Kde je Harry?

2.1K 143 9
                                    

"Kde je Harry?" otázala se Naomi.
"Myje si ruce," potutelný úsměv ne a ne zmizet. Paní Stylesová se na mě zamyšleně podívala. Okamžitě jsem se přestala usmívat. Podívala se za mě a pak zas na mě. Rošťácky se zaksychtila a opřela se o opěradlo židle. Otočila jsem se a spatřila se usmívájícího se Harryho. Znova přimhouřila nechápavě oči. Podívala se na paní Stylesovou a ta s na ni usmála. Naomi to gesto pochopila, otočila se na nás a usmála se.
"Proč se vy dva tak usmíváte? Podělte se s náma o takovou radost," ďoubla si do nás paní Stylesová. S Harrym jsme rázem zrudli.
"Není o co se dělit," odpálkoval ji Harry.
"Nechcete pomoct sklidit?" raději jsem nabídla pomoc, než odpovídat na další otázky.
"Jasně, posbírej talíře a pojď se mnou do kuchyně," vzala talíř s masem a  bramborama a odešla do kuchyně.
Vzala jsem svůj talíř, Naomin, paní Stylesové a nakonec Harryho. Dlouze jsem si ho prohlédla.
Mačkal čistý ubrousek, přemýšlel a krčil své čelo. Nádobí jsem si dala do jedné ruky a pohladila mu čelo. Zvedl hlavu, usmál se a mračící Harry byl rázem pryč. Usmála jsem se a odešla do kuchyně.
"Kam vám to mám dát?"
"Říkej mi Anne, a sem do dřezu," nandávala nádobí do myčky.
"Chcete... Chceš ještě s něčím pomoct?" usmála jsem se.
"Ještě sklenice, prosím." Přitakala jsem a odběhla pro sklenice. Posbírala jsem skleničky a dala je do myčky.
"To bude všechno děkuji," mávla nade mnou rukou a já šla za Harrym. Seděl na gauči a mluvil s Naomi. Posadila jsem se vedle něj a on se otočil. Usmál se a zase se otočil na Naomi.
"Máte moc pěkný dům," složila jsem ji kompliment na dům.
"Děkuju, víš, že tu už bydlím od svých dvaceti?"
"Opravdu?"
"Nepodlejzej, já jsem její mazánek, ne ty," šiptl ke mě Harry.
"Od teď se to mění," zašeptala jsem mu do ouška a on se oklepal. Naomi nás až moc pozorně pozorovala, ale radostně se usmívala.
"Ano, i Harry tu jako malý prcek býval každý víkend. Ještě teď si pamatuju jak tu běhal nahatý a hrál si na Adama," zasnila se Naomi.
"Jo, Harry?" uchechtla jsem se.
"Bábi," řekl otráveným hlasem.
"Byl jsi roztomilej, neříkej, že ne."
"Ne," odpověděl stejně otráveně jako předtím. Dala jsem mu ruku na stehno a dál hleděla na Naomi. Trochu se uvolnil. Naomi se zaměřila na mojí ruku na jeho stehně. Okamžitě jsem ji odtáhla a Harry sebou cukl. Vyhledal mou ruku, a jelikož byl na gauči tak rozcapený, div si málem něco neudělal s krkem mu nedělalo problém proplést si se mnou prsty, dát si moji dlaň na břicho a palcem mi dělat malá kolečka na hřbetu dlaně u palce. Podívala jsem se na Naomi a ta se paličatě culila. Zčervenala jsem jako rajče. Snažila jsem se vymanit z Harryho příjemného propletení, ale ten pacholek jakoby věděl, že se Naomi dívá a oba nás skenuje svým bystrým zrakem.
"Ale zlatíčko, nemusíš se stydět, že se máte s Harrym rádi," na tváři se ji od úsměvu objevila vráska.
"Ty se za nás stydíš?" otočil se na mě Harry a zamračil se. Zazmatkovala jsem.
"To bude asi tím, že si vás tak prohlížím, že Audrey?" řekla Naomi a mně spadl těžký kámen ze srdce, že to nebudu muset říkat.
"Noo," sklopila jsem stydlivě zrak.
"Bábi!" okřikl ji Harry. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a pohodlnějc se usadila.
"Proč jsi mi lhal, že to není tvoje dívka, Harolde?" dobírala si ho. Jen ať není upřímnej, prosím, prosím.
"No nebyla, dokavaď mě Audrey nepolíbila v koupelně," pronesl to s takovým tónem, jako by to nebylo vůbec trapný.  Do háje.
"To bych do tebe, Audrey vůbec neřekla," zasmála se Naomi a mně bylo nanejvýše trapně.
"Jo, já taky ne," přidal se do smíchu s Naomi Harry. Zabořila jsem stydlivě obličej do Harryho ramene. Políbil mě do vlasů.
"Ale ulovil jsi moc pěkné děvče, Haroldíku," ztrapnila ho pro teď Naomi.
"Haroldíku?" jako bych se probudila z nějakého snu.
"Ona si ulovila mě," opravil Naomi a na mého Haroldíka nereagoval.
"Jo tak takhle," usoudila, že je to dobře a pak byla ticho, jen si nás znova prohlížela.
"Nechceš mlíčko, Haroldíku?" zašeptala jsem mu do ouška a zachichotala se.
"Ne, chci něco jinýho," zašeptal ke mně a políbil mě na tvář.
"Kašičku?" nepřestávala jsem se usmívat.
"Tebe," políbil mě znova na tvář.
Neodpověděla jsem a úsměv mi z tvaří zmizel. Harry se pousmál.
"Chtít můžeš," odpověděla jsem, dala mu rychlou pusu na krk a přitulila se k němu.

