13.

13 1 2
                                    

Kapitola 13.
Prohlídka

20.1.1981

Už nějakou dobu přemýšlím nad tím, že bych si někam zašla. Protože se docela nudím. Celý odpoledne jen koukám na televizi. Před chvílí dávali zprávy, nemluvili ale o ničem jiném než o té nové nemoci. Přejmenovali ji na AIDS. Nikdo pořádně neví, o co jde ale docela se obávám, že to bude vážnější a vážnější..

Teď jsem si vzpomněla, že jsem ještě nebyla na prohlídce Brianova domu. Doteď pořád chodil on ke mě a k němu jsme se nějak nedokopali.
Hned vypnu televizi a jdu se převléct. Mezi přípravami na odchod si zavolám taxi, které pro mě asi za pět minut přijede a odveze mě k Brianovi.

Krátce po zmáčknutí zvonku u dveří mi Brian otevře. Hned jak mě uvidí, na tváři se mu objeví úsměv od ucha k uchu.
,,Přišla jsem na tu prohlídku.'' uchechtnu se.
,,Tak tedy vítej.'' Brian poodstoupí abych mohla projít dveřmi.
Hned jak za námi zavře, nalepím se mu na rty. Brian spolupracuje.

Strhnu ze sebe kabát. Vyskočím a obmotám svý nohy kolem Brianova pasu. Brian mě včas chytí a odnese mě do ložnice. Tam mě hodí na postel.

Cestou si všimnu jeho kytary postavené ve stojanu.
,,Jee Red Special!'' usměju se a Brian se na mě zaraženě podívá.
,,Promiň, pokračuj.'' chytím ho za tričko a přitáhnu ho k sobě.

~•~

,,Támhle, táhmle napravo je Velký vůz.'' ukáže prstem na oblohu.
,,Tamhleto vypadá jako labuť.'' řeknu a ukážu na uskupení hvězd.
,,To je Lev.'' uchechtne se.
,,Myslíš že se dá z hvězd číst budoucnost?'' zeptám se a podívám se na Briana.
,,Jo. Koukni,'' zabodne prst do oblohy. ,,Támhleto souhvězdí ukazuje, že jestli se okamžitě nezvednu z tý deky tak tady umrznu.''
Začnu se Brianově věštbě smát.
,,Nejspíš nás čeká stejný osud.'' uchechtnu se. ,,Tak půjdem dovnitř a já nás zahřeju.'' usměju se.

,,A jak?''
,,Připravím nám horkou koupel.''

Sbalíme deku, na které jsme leželi a odejdeme dovnitř. V koupelně napustím plnou vanu horké vody, do které nakydám co nejvíc mýdla pro pořádné bubliny.

~•~

,,Nikdy jsem si nevšiml toho tetování na tvý noze.'' poznamená Brian.
,,Jo, to je slunce. Nechala jsem si ho udělat po tom, co jsem odešla z děcáku ještě spolu s mojí tehdejší kámoškou, ona si ale nechala udělat měsíc. Myslela jsem, že budu mít šťastný, svobodný, prosluněný život, takže proto slunce.'' pokrčím rameny.
,,Ta kámoška, nebyla to ta holka, co jsme potkali tehdy po tom interviewu?''
,,Jo, byla.''

,,A proč se s ní už nebavíš?''
Dlouze si povzdechnu.
,,Bavili jsme se spolu od dětství, chodili jsme spolu do školy i na střední. Pak jsme ale nikde nemohli sehnat práci a ona přišla s tím, abysme dělali prostitutky. Později jsem začala chodit s jedním klukem, s Robertem. Tajila jsem před ním co dělám. Jí se ale líbil taky a tak mu řekla pravdu o mě a přebrala mi ho.''
,,Aha.'' kývne Brian.

,,Víš, já ho tehdy hrozně milovala a neskutečně mě to ranilo. Myslela jsem, že už nikdy nic takovýho znovu nezažiju. Ale spletla jsem se.''
Brian se mi zakouká do očí. Chvíli jen mlčky kouká a pak mě dlouze políbí.

,,A teď mi řekni co mají všichni s mýma očima, že na ně každý tak zírá.'' změním rychle téma.
,,No tvoje oči jsou nádherný! Člověk by musel být slepej aby si jich nevšiml. Je to tvoje poznávací znamení.''

You And I Forever...Kde žijí příběhy. Začni objevovat