatil.

Nevěděla jsem jak se k němu chovat. Přece jenom ještě před týdnem jsme se nenáviděli, a teď mám strávit čas spolu? Divný...

„Tak jedem" probudil mě z myšlení Tom, a já kývla hlavou na souhlas. Zvedla jsem se ze studeného schodu, a učebnici si ještě hodila do tašky.

„Vždycky takhle šprtáš?" Zeptal se Tom, když jsme šli k jeho autu. „Rozhodně ne" vykulila jsem oči, a pak se tomu zasmála.

„Celkem jako šprtka vypadáš" řekl. „Fakt?" Podívala jsem se na něho, a opět se setkala s těmi návykovými oči.

„Jo... ale šprtky jsou často hezký, jen ta povaha je kazí" pokrčil rameny, a hlavu sklopil k zemi.

„Tím chceš říct že mám špatnou povahu?" „Ne to ne!" Vyjekl, a jakoby se styděl.

„Takže jsem podle tebe hezká?" Hravým tónem jsem se ho zeptala, ale on už na to nic neřekl.

Přešel ke své černé Audi A7, a odemkl jí. Oba jsme si sedli dopředu, a Tom nastartoval auto.

Celou cestu jsme oba dva mlčeli, a poslouchali písničky z rádia. Nemám zapotřebí navést konverzaci, celkem ráda mlčím.

Už jsme přijížděli k jeho domu. Auto zastavilo na příjezdové cestě, a Tom i já jsme si vystoupili.

*Tom Kaulitz*

Šel jsem odemknout dveře, protože nikdo ještě nebyl doma, a dlouho nebude.

Rodiče jsou zase někde v Berlíně kvůli byznysu, a Billa jsem vyhnal ať jde někam s Gustavem a Georgem, protože potřebuju doma volno.

Ruby stála napjatě za mnou, a čekala až vejdu dovnitř. Zamkl jsem za námi dveře, a vyzul jsem se z bot, a sundal si černou vestu.

„Dáš si něco?" Zeptal jsem se jí, a došel do kuchyně. „Voda stačí, jsem ještě plná z oběda" odpověděla mi, a opřela se o kuchyňský ostrůvek.

Vzal jsem tedy z poličky skleničku, a naplnil jí kohoutkovou vodou. „Proč ses vlastně sem přestěhovala?" Otočil jsem se na ní, a skleničku s vodou jí podal.

„To už ti Georg neřekl?" Odsekla, a já si povzdychl. „Ne..." zamumlal jsem, a opřel se na druhou stranu ostrůvku.

Napila se, a pak začala mluvit. „Mamka má nového přítele, no vlastně jsou už spolu dva roky. Choval se hrozně. Furt na mě řval, a kolikrát mě i mlátil, ale nikdy to nedělal před mamkou"

Zažraně jsem jí poslouchal, její hlas byl jakoby patřil nějakému anděli.

„To se ještě dalo zkousnout, přece jenom strávil u nás tak tři dny v týdnu. Ale pak jsem zjistila že se k nám nastěhoval, a to už bylo na mě dost. Řekla jsem mamce že chci vidět tátu, a zkusit u něho bydlet. Ona na to kývla, a tak jsem tady"

Její hlas se začal lámat, nezbývalo málo, a málem se rozbrečela. „To je mi líto..." byla moje reakce. Nechtěl jsem jí nějak moc uklidňovat, sice bych mohl, ale neznáme se tak moc, a ani není mezi námi nějaké přátelství.

„To je v pohodě. Jdeme na tu matiku?" Uklidnila se, a dopila svojí vodu. „Ehm jo jasně, asi půjdeme ke mně do pokoje, kdyby někdo náhodou přišel"

Moc dobře jsem věděl že nikdo nepřijde, ale tak co už.

Šli jsme společně do mého pokoje. Ještě včera jsem ho celý večer uklízel, protože už i Bill začala nadávat na můj bordel, a to on je větší bordelář.

Nechal jsem Ruby projít do mého pokoje jako první, a já šel za ní. „Posloucháš Korn?" Podívala se na můj plakát nad stolem.

„Jo, je to vlastně moje oblíbená kapela" lehl jsem si na postel, a pozoroval, jak Ruby projíždí očima můj pokoj.

„Já je moc nemusím" zamumlala. „A co tedy posloucháš?" Provokativně jsem se jí zeptal. „Iron Maiden" sedla si na židli u mého stolu.

„Vždyť to je dost podobný" mávl jsem nad tím rukou, a ona vykulila oči. „Slyšel si vůbec někdy Iron Maiden? Od Korn to má dost daleko" zasmála se, a já s ní.

Kam se poděla moje nenávist k ní? Tome nemůžeš zapomenout na to že se s ní bavíš jen aby si jí ochránil!

„Když myslíš" natáhl jsem se k mému nočnímu stolku, a ze šuplíku vzal sušenou marihuanu v pytlíku, a papírky.

Trávu jsem dal na jeden papírek, a pak si opatrně ubalil jedno brko. S hotovým výrobkem jsem se otočil zpátky na Ruby, která dělala něco na svém mobilu.

„Kurva nemám zapalovač" dlaní jsem si přejel po tváři, a byl sám na sebe naštvaný. „To jako fakt si jdeš teď zhulit?" Nadzvedla obočí.

Jen jsem pokrčil rameny, a dál po kapsách hledal zapalovač, nebo aspoň jedinou sirku.

„Bože na" vytáhla ze své tašky červený zapalovač, a hodila ho po mně. Radši se ptát nebudu proč ho má u sebe, ale upřímně mně je jedno jestli holka kouří nebo ne.

Zapálil jsem si brko, a hned z něho vyšel kouř. Nečekal jsem dlouho, a poprvé si potáhl.

Řekl vám už někdo ze marihuana chutná moc dobře? Jestli ne, tak já vám to teď říkám. Dost jsem si jí poslední dobou oblíbil.

„Víš co?" Podíval jsem se na Ruby, která mě sledovala, a zadržovala smích. „No?" „Vysereme se na doučování"

„Nehrozí ti propadnutí z biologie?" Zeptala se „Jo, ale to i minule, a ten blb mě nenechal propadnout" odpověděl jsem jí s úsměvem.

„Dobře no" úsměv mi oplatila, a zvedla se ze židle. Přešla k mé postele, a netrvalo dlouho, a už ležela vedle mě.

Nastavila ruku, ve znamení abych jí podal brko, které jsem celou dobu pomalu kouřil.

Jak chtěla, tak jsem udělal, a ona si potáhla, ale fakt dlouho. Vydechla kouř, a já se divím že se nezakašlala.

„Ty kráso to je silný" smála se ještě víc, a mě její smích taky rozesmál.