Butterfly

Přeji pěknou zábavu.

"Říkám ti vypadni." Uslyšela jsem Karolinin hlas a Harryho ruka mě kolem pasu pevněji stiskla.
"Ježiš, vzbudíš ji," zašeptal Harry naštvaným hlasem.
"Co si myslíš, že tu děláš?" už šeptala i Karol, ale více nabroušeným hlasem.
"Leží," vložila jsem se do rozhovoru a usmála se od ucha k uchu. Rozevřela jsem pomalu víčka a podívala se na Harryho. Nezdálo se mi to. Byl tu.
"Ahoj," řekl Harry a zářivě se na mě usmál.
"Tohle na ni nedělej, když ji zase hodláš zlomit srdce," ukázala na Harryho prstem Karol.
"Karol, nevíš, co se stalo," chtěla jsem se posadit, ale Harryho ruka mě stáhla zpátky na něj. Zachechtala jsem se.
"Očividně tě zhulil a pak ojel," skřížila si ruce na prsou. Prohlédla si Harryho nahou hruď.
"Tak to pozor, holčičko! Tohle bych neudělal žádné holce!" byl nevrlý už i on. Ti dva spolu nemluví nikdy jinak, než-li v hádkách. Začíná to už být krapet otravné.
"On si vzpomněl Karol," pohlédla jsem jí do očí a dělala Harrymu na hrudi malá kolečka. Měl tak jemnou kůži. Chybělo mi se ho dotýkat.
"Nevěřím," otočila se a odešla z pokoje.
"Myslím, že je do mě zabouchlá," poznamenal Harry, když Karol hlasitě tříškla dveřmi. Zíral na dveře a svoji dlaň na mých zadech rozpohyboval. Svými prsty mi pomalu přejížděl po kůži na zádech.
"Ať si je," vylezla jsem na Harryho, sedla si mu na podbříšek a ruce mu dala vedle hlavy.
"Měl bych s ní začít chodit,"naklonil se o kousek vedle, aby viděl lépe na dveře a šibalsky se usmál.
"V tom případě bych měla zavolat Elliotovi," podívala jsem se před sebe se stejným zákeřným úsměvem.
"Si zkusíš," dal mi ruce na boky.
"Nebo Jasonovi? Dlouho jsem o něm neslyšela, měla bych si s ním někdy vyjít," přehodila jsem si vlasy na záda a andělsky se na Harryho usmála.
"Tak fajn. Ty jdi s Jasonem a já půjdu s Taylor, nebo Britany? Ježiš nesmím zapomenout na Chloè, Christian a Andreu," na obličeji mu hrál stejně nevinný úsměv jako mně.
"Fajn, jdi si ty děvky klidně oprcat," udělala jsem naštvanou a slezla z Harryho. Nikdy jsem nechápala, proč se holky naštvou kvůli kravinám, ale až teď jsem mohla přijít na jistý fígl.
Pokud jste naštvané- dřív nebo později, se začne lísat. A jak. Otočila jsem se na bok- zády k němu. Nejdříve se zasmál a pak jsem mohla ucíti jak se otočil také na bok- směrem k mým zádům. Nastalo ticho. Co sakra dělá?
Na svých zádech jsem ucítila jeho dva prsty jak s nima chodí jako panáček po mých zádech, nahoru a dolů. Odtáhla jsem se. On se přitáhl, mnohem blíž než předtím. Jeho teplý dech mě zalechtal na krku. Jeho prsty přestaly kráčet po mých zádech. Místo nich mi po krku vlál jeho teplý, smyslný dech. Zuby-nehty jsem se držela, aby mi na krku nevystouply chloupky.
"Motýlku," vydechl uličnicky a tím mi vyslal proud rozkoše do celého těla. Jeho dech se odrážel v každé buňce a svalu. Přitáhla jsem si peřinu ke krku a on se uchechtl. Parchant.
"Vím, že nejsi naštvaná."
Jeho ruka se dala do pohybu. Od půlky stehen jel hlemýždím tempem až k mému břichu, kde se zastavil a prsty nasměroval k mému podbříšku.
"Na to ani nemysli," procedila jsem mezi zuby.
"Dobře," odpověděl veselejším tónem a ruku ze mě sundal. Nečekaně rychle mi z krku strhl peřinu a rty se přisál na můj krk. Dobře, to by nebylo tak strašný, kdyby mě na něm nezačal rty lechtat. Dělal přesně to, co se dělá malým dětem na bříšku. Kde jim na bříško vibrujete rty a je to strašně lechtá. Jenže já nebyla skoro nikde lechtivá. Skoro.
Krom krku. Kdekoliv jinde jste mi tohle udělali- nic by se nestalo. Ale na krku? To jsem se mohla počůrat smíchy.
"Harry," zajíkla jsem se smíchy. Chytil mě za boky, abych se mu nekroutila a přidal na intenzitě. Přemístil se nade mě. Na sekundu jsem vzhlédla a mohla uvidět jak se jeho úsměv odráží v ranních paprscích slunce a jeho oči ozařují vše kolem.
