You And I Forever...

19.

Kapitola 19.
Čaj
19.12.1981

Asi čtrnáct dní po příjezdu z turné odjela kapela do Švýcarska, kde nyní pokračuje v nahrávání jejich dalšího alba. Sama nevím proč, ale kluci si přáli, abych jela s nima. Já jsem jedině ráda, bez Briana bych to tak dlouho nevydržela.

,,Proč furt tak koukáš?'' zeptám se Briana, když ho už poněkolikáté přistihnu, jak na mě zamyšleně kouká.
,,Nekoukám. Píšu.'' pokrčí rameny.
,,A co?'' zazubím se.
,,To ti ukážu až to bude hotový.'' vyplázne na mě jazyk.
,,Aff, ale to nevydržím.''

Nenápadně projdu okolo něj a cestou mu z rukou vytrhnu papír.
,,Hej!''
Začnu zrdhat před Brianem a zároveň si pročítám text na papíře. Po chvilce se zastavím, přičemž mě Brian doběhne a papír mi sebere.
,,Briane to je krásný..''
,,Jo?'' ujišťuje se.
,,Jo!''

,,A víš že je o tobě?''
Překvapeně se něj podívám.
,,Jo?'' špitnu.
,,Jo!'' uchechtne se Brian.
Znovu mu seberu papír z rukou a znovu si text pročtu.
,,It's you I adore...'' zašeptám a pousměju se.
Když dočtu text, obejmu ho kolem krku.
,,Miluju tě.'' zašeptá mi do ucha ucítím hřejivý pocit.
,,Já tebe taky.'' usměju se.

,,Víš co?'' prohodí Brian. ,,Zatím jsme skoro vůbec neřešili naši svatbu.''
,,To máš pravdu.'' usměju se natěšeně. ,,Můžeme začít.''
Brian souhlasně přikývne.

Asi po půl hodině sestavíme seznam hostů, je jich něco kolem třiceti. Nechceme moc velkou svatbu, spíše menší, v okruhu rodiny a přátel. Taky máme vybraný datum, 5. listopadu.

,,Co kdyby jsme se vzali tady, ve Švýcarsku?'' navrhnu.
,,Jako teď hned?''
,,Ne teď hned.'' řeknu se smíchem. ,,Někdy později. Je to tu nádherný, jako stvořený pro svatbu.''
Brian se zadívá z okna na okolní krajinu.
,,To máš pravdu.'' přikývne. ,,Dobře, můžeme se někdy domluvit na místní úřad.''
Usměju se na něj a pokračuju v plánování.

,,Kdo ti vlastně půjde za svědka?'' zeptám se po chvilce.
Brian chvíli přemýšlí.
,,Ještě uvidím. Co u tebe?''
Doufala jsem že to bude Roger. Je to Brianův nejlepší přítel a trhá mi srdce když vidím že se s ním Brian nebaví. I když udělal tak velkou koninu.
,,S největší pravděpodobností Freddie.'' pokrčím rameny.

~•~

,,Back chat, back chat. It's driving me insane, survival to the end. Knock you down, you come again..''
Písnička, kterou teď kluci nahrávají se mi dost líbí. Má trochu disco nádech. I když nejsem největší fanda disco, musím uznat že tahle píseň se jim povedla.

,,Nechcete někdo čaj?'' zeptám se ostatních ve studiu.
,,Já si dám.'' řekne Deacy.
Přikývnu a odejdu do kuchyňky na konci chodby. Za deset minut jsou čaje hotové a opatrně s nimi odejdu zpátky. Sotva vyjdu na chodbu, málem do mě někdo vrazí.

,,Do háje nemůžete dávat pozor? Nevidíte že nesu č-'' zaraženě se podívám na osobu přede mnou.
David Bowie. Vzájemně si vyměňujeme překvapené pohledy. Nikdy jsem si nemyslela že uvidím ty jeho oči takhle zblízka.

,,Já-já se omlouvám nevšiml jsem si-''
,,N-ne to já se omlouvám, nevěděla jsem že..''
,,Že jsem David Bowie? A kvůli tomu mě nemůžete nakopat za to že jsem do vás málem vrazil?'' zasměje se a já s ním.
,,Dobře.. i tak se omluvám, nemusela jsem být tak vznětlivá.'' pokrčím rameny. ,,Promiňte, už musím jít, stydnou mi čaje.'' uchechtnu se.

,,Jasně chápu. Tak se mějte.'' kývne na mě a odejde do kuchyňky.
Usměju se na něj a odejdu zpátky do studia.

,,Že neuhodneš koho jsem potkala?'' zeptám se Briana nadšeně.
,,Že by Johna Lennona?''
,,No, asi to těžko.. Davida Bowieho!'' povyskočím nadšeně.
Kluci ale nevypadají nějak překvapeně.
,,Tváříte se jako bych vám řekla že jsem právě potkala prodavačku z obchodu naproti.''

,,My jsme ho zatím nepotkali, ale víme že tu je. Nahrává tu svoje album.'' pokrčí rameny Deacy.
Posadím se na gauč.
,,A mně jste nic neřekli.'' stáhnu pusu do úzké linky.
,,Nějak jsme zapomněli.'' pokrčí rameny Deacy.
,,Tak nám to promiň.'' řekne ironicky Brian.
,,No, možná.'' řeknu naoko naštvaně.

,,Briane, potřebujeme nahrát nějaké kytarové party.'' řekne Fred a Brian přikývne.
Pohladí mě po stehni a zvedne se z gauče.