You And I Forever...

15.

Kapitola 15.
Uteklo mi něco?

1.3.1981

,,Zlato rozmazal jsem si linku!'' zavolá na mě Fred.
,,Jak se ti to povedlo?''
,,Nevím, to určitě udělal Roger!'' ukáže na Rogera rozvaleného na malém gaučíku.
,,Jo, asi se sjel, to pak člověk nikdy neví co dělat viď?'' řeknu lehce naštvaným tónem a Roger sklopí pohled k zemi.
,,Ukaž, opravím ti ji.'' špitnu k Freddiemu.

Během mého opravování někdo zaklepe na dveře.
,,Za deset minut začíná koncert!'' prohlásí Paul.

,,Nalíčíš mě ještě?'' zeptá se mě Brian a přikývnu.

,,Deacy neser pořád s tím foťákem!'' zamumlá Roger.
Deacy se od Rogera přesune k nám.
,,Deacy ne vypadám hrozně!'' vyjeknu a skloním hlavu k zemi.
,,Ty jsi vždy nádherná.'' zašeptá ke mě Brian.
Mám pocit že se červenám.

,,Už jen dvě minuty.'' upozorní Paul kapelu znovu.

Kluci se tedy vydají k pódiu.
,,Pojď s náma!'' pobídne mě Brian a popoběhnu za ním.

Kapela se zastaví před schůdkama vedoucíma na pódium.
,,Hodně štěstí kluci.''
Brian mi ústy naznačí slova miluji tě. To mě zahřeje u srdce. Těsně před odchodem na pódium mu pošlu vzdušnou pusu a pak už jen sleduju jak Brian odchází za zbytkem kapely a bere s sebou svoji kytaru. Tím začne velká show.

~•~

,,Byli jste skvělý!'' vypísknu když se kluci vrátí do šatny.
Unavený, ale šťastný.
,,Díky zlato.'' usměje se Fred.
,,Nechcete se jít někam napít?'' navrhne Roger.
,,Sotva si sedneme a už chceš chlastat?'' zkritizuje jeho nápad Deacy.
,,Nemyslim hned.'' rozhodí rukama Roger. ,,Až si trochu oddechnem a tak.''
,,Já nepůjdu.'' řekne Brian a na setinku se podívá na mě.
,,Proč?'' zeptá se Fred.
,,Nemám chuť.''

Kluci se opravdu asi za hodinu seberou a odejdou pryč. Kromě Briana. Ten se mnou zůstal v šatně.
,,No, co my dva teď tady?'' uchechtne se Brian.
Bez rozmýšlení se odrazím od kraje stolu a dojdu k němu. Začnu ho líbat.
Brian začne couvat i se mnou ke gaučíku u stěny. Mezitím mu začnu rozepínat košili, kterou z něj hned strhnu.

,,Počkej není zamčeno.'' uvědomím si.
,,No a?'' Brian pokračuje v sundávání mojí halenky.
,,Někdo sem přijde.''
,,Nepřijde.'' uklidňuje mě.

~•~

,,Nechtěla bys jít někam do baru?''
,,Neříkal jsi klukům náhodou že nemáš chuť?'' uchechtnu se a zapnu si poslední knoflík na halenky.
,,No to jo, ale teď jsem dostal žízeň.'' usměje se.
,,Tak jo.'' chytnu Briana za ruku a vlepím mu pusu na tvář.

V zákulisí už jsou jenom bedňáci, kteří vyklízejí pódium. Za to na ulicích je hromada lidí.

,,Vidíš nějakej bar ty rozhledno?''
Brian se začne smát.
,,Ne, zato vidím trojici ožralejch anglánů.''
Stoupnu si na špičky, čímž si vůbec nepomůžu, ale aspoň mám pocit že jsem vyšší. Za chvíli je ale trojice ožralých anglánů u nás.

,,Jee ahoj Alex.'' usměje se poťouchle Deacy.
,,No ahoj.'' rozesměju se při pohledu na něj.
,,Tak pojďte, půjdem radši na hotel.'' řekne Brian a podepře Rogera, kterému se podlamovali kolena.

,,Já nechci na hotel! Já si chci užívat! Jako tehdy s Alex!'' prohlásí Roger když jsme kousek od hotelu.
Zděšeně se na něj podívám. Brian jen obrátí oči vsloup.

,,To myslíš tehdy když jsme ji potkali poprvý?''
,,No to taky, ale tehdy když zkusila ten koks tak jsme si to spolu rozdali. To bylo něco! Tehdy jsem si uvědomil jak ji miluju.''
Hrkne ve mě. Brian se zastaví a nechápavě se na mě podívá.

,,U-uteklo mi něco?''
,,Briane to nebylo takhle. Roger byl sjetej a zaplatil mi abych se s ním vyspala. Já byla taky sjetá nevěděla jsem co dělám!''

Brian jako by mě vůbec neposlouchal.
,,To bylo po tom co jsme spolu..''
,,Briane nic to neznamená.. A Roger mě nemiluje. Ne tak jako ty. On mě má rád jen pro to jedno.''
,,To není pravda!'' protestuje Roger.
,,Sklapni Taylore!'' utiší ho Freddie.

,,Ty debile!'' zařve najednou Brian a praští Rogera pěstí.
,,Briane!'' vykřiknu zděšeně.
Freddie s Deacym se snaží Briana zastavit, ale jak mají dva ožralý držet jednoho rozzuřenýho střízlivýho.

Po pár ranách toho Brian nechá. Šokovaně na něj koukám a čekám, co udělá. Brian se na mě jen chvíli dívá a zhluboka dýchá. V očích se mu lesknou slzy.

,,Co jsem mohl čekat od šlapky.'' prohodí a svižným krokem odejde pryč.
Do očí se mi hrnou slzy. Podívám se na Rogera, který se vyhrabal na nohy. Z nosu a rtu mu teče proud krve.

Naštavě ho chytnu límec od košile.
,,Když už ses tenkrát neudržel, nemohls aspoň držet hubu?!'' zařvu na něj a prudce ho od sebe odstrčím.
Vydám se taky na hotel. Během cesty se to všechno snažím nějak vydýchat a snažím se nebrečet. Nedaří se mi ani jedno.