You And I Forever...

20.

Kapitola 20.
Zatím
O dva měsíce později
7.2.1982

Kromě častých procházek po Montreux, navštěvování různých akcí a nahrávání často chodíme nakupovat. Nejvíce já s Fredem samozřejmě. Ať už se jedná o jídlo, oblečení, nebo jenom denní tisk, z velké většiny nakupujeme my dva. Dnes se jedná o oblečení.

,,Zkus si tyhle šaty!'' pobídne mě Freddie.
,,Vždyť jsou fialový.'' ohrnu nad nima nos.
,,No a? Fialová je krásná barva a k tobě bude sedět perfektně.''
,,A ty si vem tenhle fialovej oblek, ať k sobě ladíme.'' uchechtnu se a podám ho Fredovi.
Hned si jdeme ty kousky vyzkoušet.

,,Zdá se mi to nebo říkáš o každý barvě že ke mně sedí?'' zeptám se ho, když vylezeme z kabinky.
,,Říkám to, protože je to pravda.''
Jen se nad tím pousměju.
,,Tak co na to říkáš?'' zeptám se a kývnu k šatům, které mi sám vybral.
,,Nádhera! Otoč se.''
Pomalu se otočím kolem své osy a Freddie si mě během toho zaujatě prohlíží.

,,Počkej co to tu máš?'' zarazí se najednou a začne si zblízka prohlížet moji hruď.
,,Já nevím, už to tam nějakou dobu mám. Asi nějaká kopřivka.'' pokrčím rameny.
,,Tohle nevypadá jako obyčejná kopřivka.''
Na Freddiem jde vidět, že o mě má obavy.
,,A co to podle tebe je?''
,,No já nevím, já nejsem doktor ale k nějakýmu bys měla zajít.''
Dlouze si povzdechnu.
,,Zlato, zdraví není žádná sranda. Slib mi že s tím někam zajdeš.''
,,To říká ten, co byl naposledy u zubaře před jakou dobou?''
,,Uznávám, že nejsem nejlepší příklad. Takže se mnou neinspiruj a slib mi že k němu někdy zajdeš. Dvacet minut od hotelu je zdejší doktor, zařídím ti u něj prohlídku jestli chceš.''
,,Dobře, ale zařídím si to sama.''

O dva dny později
10.2.1982

,,Slečna Fosterová!'' zvolá sestřička a vydám se do ordinace.
,,Dobrý den, co vás trápí?'' zeptá se doktor hned po příchodu.
,,Mám na krku a hrudi už delší dobu nějakou kopřivku.''
Svléknu si tričko a doktor si prohlídne vyrážku.
,,Jak dlouho už ji tam máte?''
,,Ehm no.. asi měsíc. D-dva.''
,,Dobře..'' zamumlá si pod vousy. ,,Pošlu vás na krevní testy a uvidíme.''
Trochu znervózním. Když mě posílá na odběry znamená to něco vážnějšího?

,,Je-je to tak vážné?''
,,Nechci vás děsit, ale mám podezření na AIDS.''
Na chvíli se mi zastaví srdce. Nemají tuhle nemoc jen gayové? Kde jsem to mohla chytit? No jo vlastně, dřív jsem denně spala s tak deseti chlapy všeho druhu. Někdy i s více.
A jeden z těch úchylů mě nakazil...

,,Je na to lék?'' zeptám se, i když sama znám odpověď.
,,Bohužel ne. Existují samozřejmě léky na zmírnění symptomů a bolestí, ale nic víc medicína zatím neumí.''
,,Zatím..'' zašeptám si pro sebe.

Zakryju si ústa rukou a snažím se nějak uklidnit.
,,Hlavně v klidu. Není ještě jisté, jestli to máte. Krevní testy by měli být hotové do dvou týdnů, pak vám zavolám výsledky.''

~•~

Doktor mi předepsal nějakou mastičku na ty fleky. Nevím, jestli to něčemu pomůže ale prý to mám jen zkusit.

Už asi půl hodiny sedím na lavičce a snažím se nějak vzpamatovat a uklidnit. Ještě to není potvrzený, vůbec to nemusí být AIDS.
Třesoucíma rukama si zapálím cigaretu. Popotáhnu z ní a rozlédnu se po okolí. To prostředí tady mě velice uklidňuje. Krásný jezera, hory, lesy, čerstvý vzduch, který si kazím cigaretou.. Jako v ráji.

Zhluboka se nadechnu.
Nebudu se přece stresovat kvůli něčemu co ani nemám potvrzený. Až přijdou výsledky, začnu to řešit. Jestli to bude potřeba...