White Crow

3: Nika

Po koncertě v klubu Sinner's se kapela White Crow dostala zase na vyšší level.
Eliyasův growling v poněkud protichůdné kombinaci s jeho až elfím vzhledem, spolu s hutným zvukem kapely, zapůsobily natolik, že si jich všiml zástupce známé hudební agentury.
Po týdnu podepsali smlouvu na album a zaměstnali vlastního manažera.

Je to neskutečně strmý vzestup a Nika si lítá na obláčku. Konečně se jí začíná pomalu plnit sen...
Sen, že jednoho dne bude slavná a všem to natře. Všem, kteří už od ní v životě nic nečekali a tvrdili jí, že je jenom nula, to teď ukáže... Brácha bude čumět a konečně si řekne, že fakt za něco stojím... Jo.

🎸🎸🎸

Nika se nikomu nedokáže svěřit s tím, že má problémy s o devět let starším bratrem Viktorem, který nelibě nese, že jeho sestra teď tolik času věnuje kapele. Navíc kapele, v které zpívá právě Eliyas - týpek ne zrovna hodný následování, a to v jakékoliv směru.

Když spolu jednoho dne sedí na lavičce v parku a venčí kočku (ano, Olsenovi vlastní mainskou mývalí kočku jménem Agnes, kterou občas venčí), Nika se rozkecá o kapele a o tom, že by se jí odteď chtěla věnovat naplno, a to i na úkor vysoké školy, jíž studuje dálkově při práci v hudebninách..

Viktor udiveně nadzvedne obočí: „Cože?! Co blázníš? A kdo bude studovat, vždyť jsi na tu vysokou tolik chtěla!"

Nika prudce vydechne nosem. Tuhle reakci v koutku duše čekala.

„No kdo... Já asi!"

Brácha se zašklebí: „Jak tě tak znám, tak se na školu nakonec vyprdneš úplně! Jak můžeš bejt tak nezodpovědná? To chceš snad celej život někde poskakovat po pódiu?! Vždyť s takovou nebudeš nic umět, Niko!" je čím dál tím rozčilenější.

Nika se naopak snaží zůstat v klidu: „Ale Viku, na školu se nevykašlu, to ti můžu slíbit! Ta kapela je pro mě strašně důležitá, víš..." Nervózně si odloupne kousek černého laku z nehtu.

„Důležitá?! V tomhle věku pro tebe má bejt důležitá jedině škola! Chápej mě, prosím tě, chci, aby z tebe bylo něco pořádnýho!"

„Vždyť pracuju jako prodavačka v Music Hallu, co je na tom nepořádnýho?" nakrčí obočí.

„Niko, tam mrháš svým potenciálem! Na tu vysokou máš, seš chytrá!"

„Můj potenciál je, dělat hudbu!" odsekne Nika nekompromisně.

„Víš co?! Mám toho dost!" vykřikne Viktor. Rychle vstane a i s kočkou na vodítku zamíří k jejich paneláku.

Nika polkne naprázdno a zavře oči. Srdce jí divoce bije, roztřesenou rukou si prohrábne vlasy. Zarazeně hledí na jeden z vysokých topolů za betonovým pláckem. Nechápe mě... Nechápe!

Ale... Možná jsem to trošku přehnala. Jenže proč mě sakra nenechá jít mojí cestou?! Vůbec ve mě nevěří.

Z plic se jí vydere roztřesený výdech a zvedne ruku ke krku. Nahmatá malý stříbrný křížek na řetízku. Nikdy ho nesundává. Je od mámy. Mami... Ty bys ve mě věřila.

Rozhodne se, že ať už se to bráchovi líbí nebo ne, půjde svojí cestou a bude dělat to, co sama uzná za vhodné.

🎸🎸🎸

Párty na oslavu Lasseho dvacátých pátých narozenin je v plném proudu. Koná se na střeše hotelu, na které se rozkládá osvětlená zahrada se spoustou stromů, ozdobených světýlky. Jsou tu i vířivky a uprostřed toho všeho modře zářící bazén.