Butterfly

A jak by se to zvrtlo.

Půl roku uběhlo jako nic a já stále neměla odvahu se Harrymu vypařit ze života. A nejhorší na tom všem bylo, že ač jsem se snažila omezovat s ním styk, čím více jsem se mu vyhýbala, tím více času jsme trávili u sebe. Nechapu jak je to možný. Ale to nebylo vše.

*flash back*
Leželi jsme u Harryho na posteli, poslouchali pomalé písníčky a jen tak spolu klábosili. Ležel rovně na posteli a já měla hlavu na jeho břiše a nohy směrem k oknu.
"Hele?" začala jsem a zapomněla na předešlé téma.
"Jo?" namotal si na prst pramen mých mokrých vlasů.
"Od kaď znáš toho Freda?"
"Od dětství, proč? Líbí se ti?" zamračil se. Půjčila jsem si jeho pravou ruku a hrála si s ní. Měl tak hrubé dlaně, obě. Natáhla jsem se ke stolku a ze šuplíku vytáhla krém na ruce. Prdla jsem mu malinko na dlaň, zavřela kré a hodila ho vedle sebe. Lehla jsem si zpátky na Harryho nahé břicho a začala mu rozmazávat krém.
"Jen, že jsem ho s tebou nikdy neviděla." Přestal s laskáním mých vlasů, zavřel oči a užíval si masírování dlaně.
"Byl v Číně, nechceš mi namasírovat záda?" otevřel oči a usmál se prosebně. Vstala jsem a on se otočil na břicho. Sedla jsem mu na zadek, popadla krém a rozetřela mu ho po vypracovaných zádech. Rozetírala jsem mu ho po každým kousku jemných zad. Různě mu je hladila, mačkala a sem tam na jeho přání ho poškrábala. Začalo mi příjemně cukat v podbříšku a má mysl začala vymýšlet jak by má ústa ráda slíbala každý milimetr těhto dokonalých zad. A jak by se to zvrtlo. A já se přistihla nad tím, že až moc toužím tohohle muže ojet. Ano, já Audrey Axford, které se i v jedna dvaceti hnusil sex, po něm teď toužila nejvíc na světě.
"Nad čím přemýšlíš, že jsi tak potichu?" řekl Harry a tím mě probudil z uvažování, mám či nemám tohle obří stvoření svléknout z červených boxerek a ošukat ho.
"Nad ničím," zčervenala jsem jak rak.
"A to za tebou najednou teď přijel? Nebo jak?" odvedla jsem ho zpátky na tohle téma, jen ať už raději drží klapačku o tom, nad čím zas přemýšlím.
"No, my si voláme skoro furt, jen když jsi se mnou tak ne," napnul svaly a já je okamžitě začala masírovat.
"Proč ne?"
"Musím se věnovat tobě, ne telefonu."
"Aha, a proč sem teda přijel?" trochu jsem se zakroutila na jeho zadečku. Ať už to cukání v podbříšku přestane!
"Aby poznal tu slavnou Audrey Axford, a taky protože koused od sud bydlí," pousmál se.
"Ty jsi mu o mně už říkal?!" vyjekla jsem.
"Už dávno."
"Jak dávno?!" zvýšila jsem hlas.
"Už od chvíle, co jsem tě nenáviděl."
"Cože?!" přestala jsem s masírováním a vystrašeně hleděla do zdi.
"Co jsem tak hroznýho provedl, že hned ječíš?" zasmál se drze. No do háje! Tak Jacob už tak dlouho ví, že se s ním znám?! Ne, ne, ne!
"Nic, promiň," obkroužila jsem Harrymu rukama kolem lopatek a pokračovala po páteři až k lomu boxerek, kde jsem se rukama vydala na levou a pravou stranu. Jela jsem pomaloučku dolů k boku zad, tam jsem jela pomalu do půlky nahoru a znova dolů k lemu boxerek, kde jsem se zastavila. Rukama jsem mu mačkala příjemně boky u pánve. Zajela jsem prsty trošku více k peřině. Blíže k podbříšku, ale ne natolik, abych byla úppně u něj. Ucítila jsem se jak se Harry napnul a já s ním. Zavřel oči a dech se mu zrychlil. Pousmála jsem se a přejela jsem mu po gumě u boxerek, a pak dál jakože nic hladila dál boky, těsně nad pánví. Poposedla jsem si. Harry napnul snad všechny svaly na zádech a hlavu si dal na druhou stranu. Zakroutil zadkem.Přestala jsem a vrátila se nahoru ke krku. Uvolnil se a otevřel oči, dech měl ale stále ostrý a divoký. I když dýchal potichu, záda se mu rychle zvedala. A já mohla zjistit, že dýchá stejně rychle a zbrkle jako já.

