Butterfly

Půjdeš za ním?

Dívám se na obrazovku svého mobilu. Super, mám šest minut zpoždění. Člověk by neřekl, že já která bydlím od kavárny pět minut, příjdu pozdě. Prohrábla jsem si od popobíhání rozvětřené vlasy a zahla za roh, kde byla kavárna. U vchodu stál Elliot, zabořen do své tmavě modré bundy. Podíval se na své hodinky a pak si povzdechl. Zhluboka jsem se nadechla a šla rychlým krokem za ním. Elliot se začal rozhlížet, zda už konečně nejdu, a když mě spatřil, narovnal se a přivítal mě svým zářivým úsměvem.
"Jdeš pozdě," sklonil hlavu, aby se na mě mohl podívat.
"Fakt se moc omlouvám," pohlédla jsem se s úsměvem na promrzlých lících- na zem.
"Za vše se mi můžeš omluvit uvnitř v teple," mrkl na mě a otevřel mi dveře.
"Díky," zazubila jsem se na něj a vešla. Rozhlédla jsem se kolem a chtěla vybrat místa, ale Elliot mě s dětskou radostí předběhl.
"Můžu vybrat místa?" v očích mu zablesklo.
"Jistě," zasmála jsem se nad jeho radostí. Rozhlédl se po kavárně, radostí bez sebe, ale něco (spíše někdo) mu radost strhl z obličeje. Během jednoho pohledu mu radost opadla a nahradilo ji pohrdání. Podívala jsem se na Elliota a pak na jeho cíl. Jakmile jsem spatřila to, co zahlédl i Elliot, polil mě studený pot. Kudrnatá hlava stála u kasy a platila si společně s Jacobem caffe. Nevěděla jsem kam zdrhnout dříve. Kdybych hodila zpátečku, bylo by to divné a Elliot by se nejspíše urazil. Ale kdybych šla dál, Jacob a Harry by si mě všimli.
"Sakra," vydechla jsem.
"Tak asi žádné caffe," odfrkl si Elliot.
"Proč? Ty snad nechceš?" vzhlédla jsem k němu. Byl sakra velký a já se s ním cítila až moc malinká. Stejnak jako s Harrym... Ale u Harryho jsem cítila, že mě jeho výška spíse ochrání než ohrozí. Elliotovi jsem zatím nevěřila. A jeho výška mi v tom vůbec nepomáhala.
"Když tu je on?"
"Co s ním?"
"Půjdeš za ním?" podíval se na mě posmutněle.
"Jasně, že ne. Jsem tu s tebou Elliote," usmála jsem se na něj.
"V tom případě mě následujte, krásná ženo," vykročil svižně vpřed s úsměvem na rtech. Sedl si do zadní části kavárny. Bylo to útulné, nerušené místečko s velkým oknem po levé straně. Z okna byla nádherná podívaná na menší park, který byl pokryt načechranou pokrývkou sněhu. Díky jeho dlouhým nohám byl na tom kouzelném místečku rychleji než-li já. A taky rychleji obešel Harryho s Jacobem, takže neměli šanci si ho všimnout. Ale já se svýma krátkýma nohama nechodila tak rychle jako on. Nadechla jsem se a dala se do pochodu. Prosím, ať si mě nevšimne. Prosím. Do té doby než jsem se k nim přiblížila, šlo vše v pořádku. Stáli u pokladny, brali si své caffe a usmívali se na všechny světové strany.
"Děkuji," uslyšela jsem před sebou říkat Harryho. Strnula jsem. Co teď. Jeho ruka dala dívce za pokladnou peníze a to bylo znamení, že se s každou ubíhající sekundou otočí. Oči mi zabloudily na Elliota, který už netrpělivě čekal na můj příchod.
"Fuj," vykřikl Harry, když mě uviděl. A to mě hrozivě zabolelo. Sklopila jsem zrak a chtěla ho obejít, ale do cesty mi vstoupil Jacob.
"Nazdárek," protáhl slizce. Zvedla jsem svůj zrak z podlahy a zahleděla se do Jacobových očí. Nejhnusnějších očí, které jsem kdy mohla vidět. Zamračila jsem a chtěla ho obejít, ale Harryho hruď mi v tom překážela.
"Zdovolením," vpila jsem se tentokrát do Harryho očí. Těch nejkrásnějších na světě. Jeho černá panenka se zvětšila a on o krok přistoupil. Kdybych o krok neustoupila, dotkl by se mě hrudí. Vystrašeně jsem se zadívala na Jacoba. Levý koutek úst měl viděracky zvednutý. Věděl jak pro mě bylo těžké ustoupit. Ten parchant to věděl až moc dobře.
"Co když ne?" otázal se mě s rozšířenýma panenkama Harry.
