43. THEO

242 37 8
                                    

Uriel kolem dovolené ve Španělsku dělá neskutečné tajnosti. Začíná mě to vysírat, protože nemám tušení, co všechno si mám zabalit. Jediné, co vím, že budeme ubytovaní v jednom z našich hotelů.

„Theo, auto je tady," ozve se máma ve dveřích do mého pokoje.

„Sakra!" vyjeknu a vběhnu do koupelny pro kosmetickou tašku se svými věcmi. „Nemám opalovací krém," zakřičím na mámu.

„Tak si ho tam koupíš," poví mi se smíchem.

Běžím zpátky do pokoje a do kufru na posteli hodím poslední nezabalenou věc. Snad mám všechno.

„Dávejte na sebe pozor," spustí zase máma. „Každý den mi volej a piš. Jasné?"

„Jo, jo," zahudruju a s kufrem seběhnu schody až před dům, kde na mě čeká Uriel.

„Chceš prošvihnout letadlo?" vysměje se mi Uriel.

„Neletíme soukromým?" ušklíbnu se, když mi pomůže s kufrem a naloží ho do auta.

„I ty musejí dodržovat letový plán," potřese hlavou.

Máma se s námi přijde rozloučit a oba nás obejme. Uriela trochu křečovitě, protože to mezi sebou pořád mají lehce nahnuté od chvíle na policejní stanici.

„Jo, tohle ti posílá máma," řekne Uriel a podá ji pěti stovkovou bankovku. Postřehnu, že je na ní něco napsané černým fixem. „Říkala, že budeš vědět," trhne rameny a pobídne mě, abych nastoupil do auta.

„Proč jí posílá peníze?" podívám se na Uriela, když vyjedeme směr letiště.

„To ví jen ona, moje máma a já ti to možná jednou řeknu," zasměje se a proplete si se mnou prsty. Před ochrankou naštěstí nic předstírat nemusíme, vzhledem k tomu, že to ví v podstatě od začátku. Zato u ostatních to bude dost na hovno.

Ti už na nás čekají usazení v letadle. Karel, který se opět lepí na Ily a Tomáš, společně se svou mladší sestrou.

„Co to je?" podiví se Uriel směrem k Tomášovi. „Ve školce už neměli místo?"

„Ty jsi mu to neřekl?" otočí se Tom na mě.

„Jasně, že řekl," zakoulím očima. Jako by nevěděl, jaký Uriel dokáže být.

„To je Miry," představí nám ji Tom. Je moc hezká. Světle hnědě vlasy má střižené na mikádo, výrazné oční linky a podkovu v nose. „A tohle má za trest."

„Ty seš jiný kalibr, brácho," zasměje se Uriel a mávne do zadní části letadla na Zdeňka a jeho ženu. „Co jsi provedla, že s námi musíš letět do luxusního hotelu jen pár metrů od pláže?"

Miry nám neodpoví, protože fascinovaně hledí na mě a Uriela. Na něj víc než na mě.

„Ten kroužek v nosu je nový," vysvětluje Tomáš. „Nechala si ho udělat i přes zákaz rodičů. Potom přišla domů ožralá jako prase, když je jí jen šestnáct a já dostal na starost, její domácí vězení, protože naši jsou ve Švýcarsku na horách."

„Takže sis řekl, že si vysloužíš zaracha i ty?" zachechtá se Uriel a posadí se na sedadlo před Tomáše. „Právě jsi povýšil na nejlepšího bratra na světě."

Usadím se vedle něj.

„Nenechám se připravit o dovolenou na pláži," zanadává Tomáš. „Ona něco provedla, ale trestaný mám být já? Ne, ne. Tohle si vyžere a víš proč? Všude rozhlásím, že je nezletilá a nikde ji nic nenalijí."

Strážný andělKde žijí příběhy. Začni objevovat