"Harry, já se počůrám," smála jsem se jako zběsilá. Škubala jsem sebou na všechny strany. Na tváři mě cosi zalechtalo. Byly to na hromadě, několik zmuchlaných vlasů. Okamžitě jsem se přestala smát a nahmatala si novou plešku na hlavě.
"S tím si nedělej starosti," zašeptal mi Harry do ucha a políbil mě na tvář. Rukou sebral hromádku vypadlých vlasů a vstal, přičemž mě vlasama polechtal znovu.
"Kam jdeš?" posadila jsem se.
"Udělat nám snídani," ukázal mi ďolíčky a pak vše co jsem mohla jiného vidět byl jeho vypracovaný zadek v červených boxerkách. Pousmála jsem se a dostala nutkání běžet za ním a plácnout ho přes něj. Vyhrabala jsem se z postele, ale jakmile mé bosé nohy pocítily chlad podlahy, zamotala se mi hlava. Harry vyšel ze dveří svižným krokem. Přišlo mi namyšlené a neslušné tu jen ležet a vyčkávat, až mi přinese snídani přímo do postele jak nějaké královně. Překousla jsem pocit, že se mi vše kolem motá a pomalými krůčky si to zamířila až k Harrymu do kuchyně. Cestou jsem se přidržovala všeho možného a dávala si menší pauzy. Takhle špatně mi snad nikdy nebylo.
Na rohu, kde končila chodba a opodál začínala kuchyň jsem se opřela hlavou o studenou zeď a poočku pozorovala jak se v kuchyni ubydluje. Polovinu času, co tam byl, pořád něco hledal, ale jakmile měl vše přichystané, pustil se do práce. Ani tak moc mě nezaujal fakt, co vaří. Více mě zaujalo to jak moc to miloval. Jak se jeho svaly na zádech napnuly, když se snažil pečlivě rozkřápnout dvě vajíčka. Jak si zuby kousal spodní ret. A ten zadek. Jak já tu jeho zadnici miluju. Když byl zády k pultu s barovými židlemi a míchal jakousi směs, potichounku jsem se vplížila na jednu z židlí. Vyškrábala jsem se na ni a sedla si, hlavu jsem si na pultu podložila rukama a sledovala jak vaří.
"Taak," poznamenal a otočil se, přičemž zabloudil očima na mě a levý koutek úst mu okamžitě vyšplhal výše. Položil misku vedle mě a pohladil mě po vlasech. Zavřela jsem oči. Neměla jsem náladu na povídání a tak jsem jen zavřela oči a pousmála se.
"Ne, že by jsi mi tu nedělala hezkou společnost, to neříkám, ale tvá hezká hlavička mi tu krapet překáží, lásko," poznamenal sladce. Přikývla jsem a seskočila z židle, což jsem ale neměla dělat. Mé nohy se mi podlomily a já se zhroutila k zemi. Zasmála jsem se a pokoušela se vstát, ale Harry byl rychlejší. Vyzvedl mě do náručí a já nenamítala. Políbila jsem ho na krk a položila si hlavu na jeho pravé prso. Přešel se mnou pomalu do obývacího pokoje.
"Zhubla jsi, jsi lehčí než si pamatuji," procedil skrze zuby, zamračil se a opatrně mě položil na měkký gauč, pod hlavu mi dal několik polštářů.
"Bylo toho na mě moc."
"Já vím," zašeptal sklesle a přešel zpátky do kuchyně.
Zavřela jsem obě oči únavou a zaposlouchala se do Harryho vaření.
Všude kolem byla tma a chlad. Přes menší okno u stropu prosvítaly pramínky měsíce. Zažmourala jsem ve tmě, ve snaze najít něco, co by mi napovědělo kde se nacházím. Nic.
"Haló?" pokusila jsem se o jakoukoliv komunikaci.
"Motýlku?" ozvalo se z druhé strany místnosti.
"Harry?"
"Pane bože, Audrey, co tu děláš?!" zděsil se.
"Harry kde to jsem?"
"Tady nemáš být," jeho tón hlasu byl zmatený, naštvaný a smutný.
"Co... Harry, co se děje?" začal se mě zmocňovat pocit úzkosti. Vstala jsem a chtěla se za ním rozeběhnout, ale byla jsem připoutána ke zdi. Zpátky jsem si sedla a snažila se želízka kolem mé nohy sundat, rozbít, ale marně.
"Moc mě to mrzí," vstoupil do paprsku měsíce a já mohla spatřit jeho tvář v krvi a škrábancích. Vlasy měl rozcuchané a oblečení taktéž od krve. Nohy měl také připoutané ke zdi, ale s délším řetězem. Za touto místnosti se začaly přibližovat hlasy.