*** *** *** *** *** ***
Oběd a strávené odpoledne po boku Harryho a Naomi s Anne byl sem tam trapný a sem tam i zábavný. Dozvěděla jsem se od nich spoustu věcí o Harrym, že mi snad nestačí celý život abych všechny slova použila v útok na jeho osobu. A ohledně nás dvou? Miluju ho, moc. Možná až příliš, a mám dojem, že i on mě. Jen jsme si ještě ani jeden neřekli to slovo na m. Či si ujasnili jaké to mezi náma je. A já bych to už opravdu ráda věděla. V dlouhém tričku a kalhotkách jsem šla k Harryho dveřím.
"Haroldíku?" zaťukala jsem a vešla. Ležel na posteli a poslouchal nějaké písničky. Lehla jsem si vedle něj a on se otočil, zády ke mně. Sundal si sluchátka a trucoval.
"Co je?" zamračila jsem se.
"Nejsem žádný, Haroldík," zabručel.
"Jo Haroldík je naštvanej," políbila jsem ho na tvář. Schoval si tvář do peřin a lehl si na břicho.
"Haroldíku!" lehla jsem si na něj.
"Neříkej mi tak."
"Ale je to roztomilý."
"Ne to není."
Slezla jsem z něj a lehla si zady k němu. Však ty se připlazíš. Cítila jsem jak zvedl hlavu. Sedl si.
"Motýlku?" chytil mě za rameno. Otočila jsem se a skočila mu kolem krku. Spadl i se mnou na záda. Usmívala jsem se od ucha k uchu a on též. Menší strniště na tvářích a bradě přímo vyzívalo k sáhnutí. Chopila jsem se příležitosti a pohladila ho po tváři. Úsměv mu pomalu ustával a střídal ho soustředěná, rázná mimika obličeje. Prsty jsem mu jela až k bradě. Strniště mě příjemně píchalo.
"Dal bych cokoliv na světě, abych tě právě teď mohl vidět," pohladil mě po zádech. Pomalu, ale jistě se znova začalo objevovat cukání v podbříšku. Podívala jsem se na jeho rty. Jemné, růžové rty měl mírně pootevřené.
Vzala jsem ho za obě tváře a dlouze ho políbila. Polibek mi oplatil a tak se spustila bitva, kterou mohl vyhrát jen jeden. Pod nátlakem vášnivých polibků převzal velení a teď ležel nademnou. Ruka mu putovala od boku až ke stehnům. Své bujné přirození mi přitlačil do klína a já mu tise zavzdychala do úst. Jeho neposedná ruka mi vlezla pod triko a hladila mi podbříšek a postupovala výše a výše. Já své ruce zaměstnávala jemným škrábáním jeho zad. Přitračil na mé lůno podruhé, ale tentokrát zavzdychal on. Jazykový boj vzdal a přesunul se mi na krk. Sel mi ho jemnýma polibkama. Zavrtěla jsem se. Pomlu mi začal sundávat triko a to mě probudilo.
"Harry..." nevěděla jsem jak mu to naznačit. Přestal mi líbat krk. Svou pravou ruku taky stáhnul a dal ji vedle mé hlavy. Ukápla mi slza.
"Já..." bylo to pro mě až moc trapné.
"Jasně," pochopil a lehl si zpátky na záda vedle mě. Stáhla jsem si tričko zpět a utřela si slzy z tváří. Nos se mi zaplnil a já nechtěně popotáhla.
"Motýlku?" vylekal se Harry. "Udělal jsem něco špatně?" přitáhl si mě k sobě blíže. Hlavu mi položil na rameno. Pravou nohu si přehodil přese mě a objal mě.
"Ne, vůbec...Štve mě jen..." nedokázala jsem to doříct. Přišlo mi  divné před nim takhle o tom mluvit.
"Co tě štve?" konějšivě mi dělal na bříšku malé obrázky.
"No..."
"Bojíš se mít se mnou sex?" usnadnil mi to.
"Ne to ne... Teda ano... Ale ne tak docela... S tebou ne..."
"Bojíš se, že to bude bolet?"
"Ne... Teda vlastně jo, ale když já..."
"Neboj se, Motýlku, mluv ke mě otevřeně. Víš, že mi můžeš říct všechno."
Naposledy jsem se nadechla a spustila:
"Prostě jsem děsně nezkušená. Víš kolik holek ti ho už vykouřilo? Snad sto. A já nekouřila vůbec nikomu. A co když tě neuspokojim? Co když si sex se mnou vůbec neužiješ? Vždyť já absolutně vůbec nevim, co mám dělat," byla jsem doslova červená až na prdeli.
"Tak tohle jsem nečekal, ale dobře," zasmál se a pokračoval:
"To, že jsi nezkušená se mi líbí. Nikdy jsem neměl styk s nezkušenou holkou. Kouřilo mi ho přesně padesát holek. A vím tutově, že mě uspokojíš. A vím na sto procent, že si sex s tebou vždycky užiju. Nevíš, co máš dělat? No promblemo, stačí když vím, co mám dělat já," políbil mi tvář. Polaskala jsem ho po vlasech.
"Víš, že tě miluju, že ano?" podíval se na mě a v očích se mu odráželo blaho. Možná spolu nepotřebujeme proskákat v posteli den a noc, abych mu v očích viděla jak mě miluje.
"Já vím, Harry, já vím."

Butterfly Kde žijí příběhy. Začni objevovat