*Konec Flash backu*

Neděsila mě představa toho, že by mezi mnou a Harrym něco mohlo být. Ani to, že by s někým byl. Ale to, co by mu mohl Jacob udělat. Už několik krát jsem se s nim střetla v Harryho bytě, ale jakoby si mě ani nepamatoval. Byl ke mně milý, i když jsem na něj promluvila sotva dvě slova. V jeho přítomnosti jsem byla vyplašená a vystrašená. Harry se mě ptával, co se to se mnou děje, že jeho kamarád Frederik o mě má starost. Že ho nemám ráda nebo co. Má pravdu, nemám. Ale je tu jedna světlá stránka. Donutila jsem Harryho aby zavolal své matce. Bránil se, ale po usilovném přemlouvání a slíbení, že s nim budu na Vánoce, jí zavolal. Povídali si dobrou hodinu. Jakmile jsem mu už nemusela napovídat, co by měl říkat jsem šla do druhé místnosti a nechala ho samotného. V knihovně, kterou jsem objevila tak v říjnu jsem rozečetla nějakou knížku. Jakmile Harry dovolal, mi poděkoval. Tolik toho netušil. Například to, že jeho otec nepustil jeho matku ani se na něj podívat do nemocnice, a taky poté jakmile ho pustili z nemocnice. Tekly mu slzy, ale nezvlykal. Jen mu sem tam ukápla slza, když vyprávěl, co mu matka vyprávěla. Já ho držela za levou ruku a byla tam s nim. A taky se s jeho otcem nakonci listopadu rozvedla. Dostala polovinu jeho peněz, které oprávněně patřili jí a odstěhovala se. Teď bydlí ještě s jeho babičkou v rodiném domku nedaleko Harryho vily. Já vždy říkala, že ať chce sebe víc tak si ho jeho matka klidně i nevědomky najde. A hele. Bydlí od sebe dvacet minut cesty. Domluvil se s ní, že ji a babičku, i se MNOU musí někdy navšívit. Omluvil se mi, že jí o mně vyprávěl, ale jakmile mi řekl, že s ní měl opravdu a stále má pěkný vztah, jsem to i pochopila a byla ráda. A kdyby si ten prevít nezmněnil telefoní číslo a bydliště, jeho matka by ho mohla i vyhledat. Nikdy nepřestávala s hledáním, ale policii do toho netahala. Jejich spory byly jen mezi ní a jejím synem. A taky je mi vděčná, že jsem ho donutila aby jí zavolal. To ke další důvod proč mě chce znova vidět. Vždycky jsem měla paní Stylesovou ráda, tak mi to problém nedělalo. Klidně ji navštívím. Jen ne dnes, zítra a ani za týden.
Taky s Darcy se to zlepšilo, díky mému výbornému hereckému talentu, který jsem nemusela ani předvádět. Vše co jsem v dětským domově dělala, jako mluvila k Harrymu a Darcy, objímala jednou i políbila Harryho, jsem dělala jako by to bylo reálné. A to jsem si v hlouby duše přála. Jen jsem si to nechtěla připustit.
Z našeho uhlazeného chování a toho jak nás má Darcy ráda nám dovolili si ji brát na víkendy jednou za dva týdny. Harry nemůže být šťastnější. Jen jsem se ho ještě neodvážila zeptat, proč si už dávno nepořídil manželku a dítě. Vím, že sní o tom mít dokonalou rodinu s dvěma dětma a manželkou, která by ho milovala a on by mohl milovat ji. S tím se mi svěřil. A já mu s falešným úsměvem popřála ať se mu to vydaří. Myslela jsem to zcela vážně, ale upřímný úsměv mi nešel udělat. Prostě to nešlo. Vím, že se s Harrym se vším všudy známe tak rok, ale představa, že... Že... Že je šťastný s nějakou jinou mi hnalo slzy do očí. To, že je šťastný mě naopak hřálo u srdce, ale to že mu podává slepeckou hůl, pomáhá rozluštit slepecké písmo, podává nějaké věci nebo odpovídá na nějaké jeho stupidní otázky nějaká jiná... Chci pro něj jen to nejlepší... Ale sakra! Štve mě! Ne sere! A to zatraceně hodně sere to, že ho šťastným nemůžu, ale kvůli mé debilitě v mládí udělat šťastným já!