"Miluju tě." A to bylo to poslední, co mi řekl. Byla jsem natolik v šoku a dezoreintovaná, že jsem si ani neuvědomila, že to vyslovil. Bývala bych to řekla zpět. Hlasy se přibližovaly, až byly skoro u nás. Klíče zařachotily a zámek zaskřípal. V tom se rozlítly jakési dveře v prostředku místnosti-nedaleko Harryho. Prudký příval světla mě oslepil- mně z toho začaly štípat oči. Harry se stáhl a přitiskl se co nejblíže ke zdi a cosi si pod nosem stále mumlal. Vypadal, jako smyslů zbavený.
"Kdepak je můj trhač?" zvolal vesele Jacob. Jakmile se k mým uším dostal ten nejjedovatější hlas, co jsem kdy mohla zaslechnout, zmocnil se mě hněv.
"Co ty tu chceš," vyprskla jsem hrozivě.
"Tady se někdo zlobí," znova se uchechtl a přešel k Harrymu.
"Ne, tentokrát ne," mumlal Harry a s každým Jacobovým krokem se posouval dozadu, až narazil na zeď v rohu.
"Ale ano, ale ano," vyndal z kapsy jakousi injekční stříkačku, klekl si před Harryho a dlouze se na něj zadíval.
"Nech ho!" vykřikla jsem. Jacob ani Harry se na mě nepodívali. Harry hleděl kamsi dolů pod sebe, zatímco Jacob z něj nespouštěl oči.
"Býval jsi fakt dobrý kamarád, Harry," pohladil ho po vlasech a Harry s sebou škubl. Stále si něco šeptal, ale už jsem nemohla rozeznat, co to blábolil.
"Nojo," nadechl se a injekčno stříkačku i s tekutinou připevněnou na ní zabodl do jeho krku.
"Ne!" vykřikl Harry. Jacob zmáčkl a tekutina se vlila do jeho těla.
"Přeji pěknou zábavu," poznamenal při svém odchodu. Zabouchl za sebou dveře a zamkl.
"Harry?" zašeptala jsem a plazila se po čtyřech za ním tak daleko, jak mi to řetěz dovolil. Harry sebou v rohu místnosti nepřirozeně škubal. Škubal s sebou nejméně dvě minuty a pak přestal. Slyšela jsem jen rychlý a silný dech.
"Harry," špitla jsem s náznakem strachu. Jedním hbitým pohybem urval svá železná pouta a narovnal se; nebo lépe řečeno- nahrbil se. Velký hrb na zádech vypadal nejen ošklivě ale i bolestivě. Začal vrčet jako rozzuřený pes a pomalými kroky na čtyřech se začal přibližovat. Ve svitu slunce jsem uviděla jeho obličej. Kůže na krku byla žilnatá a oči posety krvavými žilkami. Jeho zářivě zelené oči s nádechem hnědé byly zapomenuty. Nemluvně o jeho lidskosti. Hruď se mu prudce zvedala a zase klesala. Sálala z něj zlost a strach. Zacouvala jsem zpátky ke zdi a přitiskla se na ní ve snaze najít v ní pomoc a bezpečí. Harry na mě hleděl hladvýma očima šelmy.
"Harry, to jsem já," dala jsem dlaně před sebe. Ale jako bych mluvila do vzduchu. Levou nohu dal dozadu a pravou pod sebe. Sklonil se a hlavu vystrčil před sebe a já poznala, že se připravuje k útoku. Zhluboka jsem se nadechla. První slza se vydrala na povrch a stékla po mé tváři. Tíha situace na mě dopadla jako velký kámen z nebes. A jak jsem předpokládala, tak se i stalo. Harry vystartoval a šel nejdříve po mých nohou. Vykopla jsem před sebe a odkopla ho od sebe, ale to jen na pár sekund. Harry hlasitě zakřičel a vrhl se kupředu dokončit to co již začal.
"Harry sakra!" vyjekla jsem a snažila se ho ze sebe setřást. Rukou se rozmáchl a nehty se zaryl do mého ramene. Vykřikla jsem bolestí. Drápy z mého ramene vyndal a zakousl se do mé paže. Bolest se mi rozlinula po celém těle. Zavřeštěla jsem ještě více, až mi selhal hlas. Bolest byla tak silná, až se mi z toho zamotala hlava. Nával slz byl tak prudký, že jsem ani neviděla před sebe. Harry zatahal a
s tím mi rval jak kůži tak i maso. Kopala jsem před sebe, křičela, mlátila ho do obličeje pěstmi, škrábala, ale bylo to stejně marné jako kdybych na něj mluvila. Ukousl mi kus masa z ruky a vyplivl ho na zem. Křikem jsem si vyřvala hlasivky. Snažila jsem se křičet o pomoc, ale vycházel ze mě jen sípavý zvuk.
Vzhlédl a přemístil se na můj obličej. Sekundu si ho prohlížel a pak se jeho zuby zakously do mého krku. Pokud jsem předtím řekla, že byl jak smyslů zbavený, tak potom nevím, co bylo tohle.
"Motýlku," ucítila jsem něčí dlaň na své tváři. Otevřela jsem oči a před sebou uviděla červené oči a žilnatě posetý krk. Na obličeji měl krev a zuby ostré jako břitva.