Povzdechla jsem si a odhodlala se do něj strcit, aby se konečně pohnul. Chytil mé dlaně ještě dřív než se stihly dotknout jeho hrudi. Sevřel je pevně, ale zaroveň tak moc opatrně, jakoby se bál, že mi je svým dotekem zlomí. Podívala jsem se na jeho dlaně jak drží má zápěstí a pak do jeho zelených očí. Blesk, který se objevil i v šatně začal v Harryho očích znovu tancovat; připraven přemístit se do těch mých.
Harryho zelené oči mě znovu vcucly do svých spáru a nehodlaly mě z nich pustit. Chtěla jsem se z té pavučiny vymotat, ale byla jsem v ní tak perfektně lapena, že se mi nešlo ani hnout. Sotva jsem popadala dech. Harryho oči byly jako lepkavá pavučina pavouka. Lapila každou prolétající ženu. Každou. Nepatrně si mě za ruce přitáhl blíže. Ale nepřitáhl si mě ke svému tělu. Jen kousícek k němu. Jakoby se snažil překonat nějakou zakázanou čaru. Bylo to tak nepatrné, že to ani Jacob nemohl pochytit. Neudělala jsem ani půlkrok. Pohnula jsem se, to ano, ale né tak viditelně, aby to někdo krom mě a Harryho viděl. Olízla jsem si své vyprahlé rty a to přilákalo Harryho pozornost. Tentokrát jsem Harryho zrak lapila já. A to na své rty. Miloval, když si holky olizovaly smyslně rty. Přímo to zbožňoval. A ještě víc miloval, když si sály spodní ret. Neváhala jsem ani jedinou vteřinou svého času a spodní ret si vsála a skousla. Harry pootevřel ústa a prudce se nadechl. Vyzdvihla jsem pravý koutek darebácky vzhůru, vymanila se mu ze sevření, odstrčila ho a prošla mezerou, kterou jsem Harryho odsunutým tělem vytvořila. Věděla jsem, že se otočí. Otočila jsem se na něj i já a mohla uvidět jeho zmatený pohled. Usmála jsem se na něj a ukázala mu zdvižený prostředníček. I on mi s falešým úsměvem na rtech ukázal ten svůj. S potutelným úšklebkem jsem se otočila na Elliota, který si svým radostným úsměvem mohl své rty snad i roztrhnout. Přišla jsem ke stolu a chtěla si sundat kabát, ale Elliot vystartoval do pozoru a kabát mi sundat pomohl. Poté ho vzal a zavěsil za opěradlo židle, kterou mi následně odsunul.
"Děkuji," darovala jsem mu úsměv plný vděčnosti. Musím mu alespoň zaplatit caffe.
"Nemáš zač," usmíval se na mě, ale jakmile se kouknul za mě, se zamračil. Otočila jsem se a podívala se na narušitele Elliotovi gantlemanosti.
Harry na Elliota ukazoval kuřbu. Dlaň měl v pěst a dával ji rychle k puse a zase od pusy pryč. A vše tohle doplňoval jazykem, který tlačil zevnitř na tvář, a tak udělal zvenku bouli. Náramně si to užíval. Když jsem se otočila a on uviděl, že se na něj dívám, Elliota se svým kouřícím vystoupením nechal. Ten si sedl na své místo a Harryho zamračeně sledoval.
Harry se ďábelsky zakřenil a jeho prostředníček a ukazováček ve tvaru V, směřoval k jeho rtům. Ústama jsem mu posílala tichá ne, ne a ne. Jestli to udělá, je mrtvý. Prsty měl u rtů, ale jazyk zatím nevystrkoval. Ať přestane. Už tak mě ztrapňuje před celou kavárnou dost. Zvedl vyzívavě obočí a já se zastrachovala. To nevěstilo nic dobrého.
"Ne!" zaartikovala jsem poněkolikáté. Harry vycedil zuby a vystrčil jazyk. Dal ho do mezery mezi své dva prsty a začal s ním rychle hýbat nahoru a dolů. Poníženě jsem zavřela oči a on se za doprovodu Jacoba začal šíleně smát. Otevřela jsem oči a oba si je znechuceně prohlédla. Ukázali na mě, a když uviděli, že udělali stejné gesto, pustili se do ještě většího smíchu. Nskonec si plácli a pak odešli.
"O můj bože," řekla jsem uraženě a otočila se na Elliota. Ten prevít se usmíval a tiše se i pochechtával.
"To snad nemyslíš vážně," zasmála jsem se. Zrádce.
"Nemám ho rád, ale to se mu povedlo," prohrábl si vlasy.
"Seš zrádce," zadívala jsem se na park. Byl kouzelný. Při odmlce, která nastala díky mému menšímu zamyšlení- mi něco docvaklo. Harry mě držel před Jacobem za zápěstí. Ale to není to nejhorší. Díval se na mě víc jak minutu. Díval se na mě víc jak minutu před Jacobem.
A právě až teď jsem si uvědomila, co jsem to